Co znamená pracovní úraz?
Co vlastně české právo, konkrétně zákoník práce, považuje za pracovní úraz? Jedná se o „poškození zdraví – nebo smrt – zaměstnance, ke kterému došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním“.
ČTĚTE TAKÉ: Expremiér Paroubek si vážně poranil nohu. Chodí o berlích, utrhl si vazy v kotníku
Jinými slovy se jedná o úraz, ke kterému došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s jejich plněním. Nejedná se však o zranění, ke kterému došlo při cestě do zaměstnání nebo zpět. „Porušením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale i psychické,“ doplnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Pracovní úraz se následně dělí do tří kategorií, jak uvádí Státní úřad inspekce práce:
- Smrtelný – takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do jednoho roku zemřel.
- Závažný – takové poškození zdraví, trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů.
- Ostatní – takové poškození zdraví, jehož následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny.
Kdo má na odškodnění pracovního úrazu nárok?
Odškodnění náleží každému zaměstnanci, ať už je zaměstnán na hlavní pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Nárok na něj pak vzniká již ve zkušební pracovní době.
Kdy nemá zaměstnavatel povinnost odškodné hradit?
Dle zákoníku práce existují také případy, kdy zaměstnavatel nemusí zaměstnanci odškodné hradit. A to:
- V případě, že k úrazu došlo v důsledku porušení předpisů v oblasti BOZP pracovníkem.
- V případě, že byl pracovník v době, kdy k úrazu došlo, opilý nebo pod vlivem jiných návykových látek.
Samotné rozhodnutí o tom, zda bude úraz zaměstnance brán jako pracovní, je v plné režii zaměstnavatele. V případě, že by došlo mezi ním a zaměstnancem ke sporu, spadá konečné rozhodnutí o uznání pracovního úrazu do působnosti příslušného soudu.
Jaké má zaměstnavatel povinnosti?
V případě, že k úrazu na pracovišti dojde, má zaměstnanec povinnost oznámit jej zaměstnavateli. Většinou se tak činí prostřednictvím nadřízeného.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Tragédie jako u Tomáška. „Mozkožrout“ zabil v USA další dítě. Kde se nakazilo, není jasné
Zaměstnavatel má následně ze zákona povinnost vést v knize úrazů evidenci všech pracovních úrazů. Pokud dojde ke zranění, v jehož důsledku nastane pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny, má dále povinnost vyhotovit záznam úrazu. Ten je následně povinen předat poškozenému zaměstnanci.
Na vydání tohoto záznamu je třeba ze strany zraněného zaměstnance trvat – jedná se o stěžejní důkaz při řešení odškodnění pracovního úrazu. „V případě jakýchkoliv sporných okolností pracovního úrazu lze doporučit, aby se poškozený zaměstnanec pokusil o zajištění svědků úrazového děje,“ radí experti z webu Právník pracovní úraz.
Každý zaměstnavatel je pak ze zákona povinen platit pojištění odpovědnosti. Právě toto pojištění pokrývá případné nároky zaměstnance z pracovního úrazu.
Na jaká odškodnění má zaměstnanec nárok?
V případě, že dojde k pracovnímu úrazu, má zaměstnavatel povinnost poskytnout poškozenému hned několik odškodnění. Jedná se o:
- Ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
- Náklady spojené s léčením
- Věcné škody
- Ztráty na výdělku po pracovní neschopnosti – renta
- Bolestné
- Ztížení společenského uplatnění – trvalé následky
Náhrada ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
Tento typ odškodného se stanovuje jako rozdíl mezi průměrným měsíčním výdělkem zaměstnance a dávkami z nemocenského pojištění. Tuto náhradu je zaměstnavatel povinen vyplácet každý měsíc.
„V praxi se bohužel často stává, že zaměstnavatel nevyplácí ušlý výdělek v pravidelných intervalech, ale čeká na okamžik, kdy zaměstnanec ukončí pracovní neschopnost. Tento přístup je ve většině případů nesprávný a neoprávněný,“ varují odborníci z webu Právník pracovní úraz.
Náklady spojené s léčením
Zraněný zaměstnanec má dále právo na náhradu „účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou“. Jedná se o náklady typu zdravotní pomůcky, rehabilitace, cestovné do zdravotního zařízení či doplatky léčiv.
Podmínkou pro vznik tohoto odškodného je důkaz o tom, že byly náklady vynaloženy účelně. Tedy, pokud si zaměstnanec uhradí například pobyt v lázních, ačkoliv měl právo na úhradu ze zdravotního pojištění, nebudou mu náklady proplaceny.
Odškodné se následně vyplácí na základě daňových dokladů a dalších dokumentů.
Věcné škody
V případě, že se zaměstnanci při pracovním úrazu poničí například oblečení, brýle či hodinky, má nárok na úhradu od zaměstnavatele. Obecně se jedná o poškození osobního majetku.
Ztráty na výdělku po pracovní neschopnosti – renta
V tomto případě se jedná o náhradu, která má pokrýt dlouhodobý pokles výdělku, a to z důvodu zdravotních následků. Výše tohoto odškodnění se vypočte jako rozdíl mezi průměrným měsíčním hrubým výdělkem před úrazem a součtem výdělku po pracovním úrazu s případným invalidním důchodem.
„Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo důchodový věk,“ doplňuje Státní úřad inspekce práce k rentě.
Bolestné
Hodnocení této náhrady se provádí podle bodového systému, přičemž každé zranění je ohodnoceno určitým počtem bodů, které odrážejí jeho závažnost. Pro rok 2025 byla hodnota jednoho bodu stanovena na 451,07 korun – to odpovídá jednomu procentu průměrné mzdy v národním hospodářství.
V případě, že zaměstnanec utrpěl více zranění, body se sčítají. Příklady bolestného si můžete prohlédnout na webu Právník pracovní úraz. „Náhrada škody za bolest přísluší i u úrazů, které nepodléhají sepsání záznamu o úrazu, včetně takzvaných drobných poranění,“ připomíná Státní úřad inspekce práce.
Ztížení společenského uplatnění – trvalé následky
Stejně jako v případě bolestného se i hodnocení ztížení společenského uplatnění, tedy trvalé následky úrazu, hodnotí pomocí bodového systému. To navíc bývá ohodnoceno vyšším počtem bodů – a vyšší finanční kompenzací.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Svrab se šíří Českem. Onemocnělo už přes pět tisíc lidí. Hygienici popsali, kde hrozí nákaza
