Aby se mohlo zadluženým Čechům pomoci, je třeba je poznat. S tímto úmyslem se Konsorcium dluhových poraden ČR – založené v dubnu 2025 – rozhodlo provést výzkum, který mapoval bariéry a motivaci dlužníků pro oddlužení. Za výsledky stojí organizace PAQ Research, přičemž sběr dat probíhal od března do května letošního roku na reprezentativním vzorku 506 respondentů.
ČTĚTE TAKÉ: Problémový tábor v dluzích. Děti z dětských domovů stěhovali bez jídla z jednoho místa na druhé
„Cílovou skupinou byli pouze dospělí, kteří mají těžko řešitelné dluhy či exekuce a věří, že sami situaci nezvládnou,“ přiblížila na tiskové konferenci za PAQ Research Michaela Röschová. Kdo jsou tedy „neřešitelně zadlužení“ v Česku?
Dlužníci častěji propadají psychickým problémům
V porovnání s běžnou dospělou populací se jedná o ty, kteří častěji žijí pod hranicí chudoby, mají neadekvátní bydlení, nacházejí se v horším zdravotním stavu – a to i v tom duševním. „Jedná se o skutečně velmi kritický stav. Z jiných výzkumů víme, že v dospělé populaci zhruba 17 procent lidí vykazuje příznaky alespoň středně těžké deprese nebo úzkosti. V případě dlužníků se jedná o třikrát více osob,“ podotkla Röschová.
Při pohledu na samotnou možnost oddlužení (neboli osobního bankrotu), které za splnění daných podmínek pomáhá dotyčným osvobodit se od svých zbylých dluhů, přichází skepse. Konkrétně se jedná o rozdíl mezi potenciálem, tedy zájmem dlužníků, a realitou.
Více než 40 procent dlužníků o možnosti oddlužení nikdy neslyšelo či nezná jeho základní pravidla. Téměř polovina respondentů dále neví, že hlavním přínosem je odpuštění zbylého dluhu, a zhruba dvě třetiny netuší, že po novele zákona již není nutné splatit 30 procent aktuálního dluhu. Tato změna přitom výrazně zvyšuje šanci na úspěšné zvládnutí oddlužení.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ze šedé ekonomiky by šlo získat stovky miliard, řekla Švihlíková. V říši snů, opáčil Křeček
„Respondentů jsme se ptali, jak vidí možnost, že by v dalším roce mohli vstoupit do oddlužení. Celkem 60 procent dotázaných tuto možnost připustilo, nejedná se však o realistické šance, ale spíše o hypotetický zájem. Tedy, že situaci chtějí řešit, ale narážejí na celou řadu bariér. Tito lidé se proto musí podpořit,“ uvedla Röschová.
Bariéry: informační i psychické
Kde se tedy nacházejí základní problémy, kvůli nimž lidé oddlužení dostatečně nevyužívají?
Bariéry se rozdělují na dvě skupiny: informační a psychologické. Jak již bylo uvedeno, více než 40 procent respondentů (44 procent) o oddlužení nikdy neslyšelo nebo nezná jeho pravidla. „Jedná se o takřka polovinu cílové populace. A obdobně ani netuší, na koho se obrátit v případě, že by situaci chtěli řešit. Přitom devět z deseti dlužníků by pomoc při přípravě a podání žádosti uvítalo. Podporu zdarma poskytují neziskové organizace, o tom však 57 procent respondentů neví,“ sdělili autoři.
Obdobně dlužníci netuší, že pro vstup do oddlužení nemusí mít hlavní pracovní poměr (HPP), ale stačí dohody, tedy dohoda o provedení práce (DPP) nebo dohoda o pracovní činnosti (DPČ).
Z pohledu psychologických bariér hraje největší roli stud – tento problém se týká více než tří pětin dlužníků (61 procent). „Je nesmírně důležité si uvědomit, že lidé na svou situaci nejsou pyšní. Stydí se a nechtějí o dluzích s někým dalším mluvit. Sice vědí, že potřebují podporu a pomocnou ruku, ale blokuje je to, že se jedná o extrémně nepříjemnou situaci,“ podotkla Röschová.
Připomněla také mylnou představu o „běžném dlužníkovi“. „Často si myslíme, že jsou to lidé s nižším vzděláním, mezi zadluženými jsou ale poměrně často i vysokoškoláci. Měli například běžnou práci, poté se však něco stalo a oni se dostali do složité situace. Univerzální dlužník proto neexistuje,“ zdůraznila.
Mezi další psychologické bariéry se řadí obava ze změn, možná komplikovanost celého oddlužení, strach z toho, že oddlužení nebude úspěšné, či z toho, že situace nebude dlouhodobě udržitelná.
Poznejte pět skupin dlužníků
Celkově výzkumníci dlužníky rozdělili do pěti skupin podle bariér: zlomení (35 procent), připravení (28 procent), popírající (16 procent), zablokovaní (9 procent) a vyloučení (12 procent). Největší šanci pro vstup do oddlužení mají první dvě jmenované skupiny, tedy více než polovina všech předlužených.
