V červnu uběhl rok od dokončení stavby podzemní bariéry u polského hnědouhelného dolu Turów. Klíčového opatření, které mělo dle dohody mezi Českem a Polskem zabránit dalšímu odtoku podzemní vody z oblasti Frýdlantského výběžku v důsledku těžby. A vyřešit tak problém, který dlouhodobě přináší starosti místním i ekologům.
Nyní přichází úřady s prvními výsledky. "Stěna funguje a je splněn i parametr nepropustnosti stěny, který je splněn víc, než je určeno v dohodě," uvedl ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. Kromě nárůstu vody ve čtyřech kontrolních vrtech přibylo vody i na třech dalších místech, která jsou několik stovek metrů od bariéry směrem na jih k české hranici.
Tam ovšem zlepšení končí. "V českých vrtech ale hladiny stále klesají, nacházejí se na historickém minimu, a z toho důvodu nemůžeme říct, že by se pozitivní efekt stěny projevil i na českém území," dodal Venera.
Jestli se vůbec vliv stěny projeví na českém území, zatím není podle šéfa geologů jasné. "Hydrologická situace je tam komplikovaná a k tomu bude potřeba, aby byl vypracován nový hydrogeologický model," řekl. Ten by měl být k dispozici v polovině příštího roku.
Vyjádření pobouřila ekology sdružené v organizaci Společně pro vodu, kteří dlouhodobě uvádějí, že je stěna na špatném místě a odtoku vody nezabrání. Ti kritizovali i samotné znění podepsané dohody, která podle nich nezajišťovala Česku dostatečné záruky.
"S ohledem na způsob, jak byla dohoda uzavřena, skutečně nelze konstatovat nic jiného, než že podzemní stěna je v jistém ohledu funkční. To ale podle textu dohody neznamená, že skutečně poskytuje ochranu před odtokem podzemní vody z území Česka. Z veřejně dostupných informací od České geologické služby navíc vyplývá, že není možná jiná varianta, než že stěna českou podzemní vodu nechrání," uvedla Petra Kalenská, právnička Frank Bold.
"Všechno, před čím jsme v době podpisu dohody varovali, se postupně naplňuje. Funkčnost těsnicí clony je dalším takovým příkladem. České ministerstvo životního prostředí se buď nechalo jednoduše ošálit, nebo je pro něj důležitější Polsku umožnit těžbu uhlí než bránit obyvatele na české straně hranic před úbytkem vody," dodal Milan Starec, zástupce Sousedského spolku Uhelná.
Iniciativa tak vyzývá ministerstvo životního prostředí, aby uveřejnilo data z monitoringu všech českých vrtů a také začalo jednat s Polskem o rozšíření a prohloubení bariéry, eventuálně také omezení těžby u hranic.
Smlouva ale podle Venery počítá i s tím, že pokud se ukáže, že stěna nefunguje, jak by měla, může česká strana požadovat její prohloubení, rozšíření a případně dotěsnění. To nyní požaduje iniciativa Společně pro vodu. Žádá také uveřejnění dat ze všech více než čtyřiceti vrtů na české straně.
