Trumpova administrativa opakovaně pohrozila, že pokud nedojde k pokroku v mírové dohodě mezi Ukrajinou a Ruskem, přestane podporovat Ukrajinu. A jak podotýká Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), nejde o prázdnou hrozbu. Spojené státy totiž v březnu po setkání Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pozastavily poskytování vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací Ukrajině a znovu je obnovily po osmi dnech.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajina stále může Rusko vojensky porazit, říká armádní expert. Popsal tři klíčové kroky
Úplné přerušení vojenské a zpravodajské pomoci by výrazně poškodilo schopnost Ukrajiny bojovat proti Rusku, ale nemuselo by nutně vést k okamžité porážce. Ještě větší roli by pak mohla sehrát Evropa.
Odpovědi na následujících sedm otázek naznačují, jaké důsledky by mělo přerušení dodávek.
Jakou pomoc poskytují Spojené státy Ukrajině?
Spojené státy od začátku války vyčlenily na posílení obrany Ukrajiny přes 115 miliard dolarů v rámci vojenské a finanční pomoci. Zprostředkovaly také transfery třetích stran a komerční prodej a zároveň koordinovaly svou činnost se spojenci, kteří přispěli velkým množstvím dalších vojenských systémů a munice.
USA také poskytly ukrajinským ozbrojeným silám rozsáhlý výcvik, který pomohl zlepšit vše od taktiky malých jednotek a logistiky až po rozvoj velení a operace s kombinovanými zbraněmi. Kromě toho americký personál umožnil výcvik zaměřený na konkrétní platformy systémů, jako jsou houfnice M777, baterie protivzdušné obrany Patriot, bojová vozidla pěchoty Bradley, raketomety HIMARS a stíhací letouny F-16. Kromě vojenského vybavení a výcviku zajistily Spojené státy Ukrajině rozsáhlou zpravodajskou podporu, která jí umožnila čelit raketovým útokům, narušovat tajné operace a sledovat pohyb sil.
Jak uvádí CSIS, zprávy naznačují, že ukrajinské síly se při většině svých úderů prováděných pokročilými zbraňovými systémy do značné míry spoléhají na souřadnice poskytované Spojenými státy, což podtrhuje rozsah, v jakém byly začleněny do ukrajinského ‚řetězce zabíjení‘.
Jak rozsáhlé by bylo pozastavení americké pomoci?
Pokud se Trumpova administrativa rozhodne ukončit pomoc Ukrajině, podle CSIS bude záležet na rozsahu kroku. Přerušení by mohlo sahat od náhlého zastavení veškeré pomoci, včetně zabránění spojencům poskytovat jakoukoli podporu zahrnující americké systémy, až po omezenější, ale stále bolestivé přerušení budoucích transferů ze strany Spojených států.
V případě přerušení dodávek je otázkou, zda by Evropa mohla předávat Ukrajině vojenské vybavení a zpravodajské informace, které dostává od Spojených států. Není také jasné, zda by Spojené státy nadále předávaly Evropě důležité taktické zpravodajské informace, jako jsou podrobnosti o pohybu ruských vojsk a logistice, které Ukrajina využívá k cílení úderů dlouhého dosahu.
Spojené státy by ale mohly Evropě umožnit nákup amerických zbraní a jejich předání Ukrajině. V únoru prezident Trump prohlásil, že je takovému návrhu otevřen. Evropa by například mohla od Spojených států nakoupit rakety AMRAAM a Patriot a následně je vyvézt na Ukrajinu. Z toho by měly prospěch americké společnosti a Ukrajina by si zachovala přístup ke klíčovým zbraňovým systémům.
Washington by také mohl vyzvat společnost Starlink, aby ukončila poskytování služeb Ukrajině. Ztráta Starlinku by mohla značně ztížit ukrajinské vojenské operace, což by snížilo její pohotovost a schopnost rychle reagovat na případné ruské průlomy.
„Nejhorším scénářem pro Ukrajinu je, že Spojené státy zakážou veškerou pomoc – vojenskou i zpravodajskou – a zastaví prodej zbraní, a to i prostřednictvím třetích stran,“ píše CSIS s tím, že úplné přerušení podpory se ale prozatím jeví jako nepravděpodobný scénář.
Mohla by Evropa vstoupit do hry?
Přinejmenším v rétorice stojí většina evropských zemí pevně za Ukrajinou. Pokud by se americká pomoc snížila nebo zcela skončila, mohla by Evropa být ještě více nápomocná. Ukrajině již poskytla řadu vyspělých vojenských systémů a vycvičila více než 70 000 ukrajinských vojáků.
Navzdory své rétorice ale nemají evropské státy chuť posílat na Ukrajinu své vojáky a podporu nemá ani myšlenka nasazení mírových sil.
CSIS podotýká, že bez nákupů od amerických společností by Evropa měla potíže se zajištěním velkého množství munice, jako jsou dělostřelecké náboje ráže 155 mm. Kromě dělostřeleckých granátů je Ukrajina závislá také na systémech, jako jsou HIMARS a ATACMS, které zasahují cíle podél frontové linie i daleko za ní. V Evropě ale nejsou k dispozici jejich ekvivalenty ve srovnatelném rozsahu a v případě ukončení podpory ze strany USA by je nebylo snadné nahradit.
