Warren Buffett, slavný americký investor přezdívaný Věštec z Omahy, oznámil, že na konci roku 2025 odstoupí z pozice generálního ředitele Berkshire Hathaway, čímž uzavře více než šedesátiletou cestu, během níž přetvořil ztrátovou textilku na investiční impérium s hodnotou přes jeden bilion dolarů.
Jaké principy a vize stály za jeho nezastavitelným úspěchem? Co tvoří základ jeho dlouhodobé strategie, která zásadně změnila pohled na investování? A kdo je vlastně Warren Buffett, muž, který předefinoval pravidla světa byznysu?
Miliardář, který snídá za tři dolary
Každé ráno míří Warren Buffett do své oblíbené pobočky McDonald’s v Omaze. Jeho rozhodnutí, zda si dá snídani za 2,61 dolaru (57 korun), nebo o něco luxusnější variantu za 3,17 dolaru (sedmdesát korun), závisí na tom, jak se ten den cítí.
Nezní to jako začátek dne muže, jehož jméno je synonymem pro miliardy, trpělivost a investiční genialitu. A přesto právě tady – mezi plastovými stoly a škvařením smažené slaniny – začíná pracovní den nejznámějšího investora světa.
Je to ukázka jeho konzistence, skromnosti a rutiny, kterou považuje za pilíř svého úspěchu. Každodenní návštěva McDonald’s se pro Buffetta stala malým rituálem, který odráží jeho odmítání přepychu i fascinaci jednoduchostí.
Není to jen rozmar – Buffett si den co den pečlivě propočítává, kolik utratí, a to i ve věku, kdy by mohl mít osobního kuchaře z michelinské restaurace. Tento přístup není jen o šetrnosti – je to filozofie života, která mu umožnila zůstat nohama na zemi i v oblacích miliard.
Jeho každodenní trasa z domova do kanceláře v Berkshire Hathaway je stejná už desítky let. V autě často poslouchá klasickou hudbu nebo audioknihy o historii a psychologii. Technologii používá střídmě – svůj první iPhone si pořídil až v roce 2020, přestože jeho firma tou dobou vlastnila značnou část Applu.
Klasický psací stroj, který kdysi daroval svému synovi, měl v kanceláři, kde pracuje už padesát let, vystavený jako připomínku doby, kdy dopisy a analýzy psal ručně.
A skromný zůstává i ve svém osobním životě – Buffett žije v téměř stejném domě, který si koupil v roce 1958 za 31 500 dolarů (692 tisíc korun). Jeho obleky nejsou od značky Armani, ale od čínské návrhářky, která šije na míru levněji a přesněji.
Buffettova cesta k bohatství
Warren Buffett nevyrostl v bohatství – narodil se v roce 1930 v Omaze, v období velké hospodářské krize. Už jako dítě ale vykazoval neobvyklý smysl pro čísla a obchod. Ve věku šesti let koupil šest plechovek Coca-Coly za 25 centů a prodal je za třicet.
V jedenácti letech si koupil první tři akcie – společnosti Cities Service –, a i když jejich hodnota nejdřív klesla, držel je, dokud se nevrátily zpět, což mu přineslo první zisk. Tento zážitek ho naučil dvě věci: trpělivosti a schopnosti ignorovat krátkodobé výkyvy. Ve třinácti letech podával své první daňové přiznání.
Tou dobou už si přivydělával roznášením novin a provozoval první podnikání – pronajímal pinballové automaty do holičství.
Do konce střední školy si našetřil ekvivalent dnešních desítek tisíc dolarů. Později studoval pod Benem Grahamem, legendou hodnotového investování, a pracoval v jeho firmě Graham-Newman. Tam si osvojil analytické myšlení a strategii kupovat „za dolar věci, které stojí dva“.
Foto Michael Prince/ Forbes US
Benjamina Grahama, profesora na Kolumbijské univerzitě a autora knihy „The Intelligent Investor“, pokládal za tak velký vzor, že podle něj dokonce pojmenoval svého prvního syna.
Po návratu do Omahy založil vlastní investiční partnerství – Buffett Partnership –, kde spravoval peníze svých známých a příbuzných. V roce 1962 začal nakupovat akcie textilky Berkshire Hathaway – zpočátku jako spekulativní hru.
