„Cesta k zestátnění ČEZ otevřena,“ reagovala na Twitteru na postup vlády analytička webu Echo24 Lenka Zlámalová s tím, že nyní bude stačit k získání kontroly v ČEZ jen hlas státu. V čem konkrétně změna spočívá? Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, a to za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu.
ČTĚTE TAKÉ: Nižší DPH se v cenách potravin projeví. Slučme je do jedné sazby s nápoji, vyzval analytik
Akcie ČEZ reagovaly propadem o osm procent na 1 041 korun. Ekonom Lukáš Kovanda konstatoval, že vláda ČEZ připravila o 46 miliard korun jeho hodnoty. „Raiffeisenbank předvídá prudký pád akcií ČEZ z nynějších 1 050 jen na 600 korun za kus,“ dodal expert. Doplňme, že jde o hodnotu, za kterou se titul ještě v roce 2021 obchodoval zcela běžně.
Takové vyhlídky se samozřejmě nelíbí investorům, kteří do energetického gigantu vložili své prostředky. „Cena akcií ČEZ klesá, je to výsledek tlaku vlády. A toho, že BCPP a ČNB hrají mrtvé brouky. Volil jsem Spolu a teď ta vláda stojí leda za uplivnutí,“ rozohnil se na sociálních stítích minoritní akcionř ČEZ Michal Šnobr. A nebyl sám. „Jak dlouho se budeme koukat na manipulativní jednání majoritního akcionáře ČEZ, kterému na jeho představení svítí a poskytuje pódium pražská burza? Máme tu ještě nějaká pravidla, nebo si tu stát dělá z pravidel salát?“ ptal se další diskutující.
Katastrofa, nebo šance?
Jiní však v současné situaci, zdá se, vidí i příležitost. „Prostě se probudíš, je krásně a ČEZ vysypanej, tak tam za 1 103 něco kaufneš a jdeš zase koukat z okna na tu krásu!“ napsal k nynějšímu dění jeden z investorů.
Napětí alespoň částečně mírnil i twitterový účet Akciový GURU: „Myslím si, že zde jde pouze o overreaction trhu. Fundament na ČEZ je a snad nejsme na Balkáně, abychom se nemohli jako minority bránit zvůli vlády. Každopádně rozdělení ČEZ jede na plné obrátky a tomu bude odpovídat i volatilita příštích týdnů.“ Zároveň však autor účtu upozornil, že o svůj majetek v ČEZ se bez boje připravit nenechá. „Klidně půjdu za nula, ale vše, o co mne chce vláda připravit, nacpu zároveň do antikampaně této vlády,“ napsal.
Stát vlastní v ČEZ zhruba 70 procent akcií. Už dříve premiér Fiala uvedl, že vláda počítá s restrukturalizací firmy, přičemž jednou z možností je její rozdělení. Cílem má být, aby stát získal kontrolu nad energetickou infrastrukturou.
Takový krok hodnotí částečně kladně i analytik Fio Banky Jan Raška. Uvedl, že jakkoliv zveřejněné záměry vlády upravit regulatorní rámec týkající se možné transformace (rozdělení) ČEZ přispívají ke zvýšení nejistoty a politického rizika, stále v celkovém kontextu vidí potenciální transformaci společnosti a její konsekvence pro vypořádání minoritních akcionářů jako podpůrný faktor pro cenu akcie. „Za dané situace vnímáme cenu akcie ČEZ poblíž úrovně 1 000 korun jako férovou a aktuálně tak nemáme důvod měnit naše doporučení ‚držet‘,“ poznamenal.
Ať už se hádají investoři a ekonomové jak chtějí, je nutné připoemnout také skutečnost, že společenská poptávka po zestátnění skupiny ČEZ byla především v době vrcholení energetické krize mimořádná. Vláda se tím ocitla mezi mlýnskými koly, kde ji z jedné strany drtí investoři a jejich oprávněné požadavky a na druhé straně hlas mnoha lidí, jenž by rád viděl energetickou infrastrukturu zpět ve státních rukách. Obdobně přitom hovoří také opozice s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem v čele. Jak se vláda nakonec v této otázce zachová, zcela jisté není. Již nyní se však ukazuje, že půjde o rozhodnutí více než těžké.
Co od konsolidačního balíčku očekává ekonomka Danuše Nerudová:
