Znáte českou pověst o Bivojovi, který na Kavčí hoře chytil divokého kance za uši, hodil si ho na záda a odnesl na hradiště, aby získal ruku Kazi, dcery knížete Kroka? Tak to se mělo odehrát jižně od dnešního Vyšehradu, v Podolí.
Je to pouhá legenda. Doložitelná fakta jsou o půl tisíciletí mladší. Kdyby byla tato pražská čtvrť samostatnou obcí, letos 16. prosince by jistě místní radnice slavila 800 let od první dochované písemné zmínky - ta se objevuje v listině krále Přemysla Otakara I. V té době, čili v roce 1222, se v Podolí nacházel dvůr, vinice, přívoz vyšehradské kapituly a nedaleko leží osada Dvorce. Dnes obec spadá pod radnici Prahy 4, samostatnost ztratila před sto lety, kdy se stala součástí hlavního města.
Čtvrť se rozprostírá na pravém břehu Vltavy a na sousedních pahorcích přiléhajících ke skále a robustním hradbám Vyšehradu a na východě k rozlehlým pankráckým pláním. Krajinnou dominantou Podolí jsou bytelné Kavčí hory s nepřehlédnutelným "výkusem" někdejšího lomu.
Po bitvě u Vyšehradu roku 1420, kdy se vojsko krále Zikmunda Lucemburského neúspěšně pokusilo vyprostit vyšehradskou posádku obléhanou husity, byly podolské vinice a zahrady zpustošeny. První zmínky o těžbě vápence na Kavčí skále pak pocházejí z poloviny 15. století. V roce 1605 bylo v Podolí třicet domů a patnáct na Dvorcích.
Někdejší vesnici, kde žili hlavně zelináři, zahradníci, košíkáři, tkalci a rybáři, připomínají už jen fragmenty v okolí zapadlé ulice Pod Vyšehradem a Rybářská, kde stojí klasicistní usedlosti z poloviny 18. století a pár venkovských domků. A také pozdně románský kostelík sv. Michala a dřevěná barokní zvonice.
V údolí je činžovní zástavba ze 30. let minulého století a ve svahu nad Vltavou rozsáhlá vilová čtvrť pokračující až na pankráckou pláň. Ačkoliv je v Podolí jen 76 ulic, může se chlubit několika významnými veřejnými budovami. Jmenovitě porodnicí dostavěnou roku 1914 krátce před vypuknutím první světové války, monumentální a zdobností velkorysou vodárnou, která se budovala přes třicet let, plaveckým stadionem z roku 1965 takzvaného bruselského stylu, areálem České televize, unikátní sto deset let starou dřevěnou loděnicí Českého Yacht clubu či areálem studentských kolejí ČVUT postaveným v duchu socialistického realismu.
Ještě v 19. století ovšem Podolí připomínalo jeden velký podnik na výrobu stavebního materiálu. V jednu chvíli zde stály čtyři vápenky a cementárna. Nicméně pro rozvoj obce bylo klíčové, když byl ve vyšehradské skále, která se poměrně strmě zařezává do hladiny Vltavy, vyražen tunel a za ním vybudováno nábřeží. Tato událost se datuje k roku 1905. O šest let později v obci stálo 200 domů a žilo přes čtyři tisíce obyvatel.
Ve 20. letech minulého století se s výstavbou vilové čtvrti začal charakter Podolí měnit. A pokračovalo se i v poválečných letech. Dnes v této pražské čtvrti žije zhruba 14 tisíc lidí.
