Lékařka Ellen Foxmanová si pamatuje, jak její syn bojoval o každý nádech, když ho postihl astmatický záchvat. Pro každého rodiče jde o děsivý okamžik, ale pro lékařku šlo také o zajímavou otázku, píše CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Průlom v léčbě superagresivních nádorů? Vědci testovali na myších novinku, rakovina zmizela
Foxmanová věděla, že její syn má astma. Věděla rovněž, že infekce rhinovirem je nejčastější příčinou nachlazení a může u lidí s astmatem způsobit sípání. „Infekce rhinovirem je nejčastějším spouštěčem astmatických záchvatů,“ poznamenala také docentka laboratorní medicíny a imunobiologie na Yale School of Medicine. Zajímalo ji však, proč stejná infekce rhinovirem u některých lidí vyvolává závažné astmatické záchvaty a další život ohrožující příznaky, zatímco u jiných se projeví jen mírným kýcháním. „Tento virus u mnoha lidí, kteří se jím nakazí, nezpůsobuje žádné příznaky nebo jen rýmu. U určitých skupin lidí však vyvolává život ohrožující potíže s dýcháním. Je to opravdu zajímavý virus,“ zamýšlela se lékařka.
Interferonová reakce
Foxmanová a její kolegové z univerzity zjistili, že jedním z klíčových faktorů, proč někteří lidé mohou na stejný virus reagovat odlišně, je rychlost, s jakou buňky v jejich nose reagují na virus a potlačí ho. Jde o proces nazývaný interferonová reakce a u různých lidí se může lišit. Když je tato reakce pomalá, vede to k nadměrné produkci hlenu a zánětu, jak vyplývá ze studie zveřejněné v lednu v časopise Cell Press Blue. „Je to reakce těla, která určuje intenzitu onemocnění,” popsala Foxmanová.
Autoři studie v čele s Foxmanovou dospěli k tomuto zjištění, když v laboratoři nejprve pěstovali nosní buňky zdravých dospělých. Vědci poté tyto buňky infikovali rhinovirem a pozorovali jejich reakce. Konkrétně zkoumali, které obranné mechanismy byly aktivovány v infikovaných a neinfikovaných „okolních“ buňkách. Zjistili, že pokud byla interferonová reakce aktivována rychle, omezila infekci rhinovirem na méně než 2 % nosních buněk. U člověka by podle Foxmanové taková rychlá reakce mohla potenciálně vést k tomu, že by se infekce neprojevila žádnými příznaky nebo jen mírným kýcháním.
Když však vědci manipulovali s buňkami tak, aby napodobili prostředí, ve kterém je počáteční interferonová reakce blokována, došlo k infekci asi 30 % buněk. V tomto scénáři vědci také zaznamenali, že buňky produkují velké množství hlenu a dochází k zánětu. „V podstatě se nám podařilo zachytit jak scénář, ve kterém je virus potlačen a nezpůsobuje velké škody, tak scénář, ve kterém virus způsobuje velkou produkci hlenu a zánět,“ sdělila Foxmanová.
Jak zlepšit vlastní reakci, není jasné
Co může způsobit oslabení nebo blokování interferonové reakce u některých lidí, není zcela jasné. Podle Foxmanové by další výzkum na skutečných lidech mohl pomoci najít odpověď. Prozatím popsala novou studii jako první krok k lepšímu pochopení toho, co se děje v nose při infekci rhinovirem. Je možné, že v budoucnu by se léky mohly zaměřit na lepší léčbu zánětu a produkce hlenu.
„Nová studie je velmi informativní, ale její výsledky by bylo třeba potvrdit u skutečných lidí s infekcí rhinovirem, aby bylo možné lépe porozumět rozdílům v reakcích na interferon,“ uvedl Dan Barouch, ředitel Centra pro virologii a výzkum vakcín v Beth Israel Deaconess Medical Center v Bostonu, který se na výzkumu nepodílel. „Lidé mohou mít různé úrovně interferonové reakce a ti, kteří mají vyšší počáteční interferonovou reakci, mohou mít pouze rýmu a velmi rychle se uzdravit, zatímco lidé, kteří nemají silnou reakci, by měli mnohem rozsáhlejší infekci. Není však zcela jasné, jak může člověk zlepšit svou vlastní interferonovou reakci,“ řekl Barouch.
Ačkoli interferonová reakce může poskytnout určité vodítko, mezi další faktory, které mohou ovlivnit závažnost rhinovirové infekce u dané osoby, patří přítomnost určitých bakterií, rozdíly v genetických faktorech, případná základní onemocnění nebo chronické stavy a to, zda má daná osoba díky předchozím infekcím již vytvořenou imunitu proti viru. „Do hry tedy vstupuje mnoho různých faktorů. U rhinoviru se může stát, že se někdo nakazí stejným rhinovirem a bude mít odlišný klinický výsledek, ale to samé platí i pro chřipku, respirační syncytiální virus, parainfluenzový virus a koronavirus,“ poznamenal ke studii Larry Anderson, profesor na oddělení dětských infekčních nemocí na Emory University School of Medicine
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Narodilo se nám cizí dítě, tvrdí pár z USA a žaluje kliniku. Hlavní důkaz je barva pleti
