Začátkem března 2023 otevřela polská skupina Orlen na pražském Barrandově první rychlou veřejnou plnící stanici pro vodíková auta. Od té doby ale stanice často nefungovala. Stalo se tak třeba loni na jaře, kdy se problém povedlo relativně rychle odstranit. Teď je mimo provoz už nějakou chvíli znovu a nevypadá to, že by se k ní vodíková auta či autobus, který zkušebně provozuje pražský dopravní podnik, hned tak vrátit.
"Vodíková plnicí stanice na Barrandově je mimo provoz z důvodu technické poruchy. Intenzivně pracujeme na jejím co nejrychlejším zprovoznění," říká mluvčí Orlen Unipetrol Lada Gadas. "Vzhledem k náročnosti opravy a omezené dostupnosti specifických náhradních dílů, které jsou unikátní a často musí být dodávány ze zahraničí, nelze vyloučit, že oprava bude časově náročnější a bude trvat několik týdnů," předesílá.
Na specifický díl ze zahraničí čekala stanice i loni v dubnu, kdy byla odstavená skoro měsíc. Jak tehdy psaly Hospodářské noviny, vadný ventil putoval do Česka z Anglie, jiné díly zase do Česka přijíždějí z USA. Mluvčí Orlenu pak před rokem zmiňovala, že kvůli nízkému vytížení stanice získává její provozovatel zkušenosti s technologií pomalejší tempem.
Barrandovská plnička je přitom pouze jednou ze tří veřejných vodíkových stanic v Česku. Další je ve Vítkovicích, třetí pak v Litvínově. Právě litvínovskou také provozuje polská skupina Orlen. Podle vodíkové mapy na webu Čistá doprava pak jsou v Česku ještě dvě neveřejné plnící stanice: výzkumná v obci Řež u Kladna a v Mstěticích provozovaná Čeprem.
Stejně jako je řídká infrastruktura, není ani počet vodíkových aut na českých silnicích nijak velký. Loni se dokonce neprodalo jediné nové osobní nebo lehké užitkové auto na vodík, letos za první pololetí přibylo na silnicích 21 kusů Toyoty Mirai.
Nečekaná vodíková stopka
Zatímco odstavená plnička je lokální problém, zásadní ránu vodíku zasadil v uplynulých dnech koncern Stellantis. Ten totiž vyvíjel řadu lehkých užitkových aut na vodíkový pohon, pár týdnů před spuštěním výroby nové generace ve Francii (menší modely typu Citroën Jumpy) a Polsku (větší modely typu Citroën Jumper) ale vývoj i přípravy na produkci ukončil.
Jako důvod uvedla skupina v tiskové zprávě omezenou síť plnících stanic, vysoké náklady a také potřebu vysokých pobídek, aby si zákazníci takové auto vůbec koupili. "Kvůli těmto faktorům firma nepočítá s masovým rozšířením vodíkových lehkých užitkových aut do konce dekády," stojí v prohlášení.
Pro Stellantis podle jejího evropského provozního ředitele Jean-Philippa Imparata nedává ekonomický smysl výrobu rozjíždět. Aby se skupina vyrovnala s regulacemi ohledně vypouštěných emisí, bude se soustředit na vývoj a výrobu elektrických a hybridních dodávek.
Stellantis chystal celkem osm vodíkových dodávek pod značkami Citroën, Fiat, Opel a Peugeot. V nabídce měly být dvě velikosti aut, přičemž jako základ vždy posloužila elektrická verze. Vodíkový model ale dostal menší baterku a zároveň nádrž na vodík, který vyráběl elektrickou energii. Dojezd se měl pohybovat v závislosti na modelu mezi 400 až 500 kilometry mezi tankováním.
Německý deník Handelsblatt připomíná, že vývoji vodíkových lehkých užitkových aut už se po konci Stellantisu věnuje jen Renault, byť i jeho vodíková větev HYVIA prochází od konce loňského roku restrukturalizací. Letos na začátku roku také tehdejší šéf Renaultu Luca de Meo připustil, že pro vodíková auta neexistuje dostatečně velký trh. Vývoj osobních vodíkových aut pak táhnou Toyota a Hyundai, které nedávno ukázalo novou generaci SUV Nexo, technologie se zatím nevzdalo ani BMW.
