Ještě předtím, než Karel Havlíček stanul ve svém staronovém ministerském křesle, se pustil během schůzky s prezidentem Petrem Pavlem do první, ještě nerozšířené verze systému emisních povolenek ETS I. „Má to přímý dopad na průmysl, na konkurenceschopnost EU a je to – troufám si tvrdit – smrtící nástroj,“ pronesl na začátku prosince minulého roku.
K TÉMATU: Zrušení služebního zákona? STAN viní ANO a spol. z nastupující totality. ODS má jiný názor
Havlíček se již v červenci 2025 nechal slyšet, že nová vláda kvůli rozšíření obchodování s povolenkami, jež je známé pod označením ETS II, půjde v případě krajnosti i do střetu s představiteli EU. „My kategoricky tvrdíme, že to není možné zavést – i kdybychom měli jít do nejtvrdšího konfliktu s EU,“ hlásal tehdy v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
Vláda ohledně povolenek slíbila konkrétní řešení na Radě EU.
Nový kabinet tak v půlce prosince odmítl společně s migračním paktem i implementaci směrnice ETS II do českého legislativního rámce. V případě „druhé verze“ ETS se jedná o rozšíření obchodování s povolenkami na oblast budov a silniční dopravy.
„Přijdeme s velice konkrétními řešeními v rámci summitu Evropské rady, který se koná 12. února,“ zdůraznil premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po prvním jednání kabinetu. Tématem tohoto summitu bude stav konkurenceschopnosti EU.
Horký brambor pro další vládu?
Podle Kovandy je celé téma stále na úrovni politického vyjednávání. Cíl ETS II považuje v kontextu světového stavu klimatu za nepatrný, navíc za obrovské sumy, jež budou dopadat na tuzemský průmysl i domácnosti.
„Sociální dopady budou tíživější. Proces klimatických změn tím rozhodně nezpomalíme, je to ideologický a politicky motivovaný cíl,“ kritizoval ekonom ve vysílání CNN Prima NEWS s tím, že scházejí také dopadové studie. Analýzu možných konsekvencí na výdaje domácností i části průmyslu představilo ministerstvo životního prostředí v říjnu 2025, ovšem tuto zprávu Kovanda ostře napadl.
„Jestliže by se změnilo složení Evropské komise a europarlamentu, mohlo by dojít k tomu, že se celá věc shodí ze stolu. Vzhledem k setrvačnosti těchto institucí ale nepředpokládám, že by k něčemu takovému došlo,“ míní Kovanda.
Babišova vláda se podle něj bude snažit implementaci ETS II co nejvíce oddalovat. „EU se dohodla na ročním odkladu na rok 2028. Kabinet tak může získat další roky a vydržet do roku 2030 bez zavedení rozšířeného systému povolenek, navíc bez uvalení sankcí či pokut. Pak by tento horký brambor přehodil na další vládu. Teprve až ta by pak musela rozhodnout, zda ETS II zavede,“ nastínil ekonom.
„Pokud by budoucí vláda byla podobná té Petra Fialy (ODS), nejspíše bychom je v nějaké formě zavedli,“ řekl také a dodal, že čím déle by se rozšíření povolenek oddalovalo, tím drakoničtější by byl nárůst ceny.
Schmarcz podotkl, že vše se bude odvíjet od toho, jak se podaří premiérovi Babišovi prosazovat programové priority vlády na poli Evropské unie. „V otázce ETS II má štěstí, že se podařilo minulému kabinetu celou věc odsunout na rok 2028, takže teď má na to aspoň čas,“ zhodnotil komentátor. Předseda vlády ale podle něj bude muset vše za celou vládu vyjednávat sám.
Na ETS II se zapomnělo, míní Peterka
Slabinu celého systému ETS II spatřuje ekonom Pavel Peterka hlavně v tom, že se na celou věc po přijetí na evropské úrovni nakonec zapomnělo až do té doby, než se přiblížilo původní datum nabytí účinnosti. „Pokud se bude řada pevně stanovených cílů průběžně v dalších letech odkládat, měnit nebo popřípadě i rušit, může to ohrozit kredibilitu regulatorního systému a stabilitu podnikatelského prostředí. A to si můžeme o významu a záměru emisních povolenek myslet, co chceme,“ tvrdí hlavní ekonom XTB.
Bývalý šéf resortu životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) oznámil na konci loňského října, že Evropská komise vyslyšela návrhy Česka a dalších zemí ohledně konkrétních změn legislativy v rámci obchodování s emisními povolenkami. „Díky tomu bude možné stabilizovat cenu povolenky a předcházet jejím výkyvům. Emisní povolenky tak neohrozí naše domácnosti ani drobné živnostníky, výrobce či podnikatele,“ uvedl tehdy Hladík.
Závazné změny ale Havlíček – tehdy ještě jako diskutovaný nominant na pozici ministra průmyslu – označil za debakl pro státy EU. Stanoviska Komise označil za „čím dál tím tvrdší a kategoričtější“.
