Ředitele přitom tato zpravodajská služba nemá od loňského léta, kdy ve funkci skončil stíhaný Michal Aláč. Dosazením Gašpara do řídicí funkce v SIS vládní koalice patrně obešla prezidentku Zuzanu Čaputovou.
Kabinet premiéra Roberta Fica v únoru navrhl hlavě státu, aby Gašpara jmenovala ředitelem SIS. Prezidentská kancelář reagovala sdělením, že změna ve vedení tajné služby není tak prioritní, aby se jí prezidentka musela v nejbližší době zabývat.
Vládní politici následně dali najevo, že svého kandidáta chtějí dosadit do vedení tajné služby. Vláda kvůli tomu v utajeném režimu změnila statut SIS a ve středu pak Gašpara odvolala z funkce náměstka na ministerstvu spravedlnosti.
Čaputová odvolala Aláče z funkce ředitele SIS loni v srpnu, tedy ještě před předčasnými parlamentními volbami, ve kterých zvítězila Ficova strana Směr-SD. Vyhověla tehdy návrhu úřednické vlády, která žádala odvolaní Aláče kvůli tomu, že byl spolu se svým předchůdcem Vladimírem Pčolinským a dalšími několika osobami obviněn kvůli podezření z maření vyšetřování korupčních a jiných trestných činů. Výkon pravomocí šéfa SIS následně převzal Aláčův náměstek Tomáš Rulíšek.
Opoziční politici kritizovali vládní návrh na jmenování Gašpara ředitelem SIS a tvrdili, že nemá odborné způsobilosti pro tuto funkci.
Nynější Ficova vláda už krátce po svém nástupu do úřadu loni v říjnu zahájila rozsáhlé personální výměny v různých institucích a prosadila kvůli tomu změnu kompetenčního zákona.
