V Ósace začíná výstava Expo 2025. Čím chce na ní Česko oslnit svět?

Forbes Před 2 týdny

Právě dnes začíná v japonské Ósace Světová výstava Expo. Každých pět let se koná na jiném místě světa. Letošní ročník už si může připsat jeden rekord. Velký prstenec, který obklopuje desítky národních pavilónů se zapsal do Guinnessovy knihy jako největší architektonická dřevěná stavba na světě. V přepočtu vyšla na více než pět miliard korun a když ho celý obejdete, nachodíte dva kilometry.

Japonské Expo provází od začátku i jeho maskot, jakési modro-červené stvoření s pěti vypoulenýma očima umístěnýma kolem usmívající se pusy. To šesté má na červeném ocasu. Stvoření se zrodilo ze spojení buněk a vody, a i když ho zpočátku veřejnost přijímala s opatrností, získal si od té doby Mjaku-Mjaku oblibu hlavně na sociálních sítích.

Pro lepší dopravu na výstaviště byla prodloužena linka metra Chuo, a to o více než tři kilometry pomocí tunelu Yumesaki z předchozí konečné stanice Cosmosquare do nynější stanice Yumeshima.

Výstavy se zúčastní 160 zemí, pro něž je to příležitost představit své nejnovější nápady, řešení i technologické inovace. Organizátoři doufají, že během příštích šesti měsíců, po které Expo potrvá, projde branami výstaviště kolem 28 milionů lidí.

Expo 2025 přináší nové možnosti i pro český byznys. Například Firma CTP, největší tuzemský developer logistických a průmyslových nemovitostí, využívá prestižní světovou výstavu k navázání mezinárodních kontaktů a k prezentaci České republiky jako atraktivní evropské destinace pro podnikání.

Do Ósaky se vrací Expo, jehož tématem je udržitelnost, po pětapadesáti letech. Tehdy na něm okouzlila návštěvníky i československá expozice. Prosklená budova z pera architektů Viktora Rudiše, Vladimíra Pally a Aleše Jenčeka slavila na ostrově nebývalý úspěch, který v rodné zemi ale prošel téměř bez povšimnutí.

Řada tvůrců se během normalizace ocitla v nemilosti nebo odešla do emigrace. Z konstrukce pavilónu se nedochoval ani model a většina exponátů se rozprodala.

Teď má Česko šanci úspěch zopakovat, tentokrát však s celou parádou. A znovu chce na japonský vkus v Ósace útočit sklem, navrch v kombinaci se dřevem.

Vítězný design ve tvaru skleněné spirály od studia Apropos Architects vybírala odborná porota v čele se světově uznávanou architektkou Evou Jiřičnou. Čím je stavba za 240 milionů korun tak výjimečná?

Místo

Japonští organizátoři Čechům přidělili pozemek, který se nachází v samotném centru dění – na křižovatce hlavního bulváru a promenády u moře. Je to lukrativní místo a ze střechy skleněné spirály lze pozorovat světelnou hru fontán.

Skleněná fasáda

Skrývá v sobě příběh českých sklářů a vyráběla se na třech místech. Ve firmě AGC Processing Teplice, v novoborské dílně Kolektiv Ateliers a ve společnosti Wieden.

Celkem na fasádu spotřebovali téměř tři a půl tisíce metrů čtverečních skloviny o celkové hmotnosti 55,8 tuny. Každý skleněný panel o tloušťce 25 milimetrů tvoří vždy tři skleněné tabule spojené dvěma bezpečnostními PVB fóliemi. Dvě tabule jsou z čirého skla a jedna tabule ze vzorovaného skla.

Dřevostavba

Dřevo na český národní pavilón pochází z českých lesů a dohromady na stavbu padlo 1450 kubických metrů. Konstrukce se vyráběla z CLT panelů z vrstveného dřeva ve třech výrobních závodech a podílely se na ní tři firmy – Stora Enso, Novatop, A2Timber.

Na místě ji pak instalovaly s japonskou společností Daisue Construction. Cesta materiálu, který se vezl v 69 kontejnerech se kvůli konfliktům v Rudém moři protáhla a nakonec musely všechny jet delší trasou z Hamburku kolem Afriky.

Pavilon, který řemeslníci stavěli šest měsíců, je rozmontovatelný a dá se znovu sestavit. Zájem o něj už je jak z Česka, tak i z Japonska.

Plzeňský ležák a knedlík

Návštěvníci mohou v českém pavilónu ochutnat plzeňské pivo. Posedí u toho buď v restauraci v přízemí nebo na terase. Čepovat ho budou japonští výčepní, kteří prošli intenzivním tréninkem v plzeňském pivovaru.

Pro návštěvníky je připravena i škola čepování, ve které si zkusí hladinku, šnyt a mlíko. Předpoklad je až tři tisíce načepovaných piv denně.

Kuchyni má na starosti společnost Gastro Invest Internacional a na menu se podíleli jak mladí talenti, tak i zkušení mistři, jejichž tradice a receptury sahají až k menu československého pavilonu v roce 1970.

Hlavní roli bude hrát knedlík v asijském stylu. Plněný uzeným masem, s pečenou kachnou, nebo v kombinaci vepřového masa s asijským bao knedlíkem. Předkrmy zahrnují například domácí tlačenku podávanou s cibulí a octem nebo zavináč ze pstruha.

Návštěvnická stezka

Česko představuje originální umělecký koncept, který vznikl pod vedením sochaře a designéra Ronyho Plesla. Expozice je inspirovaná životní filozofií malíře Alfonse Muchy a jeho nedokončeným triptychem Tři věky (Věk lásky, Věk rozumu a Věk moudrosti).

Návštěvníkům nabídne kombinaci monumentálních skleněných plastik, využívající revoluční technologii Vitrum Vivum, se současnou malbou Jakuba Matušky aka Maskera. Malby na stěnách provází návštěvníka po spirálovité cestě vzhůru až na střechu pavilónu.

Před budovou pak uvidí lidé Pleslovo sousoší „Stromy rostou z nebe“, které poprvé představil na Benátském bienále před třemi lety. Čiré křišťálové kmeny v nadživotní velikosti jsou pravým otiskem živých stromů.

Uniformy

Hostesky, obsluha restaurace, ale i průvodci se představí v outfitu, který navrhl český návrhář Jan Černý, známý také jako autor kolekce pro pařížskou olympiádu. Tentokrát se při tvorbě inspiroval japonským workwearem a českými montérkami.

Set se skládá z bomberu, košile, trika, kalhot a zástěry. Doplněný je o speciální siluetu tenisky Prestige x Jan a o šátek s motivem Reného, maskota pavilónu. Barvu světle pískovou na sebe obléknou hostesky a průvodci, modrá je určená pro gastro provoz.

Maskot René

Maskotem českého pavilonu je zelený René, jehož příběh objevili organizátoři v Křišťálovém údolí v Libereckém kraji, v ateliéru slavného českého skláře Reného Roubíčka. Ten se tak do Ósaky po pětapadesáti letech symbolicky vrátí. Tehdy tu v roce 1970 vystavoval svou skleněnou plastiku Mrak. Plyšový René bude k dostání v české restauraci.

Speciální známky

Dva aršíky poštovních známek, které připomínají českou stopu na Expo, vydává Česká pošta. První je věnována českému národnímu pavilonu a jeho symbolům.

Druhá vznikla ve spolupráci s Mucha Foundation a vzdává hold Alfonsi Muchovi, jehož dílo patří k nejvýznamnějším symbolům české kultury a je v Japonsku mimořádně populární. Obě emise budou dostupné od 16. dubna.

Sklářské instalace

Dominantou české restaurace je světelná křišťálová instalace Crystal Grid. Vyrobili ji skláři společnosti Preciosa Lighting a tvoří ji ručně foukané křišťálové trubice uspořádané do geometrických mřížek. Kombinuje jednoduchost tvaru s precizností ruční výroby.

Součástí výstavní expozice na návštěvnické stezce je zase instalace „Herbarium“ od firmy Lasvit. Pomocí unikátní technologie zachycuje křehkou krásu rostlin zalitých ve skle.

Kulturní program

Během výstavy se v českém pavilónu představí přes dvě stě umělců ve více než třiceti hudebních, scénických a multižánrových projektech. Těšit se lze na Českou filharmonii, vystoupení Cirk La Putyka, společné divadelní představení Divadla Alfa Plzeň a tokijského divadla PUK nebo na zpěvačku Aiko.

Jako spíkr vystoupí na jedné z odborných konferencí i český supertalentovaný středoškolák Simon Klinga, člen letošního výběru Forbesu 30 pod 30, který na konci loňského roku poslal se svým týmem LASAR na raketě SpaceX do vesmíru vlastní družici.

Jedním z vrcholů českého programu má být národní den. Ten připadá na 24. července, kdy se v roce 1860 narodil Japonci velmi oblíbený český malíř Alfons Mucha.