Byli první, kdo přišli s inovativní léčbou diabetu a obezity a spustili do té doby nevídanou revoluci v ordinacích. Ale Novo Nordisk hledá dál.
„Nevzdali jsme se dalších investic do výzkumu a vývoje, abychom léčbu posunuli vpřed. Věřím, že v budoucnu budou mít pacienti ještě více možností,“ je přesvědčena Anna Grefkowicz, generální ředitelka Novo Nordisk pro Česko v prvním velkém rozhovoru pro Forbes. I proto, že z obezity se v posledních letech stal globální problém se dvěma miliardami pacientů.
Venku prší. Stejně jako několik předchozích květnových dnů v řadě. Kapky tečou po velkých oknech, typických pro kancelářskou čtvrť lemující karlínské nábřeží.
Jenže ten výhled do zeleně i přes tmavou oblohu uklidňuje. Z pátého patra, v němž sídlí česká pobočka nejhodnotnější farmaceutické společnosti Evropy, stačí jediný pohled, aby obsáhl řeku, ostrov Štvanice a zároveň Pražský hrad.
Anna Grefkowicz, nová generální ředitelka Novo Nordisku pro Česko, nastoupila v Praze se začátkem letošního roku po několika letech v Polsku a ve Švýcarsku. Naposledy zastávala pozici korporátní viceprezidentky pro obchod, dostupnost a strategii pro region jihovýchodní Evropy, Blízký východ a Afriku.
V příštím roce spustí Novo Nordisk provoz v továrně na léčiva v Bohumili u Jevan ve Středočeském kraji, kterou firma za tímto účelem koupila od amerického Novavaxu, což považuje v Polsku narozená vrcholová manažerka za mimořádnou příležitost. Z Česka se tak stává pro firmu důležitý bod na korporátní mapě.
A zatímco kapky dál stékají po skle, mluvíme o revoluci, kterou celosvětově působí nová léčba cukrovky a obezity, za níž stojí objev účinné látky nazvané semaglutid.
Bývá také označována jako GLP-1 agonista a dokáže napodobit v lidském těle hormon zodpovědný za regulaci hladiny cukru, snižuje jeho hodnoty v krvi, stejně jako pacientovu chuť k jídlu.
Léky vyvolaly nebývalý zájem pacientů, ale také velmi tvrdou soutěž mezi výrobci. Trh si je vědom toho, že kdo dřív přijde, zvítězí, stejně jako ten, kdo přijde s inovacemi. „Nevíme, kdo nakonec zvítězí z pohledu byznysu, ale rozhodně zvítězí pacient, pro kterého léky vznikají,“ říká s přesvědčením Anna Grefkowicz.
Zároveň je to také rozhovor, kde z úst Anny Grefkowicz ani jednou nezazní názvy účinných látek, ani obchodní názvy léčiv, z nichž nejslavnější je momentálně Ozempic. Nesmí, kvůli přísné regulaci reklamy, která v Česku platí.
Foto Jan Rasch
Jak se vám tu žije?
Když jsem přijela, Česko na mě udělalo velký dojem. Od první chvíle jsem se cítila vítaná a bylo hezké vidět, že lidé jsou tu otevření a přátelští. Praha je nádherné město a líbí se mi, jak v sobě vyvažuje historii i moderní prvky. Teď se těším na to, až tu se mnou bude i má rodina, protože zatím jsem se přestěhovala sama.
Předtím jste žila ve Švýcarsku. Je to velká změna?
Pracovala jsem s lidmi z různých zemí, z různých kultur, což byla skvělá zkušenost a hodně mě to naučilo. Ale musím říct, že příchod do Česka byl jako vrátit se blízko domova, jako na místo, které člověk zná od dětství.
Stihla jste už poznat další šéfky a šéfy firem v Česku?
Zatím ne. Abych byla upřímná, byla jsem těch posledních pět měsíců pohlcená prací a seznamováním s českými kolegy a s celým týmem. Ale těším se na to.
Kolik lidí máte v týmu?
V naší české pobočce nyní pracuje víc než sto lidí a v našem novém závodě v Bohumili u Jevan další tři stovky. Takže dohromady má Novo Nordisk v Česku už víc než čtyři sta lidí.
Proč jste se rozhodli vyrábět právě v Česku?
Akvizice výrobního závodu v Bohumili je součástí našich plánů na celkové rozšíření výrobních kapacit v Evropě. Šlo o strategické rozhodnutí, které bude mít důležitý dopad na náš další rozvoj i na rozvoj našich výzkumů.
V jakém smyslu?
Jsem velmi hrdá, protože tímto posilujeme naši přítomnost v České republice a bude to mít pozitivní dopad na tuzemskou ekonomiku.
Za areál jste zaplatili dvě stě milionů dolarů. Co se tam děje právě teď?
Koupi jsme dokončili v prosinci loňského roku a jsme stále ještě ve stadiu plánování výrobní budoucnosti tohoto místa.
Továrna je teď prázdná?
Není prázdná, naopak. Intenzivně pracujeme na tom, abychom inovovali veškeré vybavení podle standardů Novo Nordisku a připravili se na spuštění výroby.
Foto Jan Rasch
A den D bude kdy?
Přesný termín spuštění výroby zatím nemáme, ale jisté je, že se tak stane někdy během příštího roku.
Co přesně plánujete, že se v Česku bude vyrábět?
K tomu můžu říct zatím pouze tolik, že to bude důležité pro náš vývoj, to znamená pro klinické testování.
A jak zapadne tahle česká akvizice do vaší evropské struktury?
Poptávka po našich preparátech v minulých letech výrazně vzrostla. Proto pracujeme na rozvoji kapacit našich stávajících zařízení, ale také s novými akvizicemi, které máme v Evropě a v USA. Bohumil je jednou ze součástí celé této nové širší sítě.
Na jakých místech v Evropě vyrábíte?
Naše továrny jsou v Dánsku, Francii, Irsku, Itálii, Belgii a teď i v Česku. V této části Evropy je to zcela unikátní místo, které tu máme.
Můžeme to říct i tak, že jde o vaši reakci na situaci během pandemie, kdy se narušily běžné obchodní cesty, a na nehodu v Suezu, která způsobila krizi v globální námořní dopravě?
Ano, akvizice továrny v Bohumili je jednou z reakcí. Všechny výzvy minulých let, včetně pandemie, nás přiměly k tomu jednat a rozhodovat velmi rychle. Aby pacienti dostali to, co potřebují, jede naše výroba 24 hodin denně sedm dní v týdnu.
Na druhou stranu musím říct, že vybudovat a vybavit nové továrny těmi nejlepšími technologiemi potřebuje čas. Nicméně budoucnost vidím s velkými nadějemi.
A z pohledu globální dostupnosti léčiv je už situace klidnější?
Jsem přesvědčena, že se zlepšuje. Děláme pro to všechno, co je v našich silách.
Jaká nejdůležitější rozhodnutí jste v Praze za těch pět měsíců udělala?
Byla dvě. Jedno z nich bylo spojeno s uvedením naší nejnovější inovace v oblasti léčby obezity. (Jde o lék na hubnutí s obchodním názvem Wegovy, který se na český trh dostal na konci května – pozn. red.) To pro nás byla naprosto klíčová věc, aby v Česku byl k dispozici.
Druhé rozhodnutí se pak týkalo přímo naší společnosti. Mění se prostředí, ve kterém pracujeme, ekonomicky rosteme, proto jsme se rozhodli, že se rozšíříme o nové zaměstnance.
Když slyšíme o nových možnostech léčby cukrovky a obezity, zdá se, že jsme skutečně uprostřed historické chvíle.
Při své víc než šestnáct let trvající práci v Novo Nordisku mohu sledovat, že tvoříme historii zejména v našich klíčových diagnózách, tedy léčbě diabetu a obezity. Před více než sto lety stál Novo Nordisk v přední řadě mezi těmi, kdo vyvíjeli léky na cukrovku.
A posledních pětadvacet let jsme se věnovali intenzivnímu výzkumu léčby obezity. Je to pro nás o to důležitější, když víme, že lidí s těmito diagnózami celosvětově přibývá.
Vidíte tam nějakou historickou paralelu?
