Těsně po půlnoci ve čtvrtek 13. února místního času se Elon Musk skrz videokonferenci z Washingtonu, D.C., připojil k dubajskému Světovému vládnímu summitu, aby shromáždění světových lídrů představil své úsilí o vytvoření Úřadu pro efektivitu vlády (Department of Government Efficiency, DOGE). „Opravdu potřebujeme vymazat celé agentury,“ řekl Musk, oblečený do trička s nápisem Tech Support.
Než akce skončila, Musk a Omar Al Olama, ministr umělé inteligence Spojených arabských emirátů, oznámili, že Muskův startup The Boring Company postaví v Dubaji za nezveřejněnou cenu jednu ze svých podzemních smyček.
„Bude pokrývat nejhustěji osídlenou oblast Dubaje, aby lidé mohli plynule přecházet z bodu do bodu,“ řekl Al Olama, a to navzdory skutečnosti, že jediný existující tunel společnosti The Boring Company, v němž tesly převážejí lidi kolem konferenčního centra v Las Vegas, se potýká s nedovolenými vstupy a minimálním provozem.
Později toho dne se Musk ve Washingtonu osobně setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Diskuse byla opět směsicí témat týkajících se snižování vládních nákladů a vesmíru, mobility a technologií, která se protínají s Muskovým podnikatelským impériem, jak Modi později uvedl na sociální síti X. Muskova satelitní společnost Starlink usiluje o schválení poskytování bezdrátového internetu pro 1,4 miliardy obyvatel Indie.
Musk zaujímá bezprecedentní pozici: je nejbohatším člověkem na planetě s rozsáhlými obchodními zájmy po celém světě a zároveň působí jako de facto druhá nejvýše postavená osoba v administrativě Donalda Trumpa s pravomocí ovlivňovat zásadní rozpočtové záležitosti a zahraniční politiku Spojených států.
Možnosti, jak Musk může využívat svého postu ve prospěch svých společností a vlastního obohacení, jsou nekonečné. Ať už v rámci americké vlády, nebo u zahraničních představitelů, na nichž je závislý při schvalování regulačních opatření a kontraktů. Nyní mají tito představitelé další cestu, jak si získat přízeň prezidenta Trumpa: pomáhat Muskovi a jeho společnostem.
„Zdá se, že svou pozici šéfa DOGE bere jen jako jednu velkou příležitost k rozvoji podnikání,“ říká Don Fox, bývalý ředitel Úřadu pro vládní etiku USA za prezidenta Obamy. „Kdyby byl skutečně odhodlán být veřejným činitelem, na takové schůzky by nechodil. K čemu by mu mohlo být setkávání se s těmito šéfy vlád z pohledu efektivity vlády Spojených států?“
Muskovo obchodní impérium má celosvětový dosah. Na silnicích dnes jezdí přibližně pět milionů vozů Tesla a Tesla ovládá více než šedesát tisíc dobíjecích stanic v 51 zemích. Má gigatovárny v Šanghaji a Berlíně a připravuje se výstavba továrny v Mexiku.
Starlink, satelitní společnost provozovaná jeho raketovou společností SpaceX, poskytuje prostřednictvím své sítě sedmi tisíc satelitů na nízké oběžné dráze přístup k internetu ve více než stovce zemí a území po celém světě.
Další země, včetně Ukrajiny, mají se společností Starlink uzavřeny smlouvy o poskytování internetu nebo s ní jednají o budoucích smlouvách. Na své sociální síti X, která má podle odhadů platformy Statista 415 milionů uživatelů napříč kontinenty, Musk střídavě kritizuje a chválí zahraniční vůdce a politické strany, přičemž řídí algoritmus, jenž vyvyšuje některé hlasy nad jiné.
„Elon Musk je zodpovědný za největší veřejný korupční skandál, který probíhá v reálném čase přímo před našima očima. Z Bílého domu pořádá osobní obchodní schůzky se světovými lídry, ovládá vládní agentury, které poskytují zakázky jeho společnostem, a zmocňuje se vládních dat, díky nimž může získat náskok před svými konkurenty,“ uvedl senátor Richard Blumenthal v e-mailovém prohlášení pro americký Forbes. „To, že pan Musk zjevně zneužívá svého postavení ve veřejné funkci k vlastnímu obohacení, mu nesmí projít.“
Musk může mít další zahraniční investice, které zůstávají záhadou. Odhaduje se, že má 9,5 miliardy dolarů v hotovosti a v dalších investicích z předchozích prodejů svých akcií Tesly. Část těchto peněz by nyní mohla být v akciích nebo v podílech soukromých zahraničních společností.
Jako zvláštní vládní zaměstnanec musí Musk Bílému domu vyplnit pouze formulář pro důvěrné finanční informace, který se pravděpodobně nedostane na veřejnost. V odpovědi na otázku týkající se střetu zájmů Musk z oválné pracovny uvedl, že se bude hlídat sám.
