Zdechovský se domnívá, že náborový příspěvek nové lidi do armády nepřivede: „Myslím si, že lidé se hlásí do armády, aby mohli sloužit své vlasti. To se nedá žádným způsobem zaplatit.“ Lepší by pro armádu podle něj bylo zjistit důvody, proč z ní personál odchází. „Tím důvodem je dlouhodobé podfinancování a neschopnost vyslat příslušníky armády do nějakých zajímavých míst nebo na nějaká školení,“ míní lidovecký europoslanec.
ČTĚTE TAKÉ: Kdo podporuje Green Deal, podporuje Rusko, míní Kovanda. Na elektrotancích asi jezdit nebudeme
Koten se obává, že vysoký náborový příspěvek způsobí „kanibalizaci“ ostatních bezpečnostních sborů, tedy vězeňské služby, policie a hasičského záchranného sboru. „To si asi nikdo z nás nepřeje. Již teď mají obrovský podstav. V této oblasti jsme trestuhodně zaspali. Myslím si, že by armáda, popřípadě další bezpečnostní sbory, měly více působit na školách a popularizovat tuto profesi,“ uvedl Koten.
Podle Svobody nedává plošný příspěvek příliš velký smysl. „Když se snažíte získat vysoce kvalifikovaného odborníka, tak ho musíte zaplatit dobrým náborovým příspěvkem. Jakmile to ale uděláte plošně, tak je to špatně, protože to dostatečně nemotivuje toho specialistu,“ vysvětlil svůj názor.
Exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (SOCDEM) je přesvědčený, že příspěvek způsobí v armádě „zlou krev“. „Jsou tam lidé, kteří poctivě sloužili 15 nebo 20 let. Šli tam z přesvědčení. A najednou přijde někdo nový, kdo bude mít nesrovnatelně lepší peníze,“ argumentoval.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Hysterický projekt, kritizovala Švihlíková zbrojení Evropy. Podle Bartoně zbraně potřebujeme
