Tančí jako Bruce Lee, stojí i přes milion. Otestovali jsme roboty, co koupíte v Česku

Forbes Před 4 hodinami

Boom v oblasti umělé inteligence, kterého jsme byli poslední tři roky svědky, pořádně rozvířil vody i v jednom zdánlivě zatuchlém rybníku – vrátila se chuť a víra v humanoidní robotiku. A protože první humanoidní roboti si to již štrádují po centrále Alzy, největšího českého internetového prodejce, rozhodli jsme se je podrobit rovnou i trochu drsnějšímu testu na hrbolatých a dešti podemletých chodnících pražských Holešovic.

Humanoidní a pokročilí agilní autonomní nebo alespoň částečně autonomní roboti byli roky vnímaní spíš jako okrajová senzace dokonce i investory, kteří obvykle ochotně sypou peníze do čehokoli, s čím přijde americké Silicon Valley.

Byli zkrátka příliš komplikovaní a jejich vývoj mimořádně náročný na kapitál. Americká společnost Boston Dynamics, jejíhož ikonického, pět let starého robo psa „Spota“ Alza jako první v Česku testovala také, by mohla vyprávět. Jenže pak se do závodů zapojila Čína a svět se začal vzpamatovávat z letargie.

Dnes už tak vlastní humanoidní roboty nabízejí nejen Američané z Boston Dynamics, ale i třeba kanadská firma Sanctuary nebo čínské společnosti Fourier Inteligence a Unitree. A zdaleka to již nejsou jen neužitečné hračky, umí toho stále víc a čím dál častěji také těží z výhod umělé inteligence, která se nachází přímo v nich.

Právě robotický park poslední ze jmenovaných společností, tedy Unitree, jsme vytáhli na naši procházku po pražských Holešovicích.

Konkrétně šlo o dva humanoidní roboty, Unitree G1 v druhé nejvyšší verzi EDU Ultimate (U5) a jeho méně sofistikovaho staršího předchůdce, kterým robotický tým Alzy neřekne jinak než Adam a Božena.

Ty na vycházce doplnili dva agilní robopsi – pracovní nosič Unitree B2-W, který s nabitou baterií dokáže převážet až čtyřicetikilový náklad, a maličký Unitree Go2, kterého využijete spíše na kontrolu perimetru nebo průzkum kontaminované oblasti.

Robotičtí psi pochopitelně o něco lépe zvládají pohyb přes schody, pražské obrubníky a vůbec v nakloněném terénu, jinak si ale se svými „humanoidními“ kolegy příliš nezadají. Na naší procházce budili zvědavé a občas také panické s žárlivé reakce hlavně u svých živých psích protistran.

První, co vás asi napadne, je, co takový 132 centimetrů vysoký a 35 kg vážící humanoidní robot vlastně dokáže. K tomu se dostaneme. A hned druhá otázka nejspíš bude směřovat k tomu, jak dlouho vydrží fungovat, než mu definitivně dojde šťáva.

Zatímco výrobce udává výdrž po dobu dvou hodin bez specifikace konkrétní pracovní zátěže, realita je dokonce ještě o něco lepší. „Běžně nám roboti vydrží provozuschopní zhruba 3 až 3,5 hodiny,“ prozrazuje PR manažerka Alzy Eliška Čeřovská.

Lithiová baterie s kapacitou 9000mAh je u robota takzvaně swapovací, tedy jednoduše vyměnitelná a umístěná z boku. Je s ní ale spojen jeden háček, kvůli kterému nemají tito humanoidní roboti evropsku CE (Conformité Européenne) certifikaci, která garantuje, že produkt splňuje všechny platné bezpečnostní, zdravotní a ekologické požadavky Evropské unie a může se na starém kontinentu volně prodávat.

Tedy, aby bylo jasno, úplně stejným nešvarem trpí i konkurenční humanoidní roboti. Technologicky jde totiž o poměrně velký oříšek.

Když totiž baterii vyndáte, robot se nekontrolovaně zhroutí, stejná situace může nastat také při jakékoli poruš baterie. To pak má ještě jeden nepříjemný důsledek, robota si oficiálně nemůže koupit spotřebitel přímo, ale může tak učinit jen instituce, firma nebo alespoň podnikatel.