Když získal většinový podíl, přeměnil firmu na investiční nástroj. Právě Berkshire Hathaway se stala jeho investiční platformou, přes kterou zbohatl. 99 procent svého současného celkového jmění vydělal až po svých padesátých narozeninách.
Hodnota místo senzace
Warren Buffett nikdy neinvestoval do toho, co nechápe. Jeho největší zisky přišly z firem, které měly jednoduchý byznys model, předvídatelný tok peněz a silnou značku – jako jsou právě Coca-Cola, American Express, Gillette nebo Wells Fargo.
Buffett investoval v době, kdy ostatní váhali, a držel své pozice roky až desetiletí. Tím se vyhnul zbytečným poplatkům, daním a panice – a zhodnotil kapitál investorů o desítky tisíc procent.
Jeho filozofie je jednoduchá, ale ne snadná: doporučuje nakupovat akcie tak, jako byste kupovali celou firmu – a držet je, pokud možno, navždy. Zajímavé je, že nikdy neusiloval o „rychlé zbohatnutí“. Jeho motto zní: „Bohatý se nestanete skákáním sem a tam. Zbohatnete, když zůstanete trpěliví a vlastníte výborné firmy.“
Buffett se proslavil nejen svou filozofií, ale i schopností jít proti proudu. Když v roce 2008 vypukla finanční krize, vsadil obrovské částky na americké banky a průmyslové giganty – v době, kdy se trh propadal a investoři panikařili.
V roce 2016 investoval do Applu, přestože se dříve technologickým firmám vyhýbal. Výsledkem byl jeden z nejziskovějších tahů v historii Berkshire Hathaway.
Tichá síla
Navzdory jmění přes sto miliard dolarů je Buffett známý svou skromností, vtipem a přímostí. Veřejnost ho miluje pro jeho neformální styl, akcionáři ho obdivují pro jeho výsledky a podnikatelé pro jeho důvěru ve firmy, lidi i dlouhodobé příběhy.
Buffett si i po devadesátce píše každé ráno poznámky do obyčejného sešitu, sleduje zprávy, čte denně stovky stran výročních zpráv a obklopuje se mladšími kolegy, jejichž názory aktivně vyhledává. Je známý svou schopností soustředit se několik hodin v kuse bez přerušení. Nepřetěžuje se meetingy – většinu dne tráví čtením.
Když se ho studenti ptají na klíč k úspěchu, říká: „Čtěte pět set stran denně. Tak se buduje znalost.“ Jeho přátelství se zakladatelem Microsoftu Billem Gatesem je založené na vzájemném respektu a jednoduchosti.
Foto Profimedia
Oba sdílejí zálibu ve stolních hrách, filantropii a filozofii života postavené na logice a pokoře. Buffett nikdy neměl manažerský tým, který by mu připravoval podklady – všechna rozhodnutí dělá sám, a většinou velmi rychle.
Se svým byznysovým partnerem Charliem Mungerem tvořili dlouhá léta jednu z nejrespektovanějších dvojic byznysového světa. Munger, který zemřel ve věku 99 let v roce 2023, byl Buffettovou pravou rukou. Zatímco Buffett byl tváří společnosti, Munger často svůj vliv na její chod zlehčoval.
„Charlie mě naučil hodně o cenění podniků a lidské povaze,“ řekl podle agentury AP Buffett o svém investičním partnerovi v roce 2008. „Berkshire by nemohla být tím, čím je, bez Charlieho inspirace, moudrosti a účasti,“ dodal Buffett.
Dědictví a filantropie
Buffett svůj majetek nashromáždil systematicky – a stejně promyšleně se ho rozhodl i rozdat. Společně s Billem Gatesem založil iniciativu Giving Pledge, v níž se miliardáři zavazují darovat většinu svého bohatství na dobročinné účely. Buffett sám už věnoval přes padesát miliard dolarů, zejména nadaci Gatesových a nadacím svých dětí.
Jeho přístup k dědictví je originální a inspirativní. O svých dětech mluví otevřeně – říká, že nechce, aby jejich život byl zatížen očekáváním nebo leností, kterou by přinesl neomezený přístup k penězům. Dětem chce přenechat „dost na to, aby mohly dělat cokoli, ale ne tolik, aby nemusely dělat nic“.
