Šestice Severokorejců se vrátila zpět do své domoviny na palubě malé dřevěné lodě. Dva z nich zabloudili na jih už v březnu poté, co se jim porouchalo plavidlo, čtyři další dorazili v květnu. Všichni po zadržení jihokorejskými úřady uvedli, že se chtějí vrátit zpátky do KLDR. Jenže návrat nebyl tak jednoduchý - Severní Korea v té době přerušila veškeré komunikační kanály a na výzvy Soulu neodpovídala.
Jedná se o první případ repatriace tohoto druhu za vlády nového jihokorejského prezidenta I Če-mjonga, který nastoupil do úřadu s příslibem obnovy vztahů s Pchjongjangem. Soul se proto rozhodl jednat jednostranně a šestici poslat zpět, aniž by dostal z druhé strany jakoukoli reakci.
Loď s rybáři byla odeslána ve středu ráno, k námořní hranici jela s jihokorejským doprovodem. Po jejím překročení se loďka setkala se dvěma severokorejskými plavidly, hlídkovou lodí a rybářským plavidlem. Jihokorejské úřady později potvrdily, že loď se šesticí repatriovaných mužů bezpečně dorazila do severokorejského přístavu.
Severokorejce čekají výslechy
Případ se pohybuje v šedi mezi humanitárním rozhodnutím a otázkami lidských práv. Podle jihokorejských představitelů by zadržování osob proti jejich vůli mohlo být porušením mezinárodních standardů. Kritici ale upozorňují, že Soul nenechal rybářům možnost kontaktu s třetí stranou ani přístup k právnímu poradenství, aby bylo možné jejich úmysl nezávisle ověřit.
"Problém je, že Severní Korea je černá skříňka. Jakmile někoho pošlete zpět, přestáváte mít jakoukoli kontrolu nad jeho osudem," řekl listu The Wall Street Journal bývalý jihokorejský velvyslanec pro lidská práva a dnes profesor v Soulu I Šin-va. Podle něj návrat může znamenat výslechy, nucenou izolaci, nebo dokonce využití v propagandě.
To potvrzují i další analytici. "Budou podrobeni výslechům, jejichž cílem bude zjistit, zda náhodou nepřeběhli nebo nesbírají informace pro jihokorejské tajné služby," uvádí pro BBC Nam Sung-vuk, expert na severokorejské záležitosti. I když nebyli na jihu dobrovolně, samotný fakt, že zažili život mimo totalitní režim, může být pro Pchjongjang podezřelý.
Rozhodnutí má své "ale"
Zatímco Jižní Korea tvrdí, že repatriace byla vedena výhradně na přání Severokorejců, bývalí přeběhlíci ze Severu mají pochybnosti. "Měli dostat možnost promluvit si s někým z nás, s těmi, kteří prošli oběma systémy," říká aktivista I Min-bok. Podle něj je šance, že jim bylo všechno plně vysvětleno, mizivá.
Z právního hlediska není rozhodnutí jednoznačné. Podle mezinárodních úmluv má každý člověk právo rozhodnout o tom, kde chce žít, ale zároveň má stát povinnost chránit ho před návratem do situace, kde mu může hrozit újma. V případě Severní Koreje ale žádná transparentnost neexistuje. A Soul tak musí často jednat v právním i etickém vakuu.
Situaci navíc komplikuje rostoucí napětí na Korejském poloostrově. Kim Čong-un loni prohlásil, že sjednocení s Jihem je iluze, a přikázal likvidaci všech styčných kanálů. Jeho režim se zároveň sbližuje s Moskvou a čelí čím dál menší potřebě komunikovat s Jižní Koreou. I to může být důvodem, proč na pokusy Soulu o kontakt nikdo nereagoval.
