Nová norma cílí na takzvané strategické žaloby proti účasti veřejnosti. Ty mají za cíl zastrašit a diskreditovat osoby, na které míří, nikoli dosáhnout spravedlnosti ve sporu.
Žaloby typicky využívají zástupci státu nebo významných firem k umlčení investigativních novinářů, obhájců lidských práv a v poslední době také environmentálních aktivistů. Sérií neopodstatněných žalob se tyto lidi snaží umořit a finančně zlikvidovat, což je má odradit od toho, aby pokračovali ve své práci. V češtině se z tohoto důvodu vžil termín šikanózní žaloby.
K návrhu celounijního opatření, prvního svého druhu, proti šikanózním žalobám přiměla evropské úředníky negativní zkušenost maltské novinářky Daphne Caruanové Galiziové. Reportérka, která zemřela při výbuchu bomby v autě v roce 2017 zřejmě kvůli své novinářské práci, v zemi čelila desítkám takových žalob. Důvodem byly její investigativní články. Galiziové rodina "zdělila" žalob bezmála padesát a některé stále běží.
Těžiště nové normy spočívá ve větší ochraně lidí, proti kterým žaloby míří. Konkrétně soudci budou muset ve zrychleném řízení a na základě žádosti posoudit, zda nejde o šikanózní žalobu. Pokud usoudí, že ano, případ ukončí. Výlohy a kompenzace pak půjdou na vrub toho, kdo žalobu podal.
"Novináři a aktivisté jsou v nerovném postavení vůči těm, kdo na ně žalobu podal," upozorňuje europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti), který téma sledoval v europarlamentu. "Nemají srovnatelné prostředky jako bohaté společnosti, nemohou si najmout armádu právníků, kteří to za ně vyřeší. Nové opatření by jim mělo alespoň trochu pomoct," vysvětluje Peksa.
Norma se ale bude týkat jen přeshraničních případů, tedy když například novináři či aktivisté z jedné země EU čelí žalobě z druhého unijního státu. Vnitrostátní případy opatření neřeší. Desítky žalob, které mířily na maltskou novinářku Galiziovou, pocházely od právníků z Velké Británie.
"V Česku nevím o případu, že by novinář nebo aktivista čelil šikanózní žalobě ze zahraničí. Obecně v unii je ale takových pokusů od mocných lidí hodně," uvedla pro deník Aktuálně.cz eurokomisařka Věra Jourová (ANO), která má ve svém portfoliu dohled nad stavem právního státu v EU. Tuzemsko však bude muset podle Jourové novelizovat svůj právní řád tak, aby také čeští soudci fenomén šikanózních žalob v přeshraničních případech sledovali.
"V navržené směrnici doporučujeme, ať se obsahem řídí soudy také při posuzování čistě domácích případů. Jsem zvědavá, jak na to jednotlivé členské státy zareagují," dodává Jourová.
Opatření nyní musí ještě formálně schválit evropští poslanci a Rada EU, která zastupuje členské státy. Teprve poté vstoupí v platnost. Očekává se, že by to mohlo být okolo roku 2026.