Jeho dcera Susan se věnuje filantropii a umění, syn Howard je farmářem a prosazuje udržitelnou zemědělskou politiku, nejmladší syn Peter je hudebník. Každému z nich přenechal nadaci, do níž převedl část svého majetku – a zároveň jim nechal plnou volnost rozhodovat, kam peníze půjdou.
Na valných hromadách Berkshire Hathaway často říká: „Myslím, že peníze jsou jako kyslík. Když ho nemáte, je to jediné, na co myslíte. Když ho máte dost, přemýšlíte o smyslu života.“
Investuje do principů
Buffettova investiční strategie je založena na jednoduchosti, trpělivosti a hlubokém porozumění firemní hodnotě. Nejde mu o krátkodobé spekulace, ale o dlouhodobé vlastnictví kvalitních podniků. Jeho přístup vychází z filozofie hodnotového investování, kterou přijal od svého mentora Benjamina Grahama.
Buffett nehledá akcie, ale firmy – a přemýšlí o tom, zda by daný podnik chtěl vlastnit celý. Pokud ano, a pokud je akcie dané společnosti oceněna pod její vnitřní hodnotou, pak jde podle něj o příležitost.
Zásadním kritériem pro něj je srozumitelnost. Buffett investuje pouze do podniků, jejichž byznys modelu opravdu rozumí. Vyhýbá se složitým nebo spekulativním oblastem, kterým nerozumí – například kryptoměnám nebo většině technologických startupů.
Naopak se soustředí na společnosti s jednoduchým produktem, stabilním cashflow a předvídatelným chováním. Klíčovým prvkem Buffettova výběru je takzvaná konkurenční výhoda, kterou označuje jako ekonomický příkop.
Jde o něco, co firmu chrání před konkurencí: silná značka, loajální zákazníci, patentované technologie nebo efektivní nákladová struktura. Buffett ví, že tyto výhody zajišťují dlouhodobou ziskovost a stabilitu podnikání.
Foto Forbes Collection
Dalším stavebním kamenem jeho strategie je dlouhodobý horizont. Buffett není obchodník, ale majitel. Říká, že jeho „oblíbený časový horizont držení je navždy“. Pokud najde firmu, která dobře funguje, nevidí důvod ji prodávat – i když její akcie kolísají. Věří, že čas je nejlepším spojencem investora, pokud vlastní kvalitní podnik.
Buffett věnuje velkou pozornost také lidem, kteří firmy řídí. Věří v silné, čestné a schopné vedení. Neinvestuje pouze do podniků s dobrými čísly, ale i s vedením, kterému důvěřuje – a které dokáže podnik dál rozvíjet.
Jeho strategie zahrnuje i silnou dávku psychologické disciplíny. Buffett říká: „Buď bojácný, když jsou ostatní chamtiví. Buď chamtivý, když jsou ostatní bojácní.“ To znamená, že se nebojí investovat právě tehdy, kdy ostatní propadají panice.
V krizích, kdy trhy klesají, často nakupuje – a právě díky tomu získal některé ze svých nejvýnosnějších pozic. Příkladem je rok 2008, kdy investoval do amerických bank v době, kdy se trh hroutil.
Warren Buffett je také dlouhodobým kritikem zlata jako investice. Opakovaně zdůraznil, že zlato nic nevytváří – na rozdíl od podniků, které generují zisky, zaměstnávají lidi a produkují hodnoty. Podle něj zlato „sedí a nic nedělá“, zatímco produktivní aktiva – jako jsou akcie firem – mají potenciál růstu.
Přestože je známý jako člověk, který nerad nechává peníze ladem, drží vždy značnou rezervu v hotovosti. Ne ze strachu, ale proto, aby mohl rychle a rozhodně jednat, když se na trhu objeví výjimečná příležitost.
Celý Buffettův přístup se opírá o selský rozum, důslednost a důvěru v trh – nikoli v jeho krátkodobé nálady, ale v jeho dlouhodobý růst. Neinvestuje do spekulací. Investuje do principů. A právě v tom spočívá síla jeho strategie, která přežila desetiletí tržních výkyvů, módních trendů i hospodářských krizí.
The post Warren Buffett. Investiční génius, který zůstal věrný jednoduchosti appeared first on Forbes.