Pokud bych měla mluvit o historických změnách, tak rozhodně průlomem bylo objevení inzulinu. To byl objev, který změnil životy mnoha lidí, a z cukrovky, do té doby neléčitelné nemoci, udělal nemoc, která se dá zvládat.
V posledních letech bylo podobným přelomem právě objevení GLP-1 agonisty a jeho účinky v léčbě diabetu i obezity.
Jak velkou zodpovědnost v takových okamžicích osobně cítíte?
Zodpovědnost, když mluvíme o zdraví pacienta, je vždy obrovská. Zvláště když vidíme, kolik lidí s těmito nemocemi žije. V Česku máme okolo dvou milionů lidí s obezitou včetně dětí. Výskyt obezity u dětí je kolem šestnácti procent.
Víme, že obezita souvisí s rozvojem cukrovky nebo kardiovaskulárních onemocnění. Má dopady na celou ekonomiku. Proto obezitu vnímám jako opravdu závažnou výzvu dnešní doby. Proto se tolik snažíme, aby se v této oblasti něco změnilo.
Kolik lidí pracovalo na výzkumu, na jehož konci stojí semaglutid?
Za nově objevenou molekulou je pokaždé mnoho a mnoho let práce celých expertních týmů.
Můžete být konkrétnější?
Obecně mohu říct, že vývoj nového léku může trvat deset až patnáct let a stát přibližně třicet miliard korun. To zahrnuje rozsáhlou laboratorní práci, jejíž součástí je předklinický výzkum, klinické studie a regulační hodnocení.
Samotná laboratorní fáze může znamenat tisíce hodin výzkumu, včetně vývoje formulace, testování bezpečnosti a účinnosti léku předtím, než se dostane k pacientům.
Podílejí se na vašich studiích i čeští pacienti?
Rozhodně ano. Jen v letech 2022 až 2024 jsme v Česku měli pětadvacet klinických studií, do kterých bylo zapojeno 522 pacientů. V tomto období jsme investovali do výzkumu a vývoje 298 milionů korun.
Klinické studie mají významný ekonomický dopad, včetně podpory pracovních míst. V České republice činila celková hodnota generovaná těmito studiemi 185,3 milionu korun, s přímými, nepřímými a indukovanými hospodářskými dopady.
Bude jednou možné léčit i dětskou obezitu?
Výzkum dětské obezity je v centru naší pozornosti. Je to téma, kterému se věnujeme, zároveň bezpečnost pacientů je v tomto ohledu obzvláště důležitá. Zatím je současná dostupná léčba registrovaná pro dospělé a pro dospívající. Léčba dětí je stále předmětem výzkumu. Ale věřím, že na to budeme mít brzy nějakou odpověď.
Co ale považuji za extrémně důležité, terapie musí být součástí daleko širšího kontextu, zdravého prostředí, v němž děti vyrůstají, a edukace o zdravém životním stylu.
Na co jste v souvislosti s novými výzkumy nejvíc pyšná?
Momentálně na nejnovější inovaci GLP-1 agonista. Prošel několika klinickými studiemi, které prokázaly účinnost a bezpečnost. Jak u diabetu, tak u obezity. Ale existují i další výzkumy a programy testující další zdravotní přínosy, pro které je tato molekula velmi slibná.
Jak se podle vás trh s léky na hubnutí promění v příštích letech?
Lidé žijící s diabetem a obezitou už mají přístup k účinným a bezpečným lékům. Ale nevzdali jsme se dalších investic do výzkumu a vývoje, abychom posunuli léčbu vpřed. Věřím proto, že v budoucnu budou mít pacienti ještě více možností. I proto, že obezita je globální problém pro všechny země světa.
Kdybyste měla vyjmenovat pět nejvážnějších globálních chorob, byla by obezita mezi nimi?
Nechci hodnotit konkrétní nemoci, protože každá má jiné důsledky a dopady na jednotlivce. Ale řekla bych, že obezita je jednou z nemocí, jejichž výskyt v posledních letech rychle roste, a je nutné se jí vážně zabývat. Co se ale také mění, je přístup k ní.
Příčiny obezity jsou komplexní, souvisejí s geny a metabolismem, a zvládání obezity není jen otázkou toho, že budeme méně jíst a více se hýbat, ale jde o jedinečnou cestu každého člověka k lepšímu zdraví.
