Drony, raketová paliva, obrněné vozy, TNT, luxusní auta, fotbalový klub. Nikdo v naší zemi není v posledních letech ani zdaleka tak aktivní jako Michal Strnad a jeho skupina CSG.
Stalo se v posledních letech zvykem, že roční rekapitulace aktivit zbrojařského impéria CSG Michala Strnada by většině firem vystačila na report za jednu dekádu. Ani dosavadní průběh roku 2025 není výjimkou. Neuvěřitelným tempem rostoucí skupina byla zase na nákupech, vstoupila do zcela nových segmentů zbrojního průmyslu a zajímavě své osobní portfolio rozšířil i sám Strnad.
Mnohé napoví už investorská prezentace za první polovinu letošního roku. V ní se CSG chlubí na prvním místě dotažením akvizice chemičky vyrábějící nitrocelulózu v německém Walsrode za miliardy korun z letošního května. Další miliardy mají z kasy CSG putovat do rozšíření výroby.
Vlastní zdroj strategické suroviny je pro CSG klíčový v budování velké výrobní muniční vertikály, která v Evropě (snad s výjimkou německého giganta Rheinmetall) nemá obdoby. Nitrocelulózy je na trhu nedostatek a šlo o poslední skládačku do výrobního řetězce, díky kterému nyní Strnadova skupina umí vyrábět například velkorážovou munici ráže 155 milimetrů od začátku do konce ve vlastních firmách.
Zrovna zmíněné vysoce poptávané granáty ráže 155 milimetrů jsou nyní na trhu horkým zbožím a prodávají se až za šedesát tisíc korun za kus. Když připočteme takzvaný base bleed, systém prodlužující dolet a stabilizující letovou dráhu granátu, dostaneme se i na dvojnásobek. Není tak divu, že pro CSG generuