Ve světě vstupují do Dračího doupěte či Nádrže se žraloky, v tuzemsku podnikatelé zamíří do Jámy lvové. Pod tímto jménem televize Nova spouští už tuto středu populární show, v níž se lidé snaží zaujmout pětici investorů. Celosvětový fenomén stál ve Spojených státech u zrodu miliardových značek, v jeho české mutaci to nejdál dotáhl byznys, kde k dohodě nakonec nedošlo.
Koncept populárního pořadu je prostý: každý z pěti investorů posuzuje, zda vloží své peníze do prezentovaného podnikatelského nápadu. Obvykle výměnou za podíl ve firmě. Klidně se může zapojit víc investorů najednou.
Jestli vám přijde, že už jste něco takového v Česku viděli, tak se nepletete. Obdobu původně japonské show Dragon’s den (Dračí doupě) tu už mezi lety 2009 a 2012 vysílala Česká televize pod názvem Den D.
S nadsázkou by se dalo říct, že pořad, jejž sledovalo přes půl milionu diváků, více než velké úspěšné firmy stvořil politiky. Hned tři z investorů, kteří se v pořadu během jeho čtyř sezon prostřídali, totiž později zamířili do Poslanecké sněmovny.
Tomio Okamura se v roce 2012 stal senátorem, o rok později zamířil do Sněmovny coby poslanec, kde působí dodnes v čele opoziční SPD. Ivan Pilný a Marta Nováková to za hnutí ANO dotáhli až do vlády. Pilný byl ministrem financí, Nováková vedla průmysl a obchod.
Celkem v pořadu uzavřeli všichni investoři dohromady dohody minimálně za 28 milionů korun (údaje ze čtvrté série nejsou dohledatelné). Mezi nimi byla například i cestovní kancelář pro plyšáky, do které investoval Okamura s investorkou a bývalou ministryní Danou Bérovou.
„Dramaturgové nás vyzývali, abychom v každém díle aspoň jednou investovali, aby to bylo pro diváky atraktivní. Ale nelituji toho,“ popisuje Okamura.
To ve Spojených státech od roku 2009 investoři udělali před kamerami obchody za více než 230 milionů dolarů, asi 4,8 miliardy korun. Co se týče objemu vložených peněz, tak americká vede mezi všemi mezinárodními verzemi pořadu.
Je ale třeba říct, že ne každá dohoda uzavřená v televizi opravdu skončí investicí. Před kamerami jde pouze o podání rukou, smlouva se podepisuje až potom. A jak v minulosti zanalyzoval americký Forbes, k dohodě nakonec dojde jen u necelé třetiny byznysových projektů.
Důvodů je více. Jedním z nich je, že se při bližším prověření firmy nebo nápadu ukážou skutečnosti, o nichž investoři při televizním natáčení nevěděli. Také vše může padnout kvůli tomu, že si uchazeči o investici dohodu rozmyslí.
„Ve studiu se na ně všechno valí a oni uzavřou dohodu. Pak ale přijdou domů, probudí se druhý den ráno a říkají si: ‚Právě jsem prodal 98 procent svého byznysu? Co to dělám?‘ Lidé si to můžou rozmyslet, není to závazné, je to jen ústní jednání,“ popsal jeden z amerických „žraloků“ Robert Herjavec. Případně šlo lidem hlavně o to se zviditelnit a dohoda pro ně nebyla zase tak důležitá.
Podobné jako v USA to bylo i v české verzi pořadu. „Několik projektů, které jsem chtěla podpořit, skončily zpravidla ve fázi jednání s uchazeči o investice, jinými slovy, rozmysleli si spolupráci se mnou, případně s mými kolegy,“ uvedla v minulosti Nováková. Kolik přesně dohod ve Dnu D nedopadlo, není ale známo.
I tak se na základě investorské show do světa dostaly dnes populární značky. Ve Spojených státech se stala například lovebrandem houbička na mytí Scrub Daddy, která předloni dosáhla tržeb 220 milionů dolarů a expandovala. Nyní ji lze koupit i v Česku.
Nejúspěšnějším produktem v americké verzi se stala firma Bombas vyrábějící ponožky, která má dnes tržby přes jednu miliardu dolarů.
Velké úspěchy zaznamenaly i společnosti, které se s nikým z pětice investorů nedohodly. Například výrobci chytrých zvonků slyšeli odmítnutí, později však jejich společnost Ring koupil americký gigant Amazon za miliardu dolarů. V britské verzi pořadu zase neuspěl skotský pivovar BrewDog. Dnes má hodnotu okolo půl miliardy dolarů a jeho pivo se prodává mimo jiné i v Česku.
Foto Jan Strouhal
Podobný příběh je i v tuzemsku a píše jej společnost Mixit. Od letoška z pohledu tržeb miliardová firma. Přestože její zakladatelé Martin Wallner a Tomáš Huber dostali před třinácti lety od investorů nabídky, nakonec je odmítli.
„Důvodů bylo více, jedním z hlavních například to, že jsme nesouhlasili s návrhem předat výrobu externím subjektům a věnovat se jen obchodu a marketingu. Doteď si stojíme za tím, že vlastní výroba je velká část přidané hodnoty celého Mixit,“ vzpomínali po letech výrobci müsli a dalších pochutin.
Poté, co v televizi běžela epizoda, v níž vystupovali, jim kvůli mimořádné návštěvnosti spadl e-shop. A nyní se kruh v jejich podání pomyslně uzavře – Huber je jedním z pěti investorů, kteří budou na Nově řešit, zda zainvestují do prezentovaných byznysů. Jak sám říká, chtěl by se zaměřit zejména na mladé podnikatele.
Spolu s ním budou nápady posuzovat zakladatel sítě hotelů Czech Inn Hotels Jaroslav Svoboda, zakladatel obuvnické značky Vasky a člen výběru Forbes 30 pod 30 z roku 2019 Václav Staněk, topmanažerka Barbora Snopková Haberová a investor do nemovitostí Libor Váka.
Zda se pro někoho v Česku stane setkání s investory zlomovým okamžikem v jeho kariéře, se teprve uvidí.
The post V USA stvořila milionáře, v Česku politiky. Populární televizní show se vrací appeared first on Forbes.
