Janeček upozornil na skutečnost, že mezi počty začínajících řemeslníků a těch odcházejících do důchodu je významný rozdíl. „Jejich nedostatek v Česku také prohlubuje jejich odchod za prací do zahraničí. Ve velkém se to týká především pohraničí, kde řemeslníci využívají nejen finančních výhod zaměstnání v zahraničí,“ podotkl ředitel odborné školy.
K TÉMATU: Jak přicházíme o mladé talenty. Český systém hodil děti přes palubu, nyní září v zahraničí
Dlouhodobě tvrdí, že odborné školy s učebními obory staví ministerstvo až na poslední místo svých zájmů. „Resort výrazně protěžuje maturitní obory, především se všeobecným zaměřením. Naopak školy s učebními obory jsou dlouhodobě upozaděné a nepociťují téměř žádnou podporu,“ poznamenal.
„Bylo by například dobré zapracovat na spojení mezi firmami a učňovskými školami. Pravidla hry existují, přesto si myslím, že by společnosti, které přijímají žáky z učňovských oborů, zasloužily ze strany státu větší podporu, třeba ve formě daňových úlev,“ řekl pro CNN Prima NEWS Janeček.
Hrozí snížení úrovně na více frontách?
V souvislosti s tím se jasně vymezil proti plánované inovaci oborových soustav, které ve spolupráci s ministerstvem formuloval Národní pedagogický institut. „Za problémovou považuji úpravu u oborů skupiny E – žáci se speciálními vzdělávacími potřebami by podle návrhu neměli dostat na konci studia výuční list, což je totálně špatně. Může to odradit zájemce o tyto obory,“ obává se ředitel školy. Variantou by bylo jakési osvědčení.
Tito zájemci by se pak podle Janečka chtěli dostat na klasické učební programy. „V takových případech by však s velkou pravděpodobností nezvládali náročnost učiva. Tento vývoj by tak nejspíše vedl k postupnému snižování úrovně těchto oborů, kde by se učitelé podvědomě snažili přizpůsobit těm nejslabším žákům. Ve svém důsledku se tedy sníží úroveň absolventů učebních oborů celkově,“ zdůraznil.
Janeček vidí problém i v plánovaném slučování, zvláště u oborů klasifikovaných jako E. „Do jednoho programu se spojí obory, které nejsou nijak příbuzné. Třeba podlahářské, sklenářské, pokrývačské a klempířské práce mají být nově nahrazeny jediným učebním oborem nazvaným stavební práce. Můžeme jenom přemýšlet, co asi má společného podlahář s pokrývačem,“ upozornil ředitel.
Aktuální požadavky trhu práce
Ministerstvo školství (MŠMT) však v reakci na dotaz CNN Prima NEWS namítlo, že učební obory upozaděny nejsou: „Jak MŠMT uvádí také ve svých strategických dokumentech, chce motivovat zřizovatele k tomu, aby poměr všeobecně vzdělávacích oborů a odborných oborů mohl být padesát na padesát.“
Vedoucí Oddělení komunikace s médii Patrik Kubas připomněl, že krajské samosprávy i zaměstnavatelé nabízejí stipendia a mnoho motivačních programů. Zmínil rovněž, že současná středoškolská soustava má kořeny „v jiné ekonomické a společenské situaci“.
„Důvodem změn je potřeba přizpůsobit středoškolské vzdělávání aktuálním požadavkům trhu práce, zajištění vyšší flexibility a prostupnosti oborové soustavy a přizpůsobení oborů vývoji moderních technologií,“ sdělil Kubas. Ministerstvo prý rovněž vylepšuje návrhy, které se v případě plánu inovace týkají žáků „E“ oborů – argumenty specifických vzdělávacích potřeb do celkové koncepce zahrnuje.
Snižování úrovně oborů nehrozí, tvrdí resort
„Obava ze snižování úrovně oborů není opodstatněná. Každý obor, který je zapsán v rejstříku škol a školských zařízení a podle kterého se uskutečňuje vzdělání, je koncipován do vzdělávacích programů a umožňuje školám realizovat svůj vlastní školní vzdělávací program (ŠVP). Kvalitu vzdělávání u jednotlivých oborů tedy inovace oborové soustavy neohrozí,“ podotkl také Kubas.
„V aktuálním školním roce studuje obory s výučním listem přes 104 500 žáků, což je o 4 000 žáků více než v roce předchozím,“ dodal vedoucí oddělení.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Holubi se nekontrolovaně množí. Mohou vážně ohrožovat zdraví, města hledají řešení
