Spojenému království ubývá podnikatelská elita. Tamní vláda labouristického premiéra Keira Starmera zvyšuje daně, přidává regulace a podle některých byznysmenů tak vytváří prostředí, které už přestává být atraktivním pro úspěšné.
Když Nikolaj Storonskij, jeden ze zakladatelů fintechu Revolut, nedávno oznámil odchod z Londýna a přesun do Spojených arabských emirátů, vypadalo to jako osobní rozhodnutí. Jenže v byznysu máloco zůstává čistě osobní.
Oficiálně tak učinil kvůli expanzi byznysu. Neoficiálně kvůli daním, regulacím a politickému klimatu, které Londýn mění z finanční metropole na zónu daňové nejistoty. A nutno dodat, že není sám.
Podle prognózy společnosti Henley & Partners a New World Wealth má letos Spojené království ztratit přibližně šestnáct a půl tisíce milionářů, zatímco Spojené arabské emiráty přilákají kolem 9800 nových milionářských rezidentů.
Storonskij se nově stal daňovým rezidentem Dubaje – města, které se během posledních let proměnilo v útočiště pro finanční elitu. Jeho přesun částečně souvisí s expanzí Revolutu na Blízký východ. Firma získala od tamní centrální banky předběžné povolení k poskytování platebních služeb a chystá spuštění operací.
Vlna odchodů z Británie
Mezi těmi, kteří už odešli, je i lodní magnát John Fredriksen. „Británie šla do háje, stejně jako Norsko,“ řekl pro indické noviny The Economic Times. Po brexitu, daňových změnách a rostoucí regulaci podle něj země ztratila přitažlivost pro velké investory.
Podobně se rozhodl i realitní podnikatel Asif Aziz, který podle serveru The Times přesunul svou daňovou rezidenci do Abú Dhabí.
Po zrušení takzvaného non-dom režimu se přehodnocuje daňová situace desítek tisíc lidí s majetkem přes milion liber. Mnozí z nich volí přesun do Dubaje, Monaka nebo Švýcarska, tedy do míst, která podle nich zůstávají atraktivní pro zahraniční kapitál.
Na trhu s nemovitostmi je to také vidět velmi markantně. Podle realitních kanceláří, jako je například Betterhomes, se počet britských kupujících v Dubaji ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšil o 62 procent. Britové tak údajně patří mezi nejrychleji rostoucí skupinu zájemců o luxusní bydlení v této destinaci.
Důvody v kostce
Za odchodem britských podnikatelů z Londýna nestojí jedna příčina, ale kombinace několika tlaků, které se v posledních letech sečetly.
Klíčovou roli hraje rostoucí regulace, politická nejistota a zrušení zmíněného non-dom režimu. Tento daňový status umožňoval rezidentům vyhnout se zdanění zahraničních příjmů, využívalo ho zhruba 68 tisíc lidí a jeho konec v letošním roce znamená výrazné zvýšení jejich daňové zátěže.
„Tohle rozhodnutí mě bude stát miliony dolarů ročně na daních z příjmů, které jsem vydělal jinde. Takže se stěhuju, hotovo,“ řekl pro The Guardian Bassim Haidar, zakladatel fintechové společnosti Optasia, která se zaměřuje na mikropůjčky a mobilní financování v rozvojových zemích.
Regulace navíc brzdí i firmy. Revolut získal ve Velké Británii omezenou bankovní licenci až po více než tříletém čekání.
Podle britského listu Financial Times se proces zdržoval kvůli obavám regulátorů z řízení rizik, což na základě mínění analytiků oslabuje pozici Londýna jako centra pro fintechové společnosti, které hledají rychlejší a předvídatelnější prostředí.
Politická nejistota po brexitu situaci také nepřidala. „Nemůžete vinit labouristy. Tohle se připravovalo deset let. Konzervativci byli nejlevicovější vláda v historii,“ řekl investor Nassef Sawiris. Jeho slova vystihují frustraci mnoha podnikatelů, kteří ve Velké Británii ztratili důvěru v předvídatelnost.
Proč právě Dubaj?
V Dubaji neexistuje daň z příjmu fyzických osob, dědická daň ani daň z kapitálových zisků. Firmy mohou působit ve volných ekonomických zónách s plným zahraničním vlastnictvím a nulovou daní po určitou dobu.
Podle Dubai International Financial Centre v Emirátech v současné době působí přes pět tisíc finančních institucí a investičních firem. Počet licencovaných fintechů stoupl za tři roky o více než polovinu. Mezi nově příchozími jsou nejen startupy, ale i zavedené značky, které přesouvají regionální centrály právě sem.
Dubaj navíc nabízí životní styl, který přitahuje – bezpečí, infrastrukturu, školy, zdravotnictví i rychlou leteckou dostupnost. Pro mnoho investorů tak představuje nejen daňové útočiště, ale i místo, kde se dá dlouhodobě žít a dělat byznys bez zbytečné byrokracie.
Vzkaz i pro Evropu?
Útěk bohatých z Británie není jen daňová záležitost, ale možná signál hlubší proměny. Země, která po desetiletí lákala kapitál díky otevřenosti a stabilitě, se pro někoho stává méně atraktivní.
Odchod tisíců nejbohatších obyvatel bude znamenat nižší daňové příjmy, ale hlavně ztrátu lidí, kteří zakládali firmy, vytvářeli pracovní místa a přinášeli inovace.
Think-tank Institute for Fiscal Studies upozornil, že změna daňového režimu může v krátkodobém horizontu sice zvýšit příjmy státu, ale dlouhodobě poškodí jeho konkurenceschopnost.
Jde i o zdvižený prst pro Evropu. Pokud budou vlády pokračovat ve zvyšování daní a zpřísňování regulací, kapitál se může přesunout tam, kde se mu lépe dýchá.
Rozhodnutí Storonského tak není jen o jednom fintechu, který expanduje na Blízký východ. Je to obraz doby, kdy se světový byznys přeskupuje a Londýn ztrácí svoji gravitaci. Evropě tím odcházejí nejen peníze, ale i část duše, která kdysi z britské metropole dělala město budoucnosti.
The post Zakladatel Revolutu utíká z Londýna a není sám. Proč z Británie odchází elita byznysu? appeared first on Forbes.