„Vzhledem k rozsahu vašich pravomocí při provádění radikálních administrativních politik a vašim širokým osobním finančním zájmům si americký lid zaslouží vědět, jakým způsobem profitujete ze své role v Trumpově administrativě,“ napsala skupina demokratických zákonodárců ve veřejném dopise, který dnes sdíleli s Muskem.
Setkání se zahraničními představiteli nejsou pro Muska ničím novým a některá z těchto setkání nejsou pro podnikatele, který se pohybuje v jeho měřítku, ničím neobvyklým. Po léta se setkával s čínskými představiteli, včetně později zvoleného čínského premiéra Li Čchianga, když se snažil získat pro Teslu souhlas s výstavbou gigafactory v Šanghaji. Podle CNN se magnát během tří let před Trumpovým vítězstvím setkal s politiky z nejméně třinácti různých zemí.
Některá setkání jsou však méně typická. Od roku 2022 je Musk v polopravidelném kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jak uvedl v říjnu deník Wall Street Journal. Sehrál také významnou roli v ukrajinsko-ruské válce tím, že poskytl Ukrajině terminály Starlink (a učinil kontroverzní rozhodnutí o přerušení přístupu, když se domníval, že plánovaný útok bezpilotního letounu na ponorku by válku zbytečně eskaloval).
Od té doby, co Musk v červenci podpořil Trumpa, zaplnil svůj diář schůzkami a hovory se zahraničními lídry (a interakcemi na X). Den po volbách 8. listopadu se Musk připojil k telefonátu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Donaldem Trumpem, uvedl jako první zpravodajský web Axios. Během tohoto hovoru Musk údajně Zelenskému slíbil, že jeho satelity Starlink budou i nadále podporovat Ukrajinu v jejím válečném úsilí.
Před Trumpovou lednovou inaugurací se Musk setkal s čínským viceprezidentem Chan Čengem. Podle čínské státní tiskové agentury Xinhua Chan Muskovi řekl, že Čína „vítá“ americké firmy, včetně společnosti Tesla, které chtějí „využít příležitostí a sdílet plody čínského rozvoje“. Na oplátku Musk Chanovi sdělil, že Tesla je připravena „prohloubit investice a spolupráci s Čínou“ a také sehrát pozitivní roli při „podpoře americko-čínských hospodářských a obchodních interakcí“.
Čína je pro podnikání Tesly klíčová. Od prosince 2019, kdy výrobce elektromobilů otevřel svou továrnu v Šanghaji, se jeho prodeje v Číně zvýšily více než sedmkrát. V roce 2024 si čínští zákazníci koupili 36,7 procenta všech vozů Tesla, čímž se Čína stala největším trhem společnosti předstihujícím dokonce i Spojené státy.
Továrna v Šanghaji, která vyváží elektromobily i do dalších zemí, vyrábí více než polovinu všech vozů Tesla. Levnější pracovní síla a vstupní náklady v Číně také zvýšily provozní marže Tesly, což její akcie – a Muskovo jmění – vyneslo do nových výšin. Zda bude Tesla v Číně působit, však závisí na Muskových vztazích s čínskými představiteli.
V Trumpově klubu Mar-a-Lago se magnát v listopadu setkal s argentinským prezidentem Javierem Mileiem, libertariánem, kterého Musk opakovaně chválil. „Moje společnosti aktivně hledají způsoby, jak investovat a podporovat Argentinu,“ prohlásil Musk v září na sociální síti X. Sympatie jsou vzájemné, neboť Milei, který se dubajské akce také zúčastnil, opakovaně vyzdvihoval Muska jako vizionáře.
Když francouzský prezident Emmanuel Macron v prosinci hostil světové lídry včetně nově zvoleného prezidenta Trumpa, aby se zúčastnili slavnostního znovuotevření katedrály Notre-Dame v Paříži, nechyběl ani Musk. Během pobytu ve Francii se magnát setkal s italskou premiérkou Giorgií Meloni, s níž si pěstuje blízký vztah. Itálie údajně jedná s Muskovou společností SpaceX o telekomunikační dohodě v hodnotě 1,6 miliardy dolarů, v jejímž rámci by Starlink poskytoval italské vládě šifrované telekomunikační služby.
Musk se rovněž zajímá o Německo, kde má Tesla jednu ze svých gigatováren. Opakovaně kritizoval německého kancléře Olafa Scholze a zároveň na X podporoval německou krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD).
Na začátku ledna hostil v rozhovoru na X Spaces vůdkyni strany AfD Alici Weidel. Později téhož měsíce se prostřednictvím videokonference připojil ke sněmu AfD. Muskovo působení v Německu se zatím z obchodního hlediska obrátilo proti němu. V lednu se prodeje Tesly v této zemi meziročně propadly o šedesát procent.
Podle Foxe se Musk nesmířil s faktem, že tím, že se stal státním zaměstnancem, už nemůže fungovat, jako by byl pouze v soukromém sektoru. Zatím se však zdá, že si Musk může dělat, co chce.
The post Ve znamení všudypřítomného konfliktu. To je Muskova globální mocenská hra appeared first on Forbes.
