Bílý dům v úterý pozastavil vyplácení bilionů dolarů v rámci federálních grantů a půjček. V memorandu to zdůvodnil potřebou zkontrolovat veškerou finanční pomoc americké vlády, zda je v souladu s politikou nového prezidenta Donalda Trumpa. A zda peníze daňových poplatníků náhodou neslouží k prosazování „marxistické spravedlnosti“, „transgenderismu“ nebo „zeleného sociálního inženýrství“.
Opatření vyděsilo americké státy, školy a bezpočet vládních agentur a organizací závislých na financování z Washingtonu. Chvíli předtím, než mělo začít platit, ho nicméně zablokovala federální soudkyně Loren AliKhan a ve středu Bílý dům vydal další memorandum, kterým to původní zrušil. Zahraniční pomoc z USA však zůstává pozastavena, což pociťují i neziskové organizace v Česku.
Asi největší dopad má rozhodnutí Trumpovy administrativy na humanitární organizaci Člověk v tísni. V jejím případě totiž zahraniční pomoc z USA představovala podstatnou část rozpočtu – téměř jednu čtvrtinu. Závisely na ní operace v zemích, jako je Ukrajina, Sýrie, Irák, Afghánistán, Jemen či Etiopie. „Jde o několik desítek milionů dolarů. Není to ale likvidační,“ řekl Hospodářským novinám ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Foto Milan Votypka, Člověk v tísni
Obecně se dá říct, že jde zejména o organizace spolupracující s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM), jako je například česká Organizace pro pomoc uprchlíkům. „Objemově se jedná asi o sedm set tisíc korun. Obrátili jsme se proto na veřejnost a další donory s žádostí o vykrytí této nepříjemné události,“ uvedli zástupci humanitární organizace. Výpadek podle nich zasáhne zejména pomoc uprchlíkům z Ukrajiny.
Spojené státy pomáhaly skrze IOM také s financováním projektů v brněnském vzdělávacím spolku pro ženy Vesna, kterému rovněž přišel tento týden e-mail, ať své aktivity zastaví. „Měli jsme programy, které byly zaměřené na příchozí (ukrajinské) uprchlíky na začátku války v roce 2022. Dělali jsme úplně základní integraci, kurzy češtiny, dílny,“ popsala serveru iRozhlas.cz předsedkyně spolku Barbora Antonová.
Opatření americké administrativy pocítila i organizace In IUSTITIA, která pomáhá obětem předsudečného násilí. „Byli jsme v procesu vyjednávání nového projektu financovaného IOM, jehož cílem bylo poskytovat sociální, právní a terapeutickou pomoc obětem trestné činnosti na území Česka přicházejícím z Ukrajiny. Jedná se o jednu z nejvíce ohrožených skupin osob předsudečným i jiným násilím,“ popisuje zakladatelka In IUSTITIA Klára Kalibová.
Chybějící peníze představovaly zhruba tři procenta rozpočtu organizace, měly jí pomoct zajistit větší kontinuitu služeb. „Pravidelně se totiž dostáváme do stop stavu, kdy dočasně nepřijímáme klienty kvůli nedostatečným poradenským kapacitám. S tím, že by donor bezdůvodně zastavil financování v průběhu projektu, jsme se nikdy nesetkali,“ líčí Kalibová.
Stopku pro americkou zahraniční pomoc pocítila i česká nezisková organizace IuRe, která se dlouhodobě věnuje právu na soukromí a poskytuje také bezplatné poradenství v tématech dluhů a exekucí.
„V posledním půlroce jsme plánovali jeden mezinárodní projekt, ve kterém figurovaly i peníze od americké vlády. Týkal se posílení kyberbezpečnosti pro české neziskovky a pro novináře. Náš rozpočet skládáme z mnoha různých zdrojů, tato částka pro nás nebyla významná,“ uvedl mluvčí IuRe Hynek Trojan.
Redakce Forbesu oslovila přibližně šest desítek českých neziskových organizací různého zaměření. Na většinu z nich nebude mít opatření Trumpovy administrativy přímý dopad. Riziko spatřují spíš v tom, že její přístup povede ke globálnímu upozadění lidskoprávních, humanitárních nebo ekologických témat.
The post Uprchlíci mají smůlu. Jak Česko pocítí Trumpovo zmrazení zahraniční pomoci? appeared first on Forbes.