Léky na hubnutí se v posledních měsících stále častěji objevují i na černém trhu. Odkud pocházejí?
Především musím říct, že takové – a nechci ani říkat léky – takové přípravky představují pro pacienty obrovské riziko. Zatímco pro nás jako Novo Nordisk je klíčový důraz na bezpečí pacientů, lidé, kteří padělky posílají na trh, dělají přesný opak.
Obvykle se takto objevují produkty, které jsou velmi žádané, což upoutá pozornost černého trhu. Je velmi obtížné zjistit zdroj, ale jako společnost celosvětově i lokálně spolupracujeme s institucemi, které výskyt padělků vyšetřují. O výsledcích dostáváme informace od nich, sami šetření neděláme.
Kdybyste měla někomu rozmluvit, proč se jim má vyhnout?
Léky, které pořídíte v lékárně, prošly několika klinickými zkouškami. Mají prokázanou účinnost a bezpečnost. Jsou vázané na předpis lékaře. Přesně víte, co obsahují, a neriskujete zdraví nebo dokonce život.
Novo Nordisk si rok a půl držel pozici nejhodnotnější evropské firmy obchodované na burze. Na ní vás nyní vystřídal jiný gigant, softwarový SAP. Co to pro vás znamená?
Přemýšlela jsem o tom a hlavní je, že i když jako firma rosteme, stále se držíme našich hodnot. Od začátku bylo naším posláním zvítězit nad cukrovkou. Stejně tak jako nad dalšími chronickými nemocemi, věnujeme se také výzkumu vzácných chorob. A pořád je naším hlavním zájmem pacient, člověk, to bylo stejné před sto lety, i teď.
Na druhou stranu farmaceutický průmysl je tvrdý a vysoce konkurenční byznys. A to dokonce tak, že když významné farmaceutické firmě klesají akcie, mluví o tom celý svět.
Je to tvrdý byznys, ale je to byznys, který přináší uspokojení, že to, co děláme, má pozitivní dopad na lidi. Že díky tomu, co děláme, budou příští generace zdravější. A to byl i důvod, proč jsem začala pracovat ve farmaceutickém průmyslu, i když nejsem ani lékařka, ani farmaceutka.
Vystudovala jsem inženýrství výroby, obchodní marketing a management, ale práce v tomto odvětví mi dává hluboký smysl. Nevíme, kdo nakonec zvítězí z pohledu byznysu, ale rozhodně zvítězí pacient, pro kterého léky vznikají.
Foto Jan Rasch
A co je pro vás největší výzvou v příštích měsících?
Přestěhovat rodinu do Prahy a udělat z ní náš domov. A co se týče práce, vždycky říkám, že příležitost není výzva. A můžu říct, že v Česku vidím mnoho příležitostí, jak něco pozitivního dokázat.
Mimochodem, podporuje nějak Novo Nordisk ženy, aby mohly kariérně vyrůst? Aby prošly takovou cestu, na jaké jste teď vy?
Se všemi lidmi zacházíme s velkým respektem a každý má možnost se rozvíjet. Máme ale také programy, které se jmenují Women in Novo Nordisk, které organizují právě zaměstnankyně – ženy. I já jsem byla součástí této skupiny ve Švýcarsku jako mentorka a měla jsem radost, že jsem se mohla podělit o své zkušenosti.
Co byla ta nejdůležitější rada?
Tuto otázku dostávám velmi často a je vlastně těžké na ni odpovědět. Měly by dostávat jiné rady mladí muži a jiné mladé ženy? Pohlaví by přece nemělo v kariérním rozvoji hrát roli. Ale když se podíváme globálně, statistiky ukazují, že k vedoucí pozici opravdu směřuje více mužů, takže jestli bych něco řekla mladým ženám, tak aby rostly a rozvíjely se.
A co je opravdu důležité, aby byly odvážné a věřily si. Každý má své jedinečné vlastnosti a talent, ale důležité je věřit sám v sebe, být autentický a mít odvahu.
The post Věřím, že brzy budeme mít odpověď i na dětskou obezitu, říká šéfka Novo Nordisku appeared first on Forbes.
