Podle aktuálních propočtů vstoupí sonda do zemské atmosféry v 07:49 SELČ, což je zhruba o dvacet minut dříve, než činil předchozí odhad. EU SST zároveň zmenšil časové okno z tolerance plus a minus pět hodin na zhruba čtyřhodinový rozptyl.
"Operační střediska EU SST pracují na zpřesnění možného místa a času vstupu (do atmosféry). S přibližujícím se vstupem se předpovědi zpřesní, ale nejistota zůstane vzhledem k nekontrolované povaze objektu," uvedlo EU SST.
Klíčovým údajem pro odhad místa dopadu je sklon dráhy sondy k rovníku, který činí zhruba 52 stupňů. Tento sklon znamená, že aparát může vstoupit do atmosféry nad značnou částí pevniny. EU SST ale vylučuje například Skotsko, Skandinávii, Pobaltí, severní oblasti Ruska, jižní Afriku či severozápad Severní Ameriky.
Pohyb sovětského aparátu sleduje rovněž americká společnost Kayhan Space, která vyrábí zařízení pro vyhýbání se satelitům a vesmírnému odpadu. Tato společnost očekává vstup sondy do atmosféry v 08:35 SELČ s tolerancí plus minus zhruba dvě hodiny.
Vzhledem k tomu, že sonda byla navržena tak, aby vydržela vstup do husté atmosféry Venuše, je možné, že přečká průlet zemskou atmosférou a následně dopadne na povrch. Kulovitý aparát má hmotnost 495 kilogramů a průměr 1,17 metru.
Portál Kosmonautix.cz napsal, že pouzdro sondy navrhli Sověti tak, aby krátkodobě zvládlo přetížení 300 G a tlak dosahují až 100 atmosfér. Pro necvičeného člověka může přetížení okolo šesti G způsobit bezvědomí, hranice okolo 20 G je pak často smrtelná. Společnost Kayhan Space uvedla, že robustní konstrukce činí ze sondy mimořádný objekt, který jako jeden z mála může přečkat návrat do zemské atmosféry.
K Venuši nikdy nedorazila
Sovětský svaz vyslal zmíněnou sondu do vesmíru v roce 1972 v rámci programu Veněra (rusky Venuše), jehož cílem bylo prozkoumat planetu Venuši. Sonda se však na orbitě kolem Země rozdělila na několik částí, které se s výjimkou přistávacího modulu již zřítily.
Název Kosmos od 60. let dostávaly sovětské kosmické lodě, které zůstaly na oběžné dráze kolem Země, poznamenal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Sovětské planetární mise podle něj obvykle nejprve mířily na takzvanou parkovací oběžnou dráhu, odkud měly pokračovat dále do svých cílových destinací. Pokud ale například selhal motor, sondy zůstaly na orbitě a dostaly označení Kosmos.
K Venuši se od roku 1961 vydalo několik amerických a sovětských sond, mezi nimi v roce 1962 americký Mariner 2, který Venuši jako první obletěl, nebo v roce 1975 sovětská Veněra 9, jež na Zemi poslala první snímky povrchu planety.
