Proč akciové trhy posilují, i když Donald Trump nadále šermuje dovozními cly všeho druhu? Může za tím být strategie investorů, pro kterou se v uplynulém měsíci vžila zkratka TACO – Trump always chickens out. Tedy že Trump u všech svých celních hrozeb nakonec vyměkne a vycouvá. Nejistotu kolem toho, zda drastická cla skutečně vstoupí v platnost, tento týden umocnily americké soudy.
Ve středu totiž federální Soud pro mezinárodní obchod (U.S. Court of International Trade) zrušil obří balík Trumpových dovozních cel oznámených na začátku dubna a také plošná cla na zboží z Číny, Mexika a Kanady uvalená v únoru.
Soud konstatoval, že americký prezident zde překročil své pravomoci. Stanovit univerzální dovozní cla podle něj nejde bez toho, že by nejdřív došlo na jejich prodiskutování a schválení americkým Kongresem. Cla na dovoz aut, oceli a hliníku do USA zůstala v platnosti.
Trumpova administrativa se proti rozhodnutí soudu odvolala. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt reagovala na verdikt prohlášením, že „Amerika nemůže fungovat, pokud si prezident Trump či jakýkoli jiný prezident nechá nabourávat citlivá diplomatické nebo obchodní jednání aktivistickými soudci“.
Nicméně odvolací soud vyšší instance už den na to výběr cel opět povolil. Jde však pouze o dočasné pozastavení předchozího rozhodnutí obchodního soudu, během nějž se bude odvolání Trumpovy administrativy posuzovat. Žalující strana má dodat své argumenty do 5. června, prezidentova administrativa má čas do 9. června. Je možné, že spor skončí až u Nejvyššího soudu USA.
Ve čtvrtek současně došlo i na soudní verdikt v jiném „celním“ sporu. Federální soudce Rudolph Contreras rozhodl ve prospěch dvou malých amerických dovozců hraček a částečně zrušil platnost Trumpových exekutivních příkazů ze začátku dubna. Tím Trumpově administrativě zablokoval uvalení cel na tyto konkrétní podniky – společnosti Learning Resources a hand2mind.
Ani tohle rozhodnutí však zatím „v praxi“ neplatí, soudce Contreras odložil jeho platnost o dva týdny, aby se Trumpova administrativa mohla případně odvolat.
Má na to právo?
Hlavní argumenty kritiků cel se točí kolem zmíněných prezidentských pravomocí. Rozhodování o obchodní politice USA podle nich podléhá schválení Kongresem. Trumpovi právníci obhajují zavádění cel zákonem IEEPA z roku 1977 (International Emergency Economic Powers Act), určeného k řešení hrozeb v době národní nouze. Podle Trumpa je touhle nouzí nebezpečí pašování drogy fentanyl do USA.
Soudní tahanice tak vnášejí další chaos do americké celní politiky, která se v posledních měsících neustále mění. Nejčastěji však kvůli samotnému Trumpovi.
Začalo to už během „prvního kola“ zavádění dovozních cel na Mexiko a Kanadu. Prvního února Trump podepsal exekutivní příkazy zavádějící 25procentní clo na veškerý dovoz z těchto zemí. Třetího února, po sérii telefonátů mezi Trumpem, kanadským premiérem Justinem Trudeauem a mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, se cla o měsíc odložila.
Těsně před vypršením tohoto odkladu Trump platnost cel opět přerušil, tentokrát do 2. dubna. Kanada i Mexiko v opačném případě hrozily Spojeným státům protiopatřeními.
Druhého dubna došlo na Trumpův „den osvobození“, kdy se vytasil s obří tabulkou a oznámil uvalení takzvaných recipročních cel na téměř celý svět. Měla platit od devátého dubna. Devátého dubna ovšem Trump drtivou většinu těchto cel pozastavil na 90 dní. V platnosti zůstala pouze cla uvalená na Čínu a plošné clo deset procent na veškerý americký dovoz (která nyní řeší soudy zmíněné v úvodu článku).
Celní válka se nejvíc vyhrotila mezi USA a Čínou, kde Spojené státy v jednu chvíli zvedly dovozní clo až na 145 procent. Tohle clo Trump snížil na 30 procent 12. května, po vzájemném vyjednávání obou zemí.
Posledním příkladem chaotického zavádění cel byla Trumpova hrozba plošného cla 50 procent na dovoz z Evropské unie. Trump ním Unii vyhrožoval v pátek 23. května s tím, že bude platit od prvního června. V neděli 25. května ovšem platnost cla odložil až na 9. červenec.
TACO
Pro tohle neustálé lavírování se vžila zmíněná zkratka TACO – Trump always chickens out. Jako první s ní přišel na začátku května sloupkař listu Financial Times Robert Armstrong. Od té doby se však šíří po internetu a mezi obchodníky na Wall Street jako lavina.
Ve čtvrtek na zkratku reagoval i sám Trump, poté co se ho na ni zeptala jedna z novinářek na tiskové konferenci v Bílém domě. „Tohle už nikdy neříkejte. To je nestoudná otázka,“ uvedl.
The post Soudy v USA pitvají cla. A Wall Street se Trumpovi směje, že stejně vždy couvne appeared first on Forbes.