„Zlomené charakterizuje pocit beznaděje, že situace nemá řešení. V dluzích jsou déle, mají ochotu situaci řešit, ale chybí jim znalosti. Připravení naopak čelí ekonomickým důvodům – myslí si, že si oddlužení nemohou dovolit, nebo jsou přesvědčeni, že podmínky splňují, ale potřebovali by od někoho pomoc,“ jmenovala Röschová.
Popírající charakterizuje to, že si dluhy nechtějí připustit a mají pocit, že pomoc nepotřebují. U zablokovaných je problémem obava ze zabavení nemovitosti, častěji se také nacházejí v chudobě. U vyloučených se podle autorů výzkumu jedná o ty v „klasické představě dlužníka“: Osoby, které se nemohou uchytit na trhu práce, trpí závislostmi nebo se často uchylují do šedé ekonomiky.
Proč je výhodné dluhy odpouštět?
„Oddlužení není žádný dárek, který stát dává lidem, kteří se zadlužili. Je to nástroj, jak je vrátit do společnosti a ekonomicky stabilizovat – aby byli pro stát užiteční, fungovali, platili daně a měli peníze na nákupy,“ zdůraznila Pavla Aschermannová, předsedkyně Konsorcia. A stejný názor má i Daniel Prokop z PAQ Research či Radek Hábl z Konsorcia a Institutu prevence řešení předlužení.
„Zahraniční výzkum ukazuje, například z Dánska, že dobře fungující oddlužení pomáhá lidem stabilizovat se na trhu práce, začínají více odvádět, zlepší se jim zdraví, zlepší se i majetkově. Je to velmi prospěšné pro společnost. Oddlužení však musí být správně nastaveno a vyžaduje pravidla. I náš výzkum ukazuje, jaké má kvalitně udělané oddlužení benefity,“ sdělil Prokop.
„Řešíme, že musíme dané osoby oddlužit, ale pak se nás lidé ptají na jednoduchou otázku: Proč bychom měli oddlužovat? Proč bychom měli odpouštět dluhy? Protože 600 tisíc lidí v exekucích je obrovská bariéra rozvoje naší společnosti. Řešíme neustále schodky státního rozpočtu a právě exekuce na to mají poměrně velký dopad,“ připomněl Hábl.
Dlužníci častěji pracují takzvaně „načerno“, situace má vliv na jejich zdraví – čímž se zvyšují zdravotní náklady a má dopad také na rozevírání nůžek mezi chudými a bohatými regiony. „Mít v exekucích 600 tisíc lidí není normální, lidí by mohlo být výrazně méně. Z dat vidíme, že dlouhodobě je v exekucích polovina lidí: déle než deset let. Nesou si tak nesnesitelnou zátěž z dob, kdy zde byly ekonomické krize. A těmto lidem musíme z dluhové spirály pomoci se dostat,“ pokračoval Hábl.
ČTĚTE TAKÉ: Jak se daří bezdomovcům, kteří dostali 100 tisíc? Zaplatil jsem dluhy a žiji, popsal pan Robert
Doplnil, že přes 90 procent lidí, kteří úspěšně prošli oddlužením, dnes v exekucích není. „Když lidi dostaneme z dluhové pasti, zůstanou už mimo systém dluhů, což má pozitivní dopad na trh práce i na státní rozpočet,“ dodal.
Jak oddlužení pomoci? Skrze informace
Aschermannová zdůraznila, že je „smutné, kolik lidí zůstává v dluzích, protože nevědí, že existuje cesta ven“. Za Konsorcium dluhových poraden ČR je třeba hledat nové způsoby oslovení cílové skupiny: dlužníků.
Nabízí se možnost kontaktovat tyto lidi skrze banky, Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) nebo poštu, a to ve chvíli, kdy oddlužení budou připraveni využít. V případě uplatňování exekučních srážek by například ČSSZ mohla dlužníky automaticky informovat, že existuje pomoc, a na tuto pomoc je nasměrovat.
Mezi další návrhy ke zlepšení situace se řadí:
posílení tradičních a zavedení nových kanálů pro informování dlužníků – včetně informování přes zmiňované instituce, ale také skrze sociální sítě
připravit jednoduché a rychle dostupné přímé formy podpory, a to prostřednictvím konzultací, poradenství či pomoci se zpracováním žádosti
navázat na poskytnutí informací jednoduchými možnostmi okamžité akce – například ověřit si splnění podmínek v kalkulačce
přidat důraz na klíčové informace, tedy hlavní přínos oddlužení, a vyvracet mýty
vedle informování i motivovat – zaměřit se na překonání psychologických bariér, jako jsou obavy z neznámého či stud
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Topná sezóna se blíží. Chcete ušetřit za energie? Teď je ten pravý čas, radí odborníci
