A pak že nemají Švýcaři smysl pro humor. Stačí se podívat na aktuální nabídku švýcarského výrobce hodinek Swatch, který začal prodávat model, který má na ciferníku prohozené číslice 3 a 9. Hodinky s názvem “Co kdyby…cla?” naráží na fakt, že Donald Trump uvalil na švýcarské zboží 39procentní clo.
Švýcarsko se tak řadí k zemím, pro která v USA platí vůbec nejvyšší cla. Model hodinek Swatch s prohozenými číslicemi a symbolem procenta na krytu baterie je inspirovaný aktuálním děním ve světě a koupit (za 139 švýcarských franků) se dá pouze ve Švýcarsku.
Výrobce na svých stránkách vtipkuje, že nové hodinky, které jdou na dračku, jsou snad jen limitovanou edicí. Až se podaří švýcarské vládě dojednat lepší dohodu s USA, Swatch je přestane prodávat.
Zatím ale nic velkému posunu v jednání o dovozních clech do USA nenasvědčuje. Pro švýcarskou ekonomiku, jejíž průmysl už v posledních měsících oslaboval, to znamená naprosto zásadní potíže. Právě USA je totiž pro alpskou zemi největším exportním trhem. Není přitom jasné, proč se zrovna Švýcarsko stalo terčem mimořádně vysokých cel.
Podle asociace Swissmem probíhá hororový scénář, který činí švýcarské zboží v USA proti levnější konkurenci takřka neprodejným. „Nejcitelněji zasáhne tento šok tradičně proexportní odvětví, výrobu luxusních hodinek, strojírensko-elektrotechnický sektor či potravinářství, zejména pak malé a střední podniky,“ uvádí Zdeněk Eliáš, obchodní specialista českého velvyslanectví ve Švýcarsku.
Jak zásadní zásah cla znamenají, dokládá příklad švýcarské firmy Thermoplan, která vyrábí exkluzivně kávovary pro řetězec Starbucks do celého světa. Partnerství, které dlouho platilo za úspěšný příběh, ale teď dostalo tvrdou ránu a CEO Thermoplatu Adrian Steiner pro německá média mluví o tom, že existence firmy je v ohrožení. Od zavedení cel musí počítat s dodatečnými náklady přes 200 tisíc eur za týden. Místo úspěchu se tak dostává do ztráty.
A Thermoplan zdaleka není sám. Například výrobce bonbonů Ricola prozatím zrušil plánované rozšířené své výroby a vytvoření víc než stovky nových pracovních míst. Poptávku totiž táhly vzhůru hlavně USA a asijské trhy. To je ale nyní pryč.
Firmy proto hledají, jak dopad cel řešit. A cestu řada z nich vidí v zahraničí. Podle asociace Swissmem, která zastupuje švýcarských technologický průmysl, téměř třetina tamních podniků chce přesunout část své výroby do Evropské unie. Díky tomu by jejich zboží bylo zatíženo nižším, jen patnáctiprocentním clem.
Mezi nejpopulárnější místa, kam chtějí přesouvat část svých aktivit, patří Německo. Například společnost Ypsomed, která vyrábí insulinová pera, přesune asi polovinu své výroby do severního Německa.
Příležitosti pro získání švýcarských investic jsou podle znalců švýcarského podnikatelského prostředí ale i u nás. „Během posledních dvou týdnů je zřetelný zvýšený zájem ze strany švýcarských firem o střední Evropu a specificky i Česko,“ říká Barbara Kment, jednatelka obchodní komory Švýcarsko-ČR.
V Česku už dnes ostatně vyrábí řada švýcarských podniků, jako je například ABB, Endress+Hauser, Swiss-form a další. Z oslovených podniků ale zatím nemají zprávy ze svých švýcarských centrál, které by případné rozšíření aktivit v Česku potvrzovaly.
Mezitím firmy ve Švýcarsku sahají po snižování nákladů včetně propouštění nebo zkrácení pracovní doby. Proti nim hraje i ochlazení poptávky v Asii, Evropě i silný frank.
Nebývale těžkou situaci s americkými cly se snaží švýcarská vláda dál řešit a vyjednat se svými americkými protějšky novou celní dohodu. Donald Trump vysoké clo zdůvodnil hlavně vysokým obchodním deficitem USA se Švýcarskem, ten loni překročil 40 miliard eur. Jenže na tom má zásadní podíl hlavně dovoz zlata, které Švýcaři zpracovávají a vyvážejí do USA.
Neklidný vývoj se ve Švýcarsku ale netýká jen průmyslu a firem navázaných na export. Velké zemětřesení hrozí i tamnímu bankovnímu světu – největší švýcarská banka a jedna z největších finančních institucí světa UBS, jejíž kořeny sahají do roku 1862, hrozí, že opustí Švýcarsko. Její vedení vážně zvažuje, že přesune svou centrálu z Curychu do USA.
V tomto případě ale nehrají roli cla, nýbrž švýcarské regulační orgány, které zpřísnily kapitálové požadavky na banku. Jedno mají ale společné, tradiční pilíře švýcarské ekonomiky jsou aktuálně pod tlakem. A těžit z toho zřejmě budou jinde než pod alpskými vrcholky.
The post Švýcarské firmy hledají azyl před americkými cly. Šanci vydělat má i Česko appeared first on Forbes.