„Krotíme očekávání zákazníků“

„Nejde ale je o legislativní omezení, humanoidní robot je zatím hlavně platforma. To důležitější je, seznámit zákazníka s tím co kupuje, tedy že to není hotový produkt, ale něco, co slouží hlavně pro výzkum a vývoj. Proto také roboty prodáváme individuálně a i když jdou naklikat přes eshop, tak u každého zákazníka musíme ověřit a korigovat jeho očekávání,“ dodává Čeřovská.

Navzdory tomuto omezení si již od Alzy roboty, kteří stojí od půl milionu korun v základní „hloupé“ variantě až po 1,4 milionu korun za tu nejsofistikovanější, zakoupily podle Čeřovské desítky zákazníků. Což je prý zájem, který prodejce zprvu vůbec nečekal. Alza také v současnosti buduje interní robotický tým, jehož hlavním účelem je perfektně porozumět tomuto novému světu, který se u nás odemyká trhu.

A co roboti reálně dokáží? To hodně záleží na zvolené variantě, ale také na zvoleném doplňkovém vybavení.

Základní verze Unitree G1 je spíš sofistikovanější hračka, která se skvěle hodí pro jednodušší demonstrace či seznamování s robotikou. Verze EDU Ultimate, kterou jsme také měli možnost vyzkoušet, už je na tom podstatně lépe.

Kromě řady senzorů a více pohyblivých kloubů totiž skrývá miniaturní superpočítač NVIDIA Jetson Orin pro provoz generativní umělé inteligence přímo na zařízení a nabízí otevřenou platformu s možností vlastního programování a experimentování s vlastními aplikacemi.

Unitree navíc tento týden čerstvě spustil vlastní obchod s aplikacemi pro humanoidní roboty, který je údajně první svého druhu na světě a jež zatím umožňuje majitelům robotů Unitree G1 naučit své robotické miláčky bojovat jako Bruce Lee, poskakovat jako opice nebo tančit v rytmu twistu.

Pokud jde o zmiňované doplňkové vybavení, které dále rozšiřuje schopnosti humanoidního stroje, to samo o sobě může stát téměř tolik jako základní varianta robota.

Například praktický kompromis mezi cenou a úchopovou schopností robota, tedy tříprstá robotická ruka vás vyjde na 373 700 tisíc a perfektní „lidská“ pětiprstá ruka Unitree Dex 5 s hmatovou odezvou pak téměř na půl milionu. I s tou jsou ale jeho úchopové schopnosti limitované na 2,5 kg na jednu ruku a ty nosné na nějakých 4,5 kilo. Na precizní úkony v továrně na drobné součástky tedy robot své uplatnění najít může celkem bez problémů, v domácnosti nebo třeba truhlárně vám ale zatím spíše nepomůže.

A když už mluvíme o fyzických aktivitách, co takhle takový závod s robotem? Tak ten určitě možný je a to i v té nejzákladnější variantě humanoidního robota a my si jej rozhodně nenechali ujít. Poměrně náročný terén pražských Holešovic oba roboti zvládli v poklusu celkem bez problému. Jedinou potíží bylo, že se svojí maximální rychlostí asi 7,6 kilometrů za hodinu, vám budou vážnými soupeři spíše ve vytrvalostním běhu, než sprintu.

Podtrženo sečteno, humanoidní roboti od Unitree zatím ještě nejsou ty sci-fi stroje, které budou schopné pohybovat svými mechanickými těly jako lidé ve své nejlepší kondici, ani zatím nezvládají vykonávat všechny činnosti, které lidé běžně dělají. To ale rozhodně neznamená, že by byli nudní nebo neužiteční.

Mají schopnost adaptivního pohybu a když k ní přidáte dovednost něco sebrat, udělat s touto věcí nějaký úkon a zase ji položit, už jste vlastně schopni nahradit s pomocí robota určité množství pozic v průmyslové výrobě.

Když k tomu přidáte fakt, že u dražší varianty můžete propojit robota s preferovaným velkým jazykovým modelem (LLM), sahají jejich možnosti za inzerovaný účel pouhé edukace a zkoušení praktických aplikací robotiky.

Ta opravdová budoucnost humanoidních robotů na nás možná teprve čeká, je už ale opravdu těsně za dveřmi, které se právě chystá testovaná „G1“ otevřít.

The post Tančí jako Bruce Lee, stojí i přes milion. Otestovali jsme roboty, co koupíte v Česku appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek