Státní rozpočet zamířil do prvního čtení v Poslanecké sněmovně. Očekává se zejména dlouhá opoziční kritika od vedení hnutí ANO a SPD. Vláda sice přišla s návrhem schodku o 43 miliard korun nižším než letos, ale opozice i část ekonomů stále upozorňují, že zamýšlený deficit státní kasy je vysoký až příliš. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová dokonce uvedla, že návrh rozpočtu je plný účetních triků.
ČTĚTE TAKÉ: Násilí a antisemitismus v ulicích Berlína. Je to tu všude, zoufá starosta problémové čtvrti
„Troufnu si říct i plný podvodů. Obrátila jsem se kvůli tomu na Nejvyšší kontrolní úřad, aby ho prošetřil,“ řekla v pořadu Partie Terezie Tománkové Schillerová.
Důvodem je podle exministryně financí hned několik položek, které nejsou započteny ve výdajích rozpočtu. Schillerová se přitom opírá o vyjádření předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla z jednání rozpočtového výboru. „Jasně potvrdili, že bez mimorozpočtové půjčky ve výši 18 miliard korun pro Státní fond dopravní infrastruktury by deficit státního rozpočtu v roce 2024 nebyl 252 miliard, ale 270 miliard korun,“ řekla Schillerová po jednání stínové vlády.
Hnutí ANO proto navrhne vládě rozpočet přepracovat. To se ale s největší pravděpodobností neuskuteční, protože pět koaličních stran má pohodlnou většinu 108 hlasů v Poslanecké sněmovně.
Stanjura vysoký schodek hájí
Vládní kabinet schválil státní rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Rozpočet počítá s příjmy 1 940 miliard a výdaji 2 192 miliard korun.
„Sestavili jsme první rozpočet této vlády, který nečelí mimořádným výdajům vyvolaným vnějšími krizemi, jako bylo skokové zdražení energií nebo pomoc Ukrajině či uprchlíkům hledajícím v ČR bezpečí před agresí Ruské federace. Schválený rozpočet tak můžeme označit jako odpovědný. Vracíme se k prioritě naší vlády, kterou je rozpočtová disciplína,“ řekl po schválení rozpočtu vládou ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Státní rozpočet je nejdůležitějším zákonem roku. Platí pro něj proto speciální pravidla jako pevné lhůty pro první čtení ve Sněmovně nebo upravený legislativní proces, ve kterém předloha před podpisem prezidenta nezamíří do Senátu.
