„Musíme udržovat otevřený dialog s USA,“ řekla novinářům před jednáním lotyšská premiérka Evika Silinaová.
ČTĚTE TAKÉ: Čucháme velký průšvih. Trump nás mohl Putinovi prodat, nevěříme mu, tvrdí ukrajinští vojáci
Nakolik ale bude snadné najít ve věci Ukrajiny mezi unijními premiéry a prezidenty společnou řeč, ukazuje i poslední draft závěrů jednání, které má redakce k dispozici.
Zatímco u většiny témat se předpokládá najití jednomyslného souhlasu všech 27 zemí, bod týkající se Ukrajiny stojí jako samostatný dokument.
Společný postoj vůči Ukrajině, ale bez Maďarska?
Lídři drtivé většiny států EU tak budou zřejmě deklarovat společný postoj vůči Ukrajině v samostatném dokumentu, vedle oficiálních závěrů summitu. Obejdou tak možné veto maďarského premiéra Viktora Orbána.
Právě ten na posledním zasedání Evropské rady, které se konalo mimořádně 6. března, společnou shodu na znění závěrů zablokoval vetem. Aby ostatní státy EU maďarskou blokaci obešly, sepsaly proto samostatné závěry celkem 26 států. Stejný postup se tak předpokládá i na aktuálním summitu.
Výhrady k závěrům týkajícím se konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem by však mohlo mít také Slovensko. Robert Fico podle informací České televize „možná nepodpoří další sankce proti Rusku, pokud by ohrožovaly mírové řešení konfliktu na Ukrajině“.
Čtyři až pět let do dalšího ruského útoku
Podle ostatních evropských zemí to jsou ale právě sankce, skrze které by EU měla na Rusko vyvinout větší tlak, uvedl před startem summitu litevský prezident Gitanas Nauseda.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin hraje svou hru, cením si ale vývoje, řekl Fiala k telefonátu. Rakušan zůstává skeptický
„Pokud budou sankce zrušeny, budeme mít ještě kratší dobu na to, abychom se připravili na další fázi agrese,“ řekl Nauseda novinářům. Podle aktuálních odhadů Litvy má Evropa před další ruskou agresí čtyři nebo pět let. Dodal také, že obranné plány Litvy jsou postaveny na předpokladu ruského útoku před rokem 2030.
Budování evropské obrany
Dalším bodem jsou nové mnohamiliardové plány na přezbrojení EU. Zasedání se účastní také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která na summitu bude prezentovat Bílou knihu pro evropskou obranu. Tedy nový plán investic do obrany, posílení obranného průmyslu v Evropě nebo společné nákupy, který včera předložila Komise.
„Je potřeba, aby si Evropa jasně stanovila priority (…) v měnícím se mezinárodním prostředí a tlaku, kterému jsme vystaveni,“ uvedl dříve před novináři premiér Petr Fiala, který Česko na jednání zastupuje. Posílení Evropy je podle něj ale potřeba nejen skrze obnovu evropských obranných kapacit, ale také skrze ekonomické posilování EU.
K dlouhodobým podporovatelům silnější Evropy se navíc nově přidávají i státy, které dříve do obrany příliš aktivně přispívat nechtěly. K takovým vedle Německa patří například Rakousko.
Rakouský kancléř Christian Stocker při příchodu do Evropské rady prohlásil, že je jeho země vyšším výdajům na obranu otevřená. „Strategická situace se změnila, když se podíváme za Atlantik... musíme vzít bezpečnost do vlastních rukou,“ prohlásil před médii.
Zadlužování nepřichází v úvahu, říkají některé státy
Možným kamenem úrazu ale bude otázka společné evropské půjčky, která by přinesla potřebné prostředky pro „nakopnutí“ obrany EU.
ČTĚTE TAKÉ: Peskov obvinil Evropu z militarizace. Jde o válečnou stranu, tvrdí Putinův mluvčí
Nizozemský premiér Dick Schoof prohlásil, že návrhy na financování zvýšení evropské obranné výroby obsažené v Bílé knize jsou „již nyní velkým krokem vpřed“, se společným zadlužováním EU ale nesouhlasí. Cestu by podle něj měly státy hledat namísto toho skrze zjednodušování veřejných zakázek.
Konkurenceschopnost, rozpočet i migrace
Jednání by se ale mělo věnovat také konkurenceschopnosti Evropy nebo podobě nového evropského rozpočtu.
Před začátkem jednání Evropské rady se sešla také skupina států řešící migraci. Jednání se účastnil také český premiér Fiala. Ten chce na summitu nad rámec projednávané agendy zvednout ještě téma evropského autoprůmyslu, uvedl při odletu do Bruselu před novináři.
Seznam bodů jednání je tak rozsáhlý, že hlavy států a vlád budou možná nuceny zůstat v Bruselu přes noc a pokračovat v jednání v pátek ráno.
