Rok 2025 měl být prvním po tříletém útlumu, kdy nás měla čekat záplava IPO, tedy primárních veřejných nabídek akcií na amerických burzách. Jenže zatím se i největší favorité drží zpátky. Proč? A jaké to může mít ekonomické dopady?
V pandemickém roce 2021 vstoupilo na americký akciový trh skrze klasické IPO rekordních 1035 firem. V následujících letech se však tento počet drasticky snížil na 181 v roce 2022, 154 o rok později a loňských 238. Letos američtí investoři očekávali zásadní oživení, které se však zatím nedostavilo.
Z roku 2025 uplynula již více než čtvrtina a počet primárních úpisů akcií ve Spojených státech, včetně těch nejmenších, dosáhl čísla 88. Pokud by měl trh v tomto ohledu zůstat u stejného tempa, což je zatím dost nejisté, protože tempo rychle zpomaluje, dostali bychom se na pouhých 352 IPO za celý rok.
Což je sice více než v předchozích třech letech, na velký comeback IPO, který ještě v lednu předpovídaly agentury Bloomberg a Reuters s odkazem na investiční banky, to ale rozhodně nevypadá.
Zatím nejvyšší počet amerických IPO přinesl leden a únor, kdy jich na každý měsíc připadlo 28, březen již byl mnohem opatrnější jen s devatenácti a v dubnu zatím vstoupilo na burzy jen třináct společností.
Zejména velké firmy, počítající s valuací alespoň půl miliardy dolarů, svá IPO stále odkládají nebo celý proces rovnou ruší. Nejčastěji svá rozhodnutí vysvětlují obrovskou tržní nejistotou spojenou s novými, byť dočasně pozastavenými „recipročními“ cly amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Jednou z nich je například platforma pro online prodej vstupenek na sportovní a kulturní akce StubHub. Vstup na burzu v USA odložil také evropský fintech jednorožec zaměřený na odložené platby Klarna, izraelská tradingová platforma eToro nebo naposledy německý energeticko-technologický startup 1Komma5.

„Kvůli nedávno zavedeným clům a reakcím trhu jsme se rozhodli IPO odložit a znovu posoudit časový plán,“ uvedl tuto středu zakladatel a šéf 1Komma5 Philipp Schröder.
Významných společností, které ruší nebo odkládají vstup na americkou burzu, je ale ještě víc. Další je třeba soukromý gigant v oblasti zdravotnických potřeb Medline. A nejistota se přelévá také na trhy zahraniční, stačí se podívat na burzu v Londýně.
Majitelé britské Shawbrook Bank odkládají IPO v předpokládané hodnotě dvě miliardy liber na druhou polovinu roku ze stejného důvodu, proč dávají firmy stopku americkým trhům.
Korunní princ rychlé módy, čínský Shein, se pro změnu od chvíle, kdy Trump představil svou představu cel vůči Číně, ke svému plánovanému IPO na londýnské burze úplně přestal veřejně vyjadřovat. Přestože v pátek získal ke vstupu na akciový trh oficiální souhlas od britského Úřadu pro finanční etiku (FCA).
Velká, ale vlastně ani malá IPO v současné situaci na trhu moc netáhnou. Je to velký problém? Jak pro koho, pro venture kapitál to ale rozhodně dobrá zpráva není.
Jak jsme psali v lednovém článku Nezávazný příslib. Čeká nás v roce 2025 velký návrat IPO?, podle dat platformy PitchBook v posledních šesti měsících roku 2021 soukromí investoři z firem získali více výstupního kapitálu než v následujících třech letech dohromady. Ten rizikoví investoři realizují jedním ze dvou způsobů, buď firma vstoupí na burzu, nebo ji někdo koupí.
Společnosti, které již dosáhly statusu jednorožce, tedy tržní hodnoty nad jednu miliardu dolarů, nebo jsou alespoň zhruba na půli cesty k tomuto cíli, se moc nekupují, jsou na to už příliš drahé. Zbývá jim tak jen možnost udělat z firmy veřejně obchodovanou.
V prostředí, kde ale podniky na burzu jít odmítají, vzniká zajímavý problém. VC kapitál nemá jak se dostat ke své hotovosti. Pokud by taková situace trvala déle, může nastat kaskádový efekt, který odnesou hlavně menší firmy na začátku potravního řetězce.
The post Velký rok IPO se zatím nedostavil. Co firmy od vstupu na burzu odrazuje? appeared first on Forbes.