Evropa by se mohla pokusit kompenzovat zastavení pomoci poskytnutím finančních prostředků Ukrajině na nákup jihokorejských, izraelských a jiných úderných systémů dlouhého dosahu. Zůstává však nejasné, zda by je tyto země mohly nebo chtěly poskytnout, jak rychle by případně mohly být dodány a jak rychle by se je Ukrajinci naučili používat.
Další oblastí, v níž Evropa nemůže zcela nahradit Spojené státy, jsou zpravodajské služby. Centrum v německém Wiesbadenu, vedené Spojenými státy, poskytuje od počátku roku 2022 ukrajinské armádě údaje o poloze prioritních ruských cílů na Ukrajině. V případě přerušení by americký personál mohl přenést řízení na evropské spojence, což by však nebyl snadný přechod.
Co by Ukrajina dokázala vyrobit sama?
Od začátku invaze zvýšil ukrajinský obranný průmysl své výrobní kapacity a rozvinul své schopnosti. Ukrajina v současné době vyrábí 30 % zbraní na domácím trhu. Jde o řízené střely, bezpilotní letouny, tanky, bojová vozidla pěchoty, obrněné transportéry, munici a komunikační systémy.
Nejvýraznějším zlepšením, kterého Ukrajina dosáhla, je rozmach jejího průmyslu dronů, který v roce 2024 vyrobil téměř dva miliony strojů. Právě drony se staly jedním z nejdůležitějších prvků bojů. Ukrajina rovněž výrazně zvýšila domácí výrobu dělostřelecké a minometné munice. Mezi lety 2023 a 2024 se zvýšila o 150 procent – z jednoho milionu nábojů ročně na 2,5 milionu.
Navzdory růstu je Ukrajina stále závislá na zahraniční pomoci. Mnoho ukrajinských systémů vyráběných v tuzemsku se navíc spoléhá na komponenty z jiných zemí. Rusko navíc cílí na zařízení na výrobu zbraní. Například výrobce motorů Motor Sič a výrobce letadel Antonov ohlásili v letech 2022 až 2024 celkové kombinované škody na svých zařízeních ve výši 601 milionů dolarů.
Jaký by byl dopad na morálku Ukrajinců?
Přerušení dodávek ze strany USA by také mohlo narušit morálku Ukrajiny a její vůli bojovat. V současné době Rusko a Ukrajina vedou opotřebovací válku s nadějí, že druhá strana bude vyčerpána. Morálka je tedy rozhodující na obou stranách.
V krátkodobém horizontu by přerušení dodávek ze strany USA posílilo morálku na ruské straně a pravděpodobně by ji podlomilo na Ukrajině, píše CSIS. Moskva může uvažovat tak, že čas je na její straně a že vojenská rovnováha se bude postupně měnit v její prospěch. Ukrajina se naproti tomu může cítit opuštěná, a tudíž ochotnější k diplomatickým obětem, o kterých by jinak neuvažovala.
Podle CSIS je ale nepravděpodobné, že by stažení americké pomoci poškodilo ukrajinskou morálku natolik, že by vyvolalo kolaps ozbrojených sil nebo vlády země.
Jak by reagovali spojenci Ruska?
Stejně jako Spojené státy a Evropa v posledních třech letech posílily Ukrajinu, i Rusko má své spojence. Čína poskytla významnou ekonomickou podporu, včetně komponentů pro zbraňové systémy, a také trh pro ruský vývoz energie. Severní Korea poskytla přibližně 15 000 vojáků, čímž pomohla nahradit nedostatek ruských sil, a Írán dodal bezpilotní letouny a balistické rakety krátkého doletu.
Přerušení pomoci Ukrajině ze strany USA by pravděpodobně povzbudilo všechny tyto země. V krátkodobém horizontu mohou zvýšit pomoc Moskvě v domnění, že Ukrajina je na pokraji sil.
Zastavení pomoci by také bylo signálem, že Spojené státy nebudou podporovat spojence, kteří čelí invazi, a že spojenectví USA, dokonce i NATO, zdaleka nejsou tak pevná. V nejbližší době to možná nepovede k další agresi ze strany těchto států, ale ovlivní to jejich kalkulace při zvažování útoků nebo nátlaku proti spojencům a partnerům USA.
Jak by pozastavení pomoci změnilo rovnováhu sil na Ukrajině?
Zastavení americké pomoci posune strategickou iniciativu ještě více směrem k Rusku. To pravděpodobně zvýší svou útočnou aktivitu proti ukrajinské frontové linii, pokud jeho armáda bude vnímat, že ukrajinské zásoby jsou v důsledku amerických škrtů nízké.
Pokračovala by drtivá opotřebovávací válka a Ukrajina by měla méně palebné síly, kterou by mohla čelit ruské převaze v počtu mužů.
Pokud Spojené státy přistoupí k úplnému nebo rozsáhlému přerušení pomoci Ukrajině, ruské ozbrojené síly se pravděpodobně nepřeženou přes bojiště k okamžitému vítězství. Zastavení pomoci by však učinilo dlouhodobé vyhlídky Ukrajiny závislými na třech velmi nepředvídatelných faktorech: schopnosti Evropy uvést do provozu novou vojenskou výrobu, schopnosti Ukrajiny zvýšit svou bojovou sílu prostřednictvím inovací a rychlosti, s jakou se obojí může uskutečnit.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Čech odjel do Ruska, kde vstoupil do armády. Teď se dožaduje pomoci českých úřadů
