„Kyjev mohl zastavit konflikt již v dubnu 2022 uznáním nezávislosti obou republik na Donbase a Krymu jako ruského území. O těchto našich požadavcích nešlo smlouvat,“ tvrdil ruským tiskovým agenturám Vladimir Medinskij, který vedl ruskou delegaci během vyjednávání v Istanbulu. K těm došlo zhruba měsíc po vypuknutí invaze.
„Ukrajina propásla příležitost ukončit válku a zachránit stovky tisíc lidských životů,“ prohlásil podle agentury TASS Medinskij. Někdejší šéf moskevského vyjednávacího týmu a bývalý ruský ministr kultury zároveň dodal, že Moskva má „dlouhý seznam humanitárních požadavků“ týkajících se „ochrany rusky mluvícího obyvatelstva na Donbase“.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Výcvik ukrajinských vojáků v ČR bude pokračovat. Rusko je nejvýznamnější hrozbou, řekl Pavel
„Rusko si nikdy nekladlo za cíl dobýt Ukrajinu. Hlavním cílem speciální vojenské operace byla ochrana rusky mluvících civilistů. (Volodymyr) Zelenskyj nicméně – podpořený příslibem plné západní podpory – zvolil válku,“ tvrdil Medinskij.
Ve svém prohlášení se však nezmínil o tom, že krvavý konflikt rozpoutalo Rusko, přičemž jeho původním cílem nebylo „pouze“ obsazení Donbasu a jižní Ukrajiny. Invazní síly zaútočily na Ukrajinu také ze severu, konkrétně z běloruského území. Cílem obrovitého ruského konvoje těžké techniky, který měl na délku několik desítek kilometrů, bylo dobytí Kyjeva.
Vznik loutkové Doněcké a Luhanské lidové republiky v roce 2014 bylo v přímém rozporu se suverenitou Ukrajiny. Přesto Moskva tato separatistická území od počátku výrazně podporovala. Dne 21. února 2022, tedy tři dny před vypuknutím invaze, Vladimir Putin uznal obě proruské republiky jako suverénní a nezávislé státy. Koncem září 2022 pak ruský diktátor vyhlásil ilegální anexi Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.
Prakticky celý svět tento pokus Kremlu o připojení dalšího ukrajinského území k Rusku – podobně jako u Krymu v roce 2014 – odmítl. Ironií celého incidentu byl fakt, že Rusko den ode dne ztrácelo čím dál více tohoto území vlivem postupu ukrajinské armády. Moskva i tak po Kyjevu vyžaduje, aby uznal „novou teritoriální realitu“ jako předpoklad pro případné další mírové rozhovory.
Selhání těch předešlých spočívá především v ruském nepochopení skutečnosti, že Ukrajina je suverénním státem, kterému nelze bránit v tom, aby se sbližoval se Západem či vstupoval do Evropské unie nebo NATO.
Ukrajině se zároveň nelze moc divit v tom, že nevěří ruským diplomatům, jelikož Moskva v tomto ohledu porušila prakticky všechny dohody, které v minulosti uzavřela, a všechny sliby, které učinila.
Ve veřejném prostoru se také objevují spekulace, že Putin neuzavře mír s Ukrajinou, dokud nebude znát výsledky amerických prezidentských voleb. Ty se uskuteční až v listopadu příštího roku. Moskvě by teoreticky mělo hrát do karet vítězství republikánského kandidáta, jelikož by mohlo vést k ochabnutí americké podpory Ukrajiny.
VIDEO: Krvavá přestřelka očima vojáka. Ukrajinec schytal kulku do prsou, přesto pokračoval v palbě
