Roboti, umělá inteligence, vesmír. Co zaznělo na Forbes Next Big Thing?

Forbes Před 3 hodinami

Brněnská Fait Gallery hostila exkluzivní technologickou konferenci Forbes Next Big Thing 2025, kde se setkali lídři českého byznysu, startupoví vizionáři, vědci i investoři. Padly inspirativní myšlenky a nápady, které mohou měnit svět technologií i podnikání. Podívejte se s námi na ty nejzajímavější!

Technologický evangelista Petr Mára mluvil o soupeření USA a Číny, evropském strašáku Nokie a rychlém tempu inovací: „Fantastické na dnešní době je, že odpovědi, které bychom před deseti lety nedostali, dnes stojí pár minut a pár korun.“

Michal Závišek z Honeywell Aerospace Europe nastínil budoucnost letectví: „Snažíme se čím dál víc v kokpitu ubírat práci pilotovi a čím dál víc k tomu využívat všechny formy AI,“ říká Závišek. To podle něj otevírá cestu k době, kdy budeme mezi městy létat v malých letadlech zcela bez pilotů.

Megi Mejdrechová vysvětlovala, že RoboTwin učí roboty výrobním úkonům sběrem reálných dat z továren, aby pomohli lidem s rutinní a fyzicky náročnou prací, přičemž, jak sama řekla: „Poprvé mezi trendy předpovídáme roboty ne proto, aby lidem brali práci, ale aby kompenzovali kritický nedostatek lidských pracovníků.“

Podle Jakuba Suchánka z Fabrica AI zůstávají v robotice největší výzvou jemné úkoly, jako je manipulace s malými předměty, složité pohybové plánování či logistika v chaotickém prostředí. „I kdyby se AI v těchto oblastech neposunula, polovina práce, která se dnes na světě vykonává, by mohla být v blízké budoucnosti automatizována,“ říká Suchánek.

Martin Drdúl ze společnosti Tensor upozorňuje, že tempo inovací je dnes exponenciální a že obecná umělá inteligence bude chytřejší než člověk. „Není otázka, jestli se to stane, ale kdy,“ upozorňuje.

Daniel Gašpar z Crowdberry komentuje situaci evropských startupů a jejich obavy z nejistého prostředí; jak sám říká: „My Evropané máme strach. A ten, jak známo, zatemňuje mysl. I proto některé startupy utíkají na druhou stranu Atlantiku.“

Petr Chládek z JIC zdůraznil klíčovou roli lokálního kapitálu pro rozvoj českého startupového ekosystému. V rámci nového fondu JIC Ventures chce agentura podpořit mladé inovativní firmy a posílit jejich schopnost konkurovat nejen v Evropě, ale i na globální scéně. „Bez lokálního kapitálu to prostě nepůjde,“ říká Chládek, čímž poukazuje na význam investic, které umožní startupům růst, vytvářet pracovní místa a transformovat vysoké školství i celý inovační sektor.

Tereza Nalezená z projektu Salát na střeše mluvila o využití střech pro pěstování rostlin a návratu k tradičním, udržitelným způsobům městského zahradničení. „Zahrady na střeše už znaly civilizace dávno, my to jen znovu objevujeme,“ říká.

Tomáš Karásek a Marek Lampart z IT4Innovations mluvili o potenciálu kvantových počítačů v oblasti vědy, průmyslu a kybernetické bezpečnosti. „Díky kvantovým počítačům budeme schopni řešit úlohy, které v dnešní době řešit neumíme a na klasických superpočítačích ani nikdy umět nebudeme, protože by to trvalo stovky let. To exponenciální zrychlení je opravdu průlomové,“ konstatuje Karásek.

V čerstvém výzkumu z letošního jara napojili vědci z univerzit v Berkeley a San Francisku elektrody na mozek člověka. Ten pak zvládl „streamovat“ své myšlenky formou řeči, aniž by u toho řekl jediné slovo. „Tak se to dělá dnes, v krajních případech a chirurgicky. Moje vize je převádět tyto myšlenky bez toho, abychom museli operovat. Díky takovému přístupu bychom mohli vrátit hlas všem, kdo nemohou mluvit,“ řekla psycholingvistka Nikola Paillereau, která se takto snaží „rozmluvit“ mozky nejmenších dětí.

