Vize architektury, která roste. Maas a Díaz v Benátkách představují biotopii

Forbes Před 6 hodinami

Devatenáctý ročník mezinárodního bienále architektury v Benátkách, který probíhá od 10. května do 23. listopadu, má v hlavní sekci i českou stopu. Společně tu vystavují Federico Díaz s Winym Maasem. Pomocí videoinstalace a sochy představují koncept „biotopie“ – vizi budoucí architektury, která roste spolu s přírodou.

Kompletně recyklovatelný svět, v němž člověk žije v rovnováze s přírodou. Tak oceňovaný nizozemský architekt Winy Maas, který již nějakou dobu žije v Praze, vidí budoucnost naší planety i architektury.

Tuto vizi propisuje zakladatel oceňovaného studia MVRDV do svých návrhů, ať už jde o zelené střechy, kapsy na fasádě výškových budov, v nichž mohou růst stromy, nebo stěny z jílu vyrobené pomocí 3D tisku, které už ochlazují například jeden z hotelů v Dubaji.

Koncept architektury, která funguje podle přírodních procesů, popsal společně se svým think tankem The Why Factory, který založil v rámci Technické univerzity v Delftu. V praxi se už nyní využívá například při hospodaření s vodou nebo vývoji nových stavebních materiálů.

Své myšlenky o tom, jakým směrem by se architektura měla ubírat dál, Winy Maas pro lepší představu vizualizoval do podoby videa, které mohou od 10. května zhlédnout návštěvníci devatenáctého ročníku mezinárodního bienále architektury v Benátkách.

Jak konkrétně by mohla vypadat realizace Maasova konceptu biotopie v praxi, pak ukazuje instalace multimediálního umělce Federica Díaze, která teorii rozvíjí o pojem „propagativní struktura“. Vychází z myšlenky, že živé organismy si programují nejen samy sebe, ale i prostředí, v němž žijí.

„Jde o situaci, kdy rostliny nebo živočichové propagují svoje schopnosti,“ přibližuje význam výrazu, který máme zažitý především z oblasti marketingu, Federico Díaz.

Ve svých sochách vyrobených pomocí 3D tisku ve firmě SoConcrete, již spoluzaložil se Sergem Borensteinem, se snaží nahradit tuto přírodní strukturu pomocí přesně naprogramované robotické výroby, a tak Maasovu teorii zhmotnit.

Používá k tomu ale i další materiály než jen beton. Instalace je vytvořena nejen z ultravysokopevnostního betonu (UHPC), ale i z jílu, metakaolinu, bentonitu a čedičových vláken. Jde o kombinaci, která podle Díaze propojuje geologické vrstvy s technologickými inovacemi.

Instalace Winyho Maase a Federica Díaze pojmenovaná Biotopia: Propagative Structures, je součástí hlavního výstavního programu a je umístěna do prostoru Corderia v komplexu Arsenale, kde se dříve stavěly lodě.

Podle autorů jde o „spekulativní architektonickou instalaci, která zkoumá vztah mezi živými systémy, technologiemi a prostředím v éře takzvané inteligentní geografie“. Kurátor benátského bienále Carlo Ratti si jejich projekt vybral proto, že zapadá do hlavního tématu letošního ročníku, které nese název Intelligens: Natural. Artificial. Collective.

Architekturu vnímá jako prostředek pro redefinici inteligence ve světě, kde se propojují přírodní, umělé a kolektivní systémy.

V rámci tohoto zadání bienále vyzvalo architekty, designéry a výzkumníky, aby překročili tradiční rámce své práce a reagovali na klimatickou krizi, urbanistické výzvy i technologické transformace prostřednictvím nových forem „inteligence“ od biologické po strojovou a navrhli pak řešení, která podporují udržitelnější, propojenější a citlivější způsoby obývání planety.

Objekt Federica Díaze má představovat jakýsi „základní kámen“ nebo „zdrojový kód“ architektury, která se nestaví, ale roste, přizpůsobuje se podmínkám prostředí a v průběhu času se mění a sama rozvíjí. Výsledkem je inteligentní struktura, která by se začlenila do přírodního ekosystému a v budoucnu by mohla nahradit funkce současných klasických staveb.

Právě její rozvoj ve své videoinstalaci ukazuje Winy Maas. Filmová esej, již vytvořil spolu s The Why Factory, sleduje vývoj biomateriálů a jejich možný dopad na městské prostředí. Stavební procesy se tu přibližují biologickým principům.

Podle Federica Díaze přitom nejde jen teoretickou vizi budoucnosti, ale o postupy, které umíme realizovat již dnes.

„Biotopia je začátek toho, co by architektura mohla být, kdyby byla navrhovaná jako součást ekosystému, ne jako objekt mimo něj. Není to návrh, ale projev – efektivní forma, která se zrodila z potřeb prostředí i člověka. Přemýšlíme-li jako příroda, navrhujeme bez odpadu, bez přebytků. Co je organické, je zároveň technologické,“ říká autor instalace.

Tradiční pravoúhlé stavby, na které jsme zvyklí dnes, by podle vize Winyho Maase a Federica Díaze mohly nahradit organické struktury podobné například kořenovému systému nebo myceliu, které se přirozeně prolínají s okolím. Architektura by tak splynula s přírodou.

„Místo toho, abychom krajinu zastavěli, ji vnímáme jako aktivní materiál, který se může přetvářet a reagovat – pro lidi, zvířata i rostliny zároveň. Je to vize velmi vzdálené budoucnosti, ale technologie, které dnes máme k dispozici, už k takové adaptabilitě pomalu směřují,“ deklarují autoři instalace.

Projekt vznikl za podpory firmy SoConcrete, fondů nizozemské vlády Stimuleringsfonds creative industrie NL, Technické univerzity Delft, ČVUT v Praze a katalánského Institute for Advanced Architecture (IAAC Barcelona). Je součástí hlavní sekce bienále, nikoli oficiálního českého pavilonu – ten podle informací Forbes Life zůstává prázdný.

Další českou stopou v rámci bienále je pak jeden z projektů ateliéru Chybik + Kristof, prezentovaný v rámci albánského pavilonu.

The post Vize architektury, která roste. Maas a Díaz v Benátkách představují biotopii appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek