Evropské burzy zažívají po dlouhém období letargie náznak obrody. Několik výrazných debutů v září probudilo naději, že se i starý kontinent může znovu stát atraktivní adresou pro firmy hledající kapitál. Optimismus ale střídá opatrnost, protože investoři i emitenti dobře vědí, že v globální konkurenci s Amerikou či Asií není v Evropě prostor pro další přešlapy.
Ještě na začátku léta se zdálo, že Evropa definitivně rezignovala na roli magnetu pro nové akciové příběhy.
Obrat nastal až v září. Na frankfurtské burze se rozjel obchod s akciemi firmy Aumovio, dodavatele autodílů vyčleněného z koncernu Continental. Ve stejnou dobu vstoupila na burzu v Curychu Swiss Marketplace Group, provozovatel online tržišť a realitních portálů.
„Zářijová aktivita na trhu IPO je příběhem čtvrtletí. Emitenti i private equity fondy znovu vnímají burzu jako reálnou cestu k exitu v Evropě,“ řekl Phil Drake, šéf oddělení akciových kapitálových trhů Bank of America v Londýně. Pro private equity fondy je IPO jednou z hlavních cest, jak ze svých investic vystoupit (vedle prodeje jinému fondu či strategickému kupci).
Podle Draka je tým Bank of America nejvíce vytížený za posledních osmnáct měsíců, zájem o IPO svižně roste a silná má zůstat i aktivita na sekundárním trhu, čili po vstupu na burzu.
Optimismus investorů posílily i chystané emise ve Švédsku. Společnost Verisure, poskytovatel bezpečnostních služeb ovládaný private equity fondem, oznámila plán na vstup v hodnotě 3,1 miliardy eur na burzu Nasdaq Stockholm. „Cílem je nejen financovat mezinárodní expanzi, ale také snížit zadlužení a dostat firemní rozvahu do podoby, která bude pro veřejné investory dlouhodobě komfortní,“ vysvětlil CEO Austin Lally.
Na stejnou burzu míří i digitální banka Noba. Její vedení zdůrazňuje, že vstup na veřejný trh přinese větší publicitu, která může posílit zájem o retailové služby. Zároveň očekává, že kotace usnadní přístup k institucionálním investorům a otevře nové možnosti financování.
Nečekaný lídr evropských IPO
Pro mnohé překvapivě není tahounem obrody některá z tradičních finančních metropolí, ale právě Stockholm. Švédská burza se v letošním roce stala lídrem evropského IPO trhu, když na ní firmy od začátku roku získaly téměř dvě miliardy dolarů. To je více než osminásobek londýnského objemu a násobně víc než v Madridu, Curychu či Frankfurtu.
Podle Jense Plenova z investiční banky DNB Carnegie, která letos vedla miliardové vstupy zdravotnického distributora Asker Healthcare a vývojáře her Hacksaw, je klíčem dlouhodobě zakořeněná kultura investování do akcií. „Je tu ekosystém domácího kapitálu, který investuje do místních firem a je velmi zkušený v IPO,“ řekl Plenov.
Na tento základ navazuje i prostředí, které díky dlouhodobě podpůrné regulaci vytváří podmínky pro rozvoj akciového trhu.
Statistiky Eurostatu ukazují, že v průměru sedmdesát procent bohatství švédských domácností je vázáno na akcie, zatímco průměr Evropské unie dosahuje jen 59 procent. Jen deset procent majetku drží Švédové v hotovosti či na účtech, což je nejnižší podíl v celé Evropě. A je to mimochodem také ostrý kontrast s Českou republikou, kde našinci drží na účtech zhruba tři biliony korun.
„Když budete ve Stockholmu mluvit s taxikářem, řekne vám o své poslední investici,“ ilustroval situaci Plenov. „Je tu kultura. Ekosystém, který kolem toho vyrostl.“
Nordea se podílí na přípravě dvou největších nadcházejících vstupů na burzu – NOBA a Verisure. Podle banky vypadá plán emisí na příštích dvanáct měsíců velmi nadupaně a rok 2026 by měl přinést velké IPO nejen ve Švédsku, ale i v dalších severských zemích.
Naděje ve stínu USA
Přestože zářijová vlna emisí i švédský příklad dodaly trhu energii, evropské IPO pořád zůstávají jen stínem amerických či asijských. Od ledna do srpna se podle dat FactSet podařilo uzavřít pouhých 57 primárních emisí v celkovém objemu 5,5 miliardy dolarů. Pro srovnání – jen v Severní Americe jich za stejnou dobu proběhlo 153 v hodnotě 17,7 miliardy USD.
Když budete ve Stockholmu mluvit s taxikářem, řekne vám o své poslední investici.
Je také fér dodat, že řada plánovaných debutů letos ztroskotala. Například německý farmaceutický podnik Stada nebo regionální banka OLB nakonec místo burzy zvolily jistotu privátních prodejů.
Na druhé straně se objevují faktory, které IPO v Evropě hrají do karet. Podmínky podporuje nízká volatilita a také slabší dolar, který zvýšil dolarové výnosy z evropských akcií a přilákal do regionu nový kapitál z USA.
Investoři ale po zkušenosti z roku 2021 zůstávají ostražití. Rozhodující proto bude i výkon nových jmen. Pokud se titulům Aumovio nebo Swiss Marketplace Group zadaří, mohou vytvořit prostor pro další kandidáty. Pokud zklamou, nálada se může rychle otočit.
Rok 2021 byl z hlediska IPO rekordní. Levné peníze a euforie vytáhly na trh přes tisíc emisí, často s ambiciózním oceněním. Krátce nato však mnoho nováčků propadlo, ukázalo se nadhodnocení a investoři se spálili. Následné zpřísnění pravidel a růst sazeb euforii zlomily. Od té doby jsou investoři i emitenti opatrnější a výkon čerstvých titulů sledují mnohem přísněji.
Výhled na příští rok nicméně působí slibně. Nordea i SEB zdůrazňují, že se chystají velké příběhy, které mohou z evropských burz znovu udělat atraktivní adresu. Evropa tak možná stojí před šancí proměnit sérii jednotlivých burzovních debutů v dlouhodobější trend.
The post Zářijové emise akcií oživily evropské burzy. Tahounem je překvapivě Stockholm appeared first on Forbes.