Startup QurieGen pracuje na jedné z nejbolestivějších výzev – objevování a vývoji léků.

„Dostat lék na trh trvá v průměru patnáct let. Průměrné náklady jsou kolem čtyř bilionů dolarů a i tak se schválení dočkají jen tři procenta vyvíjených léčiv. Budujeme řešení – virtuální model buňky, který schvalovací proces výrazně urychlí,“ řekla spoluzakladatelka startupu QurieGen, biotechnoložka Kinga Matula.

Práce Lucie Brešové, partnerky unikátního VC fondu Presto Tech Ventures spojujícího venture kapitál s obranným průmyslem, někdy připomíná sci-fi. „Jako když jsem musela kolegu poslat do USA podívat se na tuhé raketové palivo vytisknuté na 3D tiskárně,“ řekla.

Turbulentní vývoj ve zbrojení má svůj zřejmý důvod. „Na Ukrajině se vývojový cyklus i u hardwaru zkracuje na pár hodin, čemuž ani soukromý sektor téměř není schopen konkurovat,“ dodala.

Anna Bohoněk a Lukáš Záhoř ze společnosti Fameplay promluvili o tom, jak AI zásadně mění kreativní průmysl. „Kreativní průmysl odskákal nástup AI jako první. Totálně se mění pracovní náplně jednotlivců i způsob, jakým se projekty tvoří,“ konstatovala Bohoněk.

Nataliya Grimberg z Haute Future mluvila o tom, jak by mohlo módní návrhářství vypadat v roce 3025: „Budoucnost módy nevzniká v módních ateliérech, ale v laboratořích. Oblečení si můžete nechat vytisknout i na 3D tiskárně.“

Eva Veisova z Ipsosu poukázala na to, jak moc je umělá inteligence důležitá pro generaci Z, a mnohé možná překvapila statistikami, které ukázaly, že pět procent mladých má milostný vztah s virtuálním partnerem. „Generace Zet používá AI i jako společníka ve chvílích samoty. AI přítel je k dispozici kdykoli, mluví s vámi, jen když chcete,“ shrnula názor mladé generace.

Jiřina Bartůňková ze společnosti Sotio hovořila o významu dlouhodobého investování do výzkumu léčiv: „I když je šance na úspěch mizivá, investice do výzkumu se vyplatí – jeden lék dokáže změnit svět.“

Michal Stachník, CEO společnosti Microsoft v Česku, mluvil o budoucnosti AI a o tom, do jakých oblastí dnes zasahuje a kde usnadňuje práci. Ač díky ní rutinní úkoly postupně vymizí, přesto pár věcí ani AI nenahradí. V lidských rukách tak podle něj zůstane kreativita, komunikace a strategie.

Tomáš Richtr ze společnosti CS Soft zdůraznil, že AI má sloužit k automatizaci rutinních úkolů, zatímco vlastní kreativní a strategické myšlení bychom si měli ponechat.

Téma Martina Ševečka ze Stellar Nuclear se točilo kolem vývoje jaderné energetiky pro vesmírné mise, zejména pro Měsíc a Mars. „Pro budování soběstačných základen na Měsíci a Marsu jsou jaderné reaktory klíčovou technologií. Ačkoli existují i alternativní zdroje, pro náročné podmínky vesmírného prostředí se jaderné reaktory, využívající princip štěpení, jeví jako nejspolehlivější řešení,“ řekl.

Konference vyvrcholila příběhem mladého a nadějného vědce Tomáš Čermáka. „Na Akademii věd jsem se v šestnácti dostal vlastní neodbytností. Nic jsem za sebou neměl, obepisoval jsem všechny možné profesory a odborníky s tím, že bych chtěl dělat studené plazma. Zpět se mi ozval jeden z deseti,“ zavzpomínal Čermák na své začátky a publikum dojal svým přiznáním, že i navzdory autismu a nízkému věku lze dělat velké věci.