Vysílá Radio Guggach. Česká umělkyně v Curychu propojila znesvářené sousedy

Forbes Před 7 hodinami

Ve švýcarském Curychu vyrostla nová městská čtvrť, jejíž vznik starousedlíci nesli nelibě. Smířit tyto dvě znesvářené skupiny dostala za úkol česká umělkyně Kateřina Šedá. Po třech letech dokončila projekt komunitního rádia a publikaci, které nové sousedy propojují s těmi starými.

Kateřina Šedá dokončila tříletý projekt ve Švýcarsku začátkem července. Realizovala jej na základě výběru v mezinárodní soutěži, kterou pořádal program Kunst und Bau v roce 2020. Zadáním bylo vytvořit umělecký projekt pro novou čtvrť Guggach III, která rostla uprostřed Curychu. Jde o oblast, v níž dříve sídlilo největší švýcarské rádio SRF.

Místní komunita si tu vytvořila zahrádkářskou kolonii, která byla v roce 2022 obehnána plotem, aby se zde připravila výstavba nových bytů, školy a přilehlého parku. To mnozí místní obyvatelé nesli nelibě. „Měla jsem přijít na to, jak seznámit starousedlíky s novými obyvateli,“ vysvětluje umělkyně, která se participativními sociálními projekty zabývá dlouhodobě.

Příkladem mohou být její netradiční seznamky, Národní sbírka zlozvyků nebo oživení centra Českého Krumlova v projektu UNES-CO. Participativní projekty pořádala například také v Černobylu, Budapešti nebo v Tokiu.

Než v curyšské čtvrti Guggach vyrostla nová čtvrť s pořadovým číslem tři, přišla Kateřina Šedá s myšlenkou netradičního komunitního rádia. Zpovídala lidi, kteří v dané lokalitě bydleli nebo pracovali. Na podzim 2023 nechala do stavebního areálu postavit speciálně upravený karavan, který fungoval jako nahrávací studio.

V něm spolu s týmem spolupracovníků nabírala hodinové rozhovory s místními. „Šlo o lidi z okolních bytovek i zahrádkářské kolonie, která částečně musela nové výstavbě ustoupit, ale i lidi z okolních obchodů, služeb a škol,“ popisuje.

Obyvatelé měli možnost program rádia aktivně spoluvytvářet a byli zároveň jeho aktéry i posluchači. V okamžiku, kdy byla výstavba dokončena a přistěhovali se sem noví obyvatelé, pracovala dále i s nimi. „Chtěla jsem vytvořit platformu, kde by se spolu tyto dvě skupiny potkaly, něco se o sobě dozvěděly a byly motivované k vzájemnému seznamování,“ vysvětluje Šedá.

Myšlenka vznikla zcela přirozeně: „Kdyby existovalo rádio, které by vyzpovídalo všechny mé sousedy, byla by to první věc, která by mě zajímala. Řadu z nich neznám a nevím, jak s nimi mám navázat vztah. Někteří z nich jsou mi na první pohled třeba nesympatičtí, ale zajímalo by mě, jak žijí. A totéž by o sousedech zajímalo každého, koho jsem se na toto téma zeptala,“ říká Šedá.

S lidmi v Curychu vedla rozhovory o jejich životě a o tom, co je baví – zkrátka o běžných, ale důležitých každodenních tématech. Měla k tomu na místě k dispozici tým lidí, kteří s obyvateli pracovali a s každým se hodinu bavili především o něm samotném.

„Pakliže byste si poslechli takové vysílání s každým z lidí žijících ve vašem paneláku, neměli byste problém se s nimi začít okamžitě bavit, když je potkáte na chodbě,“ vypráví.

Ze začátku byli podle Šedé lidé na místě k projektu skeptičtí a dostat se k nim bylo velmi pracné a zdlouhavé. „Lidé ve Švýcarsku neradi sdílejí osobní záležitosti, natož aby se o nich bavili s cizími lidmi,“ připouští.

V tomto ohledu podle ní pomohla především místní moderátorka Maike Bräutigam. Výsledky ale předčily její očekávání.

„Navštívili jsme zahrádkáře, obyvatele bytových domů i učitele a žáky v místních školách a školkách. Kontaktovali jsme majitele obchodů, restaurací i nejrůznějších služeb. Mluvili jsme s architekty nových budov, se zástupci města, zaměstnanci komunitního centra i rádia SRF. A v neposlední řadě také s nově příchozími obyvateli, kteří se v místě teprve zabydlují,“ vyjmenovává autorka projektu jeho účastníky.

Dnes se zastávka v nové curyšské čtvrti, původně pojmenovaná Guggach, jmenuje Brunnenhof. Developerem bylo samotné město Curych spolu s Nadací Einfach Wohnen (SEW), architektonickou soutěž na výstavbu bytového komplexu a budovy školy vyhrála studia Weyell Zipse Architects a Doscre – Donet, Schäfer, Reimer.

Budova školy, kterou vytvořili architekti Kai Zipse, Christian Weyell a Micha Ringger, v loňském roce obdržela prestižní architektonické ocenění Goldener Hase.

„Místo byste téměř nepoznali. Na první pohled projíždíte kolem běžné městské části, ale ona zas tak běžná není. Stačí se na stránkách Radia Guggach zaposlouchat do vyprávění místních obyvatel a hned máte chuť vystoupit a s někým z nich se potkat,“ říká Šedá.

Na začátku července byl spuštěn web, který jednotlivé příběhy shrnuje, a zároveň byla slavnostně pokřtěna publikace, která všechny sousedy představuje. Tu všichni místní obyvatelé dostali na závěrečné party, kde měli možnost setkat se s ostatními a seznámit se s nimi osobně.

Brožura slouží jako pomůcka při poznávání ostatních lidí v dané lokalitě a dává prostor i osobním vzkazům, jejichž listy z ní lze vytrhnout a i s kontaktem předat sousedům, které by lidé žijící v daném místě chtěli blíže poznat.

„Působí to velmi banálně, ale i na řadě dalších míst by to velmi usnadnilo navazování vztahů nebo budování místních komunit. Lidé jinak často netuší, o čem by se se sousedy měli bavit, ačkoli by chtěli,“ říká Šedá.

Grafickou stránku projektu, zahrnující brožuru, web, ale například i vizuály použité na místě, měla na starosti Kristína Drinková. Oficiální představení projektu v Česku zatím neproběhlo, ale francouzsko-německá televizní stanice TV Arte o něm před třemi týdny odvysílala půlhodinový dokument.

Podobný projekt se dá podle Šedé aplikovat i na dalších místech, kde má v budoucnu probíhat výstavba nových developerských projektů.

„Každá větší stavba v lokalitě život v ní naruší a zdejší lidé mohou mít obavy, co vše se změní a jak významně to zasáhne do jejich dosavadních zvyklostí. Současně ale také přináší řadu příležitostí – například potkat někoho nového, navázat přátelství a vytvořit ještě lépe fungující komunitu,“ říká umělkyně.

Její projekt má vytvořit právě jakýsi most mezi lidmi. „Může to ale být zároveň způsob, jak restartovat komunikaci mezi neznámými lidmi, kteří se potkávají na jakémkoli jiném místě,“ tvrdí umělkyně.

Podobně jako se v rozpočtu novostaveb řeší procenta na umění, měly by se v něm podle ní vyhrazovat peníze i na podobné participativní projekty. Ten její čerpal právě z rozpočtu vyhrazeného na umění, který jde obvykle na estetické okrášlení objektu, designové prvky nebo sochy. Finančně se na něm podílelo město Curych a jeho úřady (Úřad pro výškové stavby, Nemovitosti města Curych) a také Nadace Einfach Wohnen.

„Při realizaci celé městské čtvrti to může být už významná částka,“ dodává Kateřina Šedá s tím, že v případě projektu Radio Guggach šlo o 300 tisíc švýcarských franků.

Její projekt byl vůbec prvním vítězným uměleckým projektem v historii celého programu Kunst und Bau, který se věnuje sociální participaci. „Cílem toho projektu totiž nebylo vytvořit obraz, sochu ani instalaci, jak se běžně děje v odpovědi na výzvu vytvořit pro nový prostor umělecké dílo ve veřejných soutěžích, ale především pomoci vybudovat to nejdůležitější – fungující vztahy,“ vysvětluje umělkyně.

The post Vysílá Radio Guggach. Česká umělkyně v Curychu propojila znesvářené sousedy appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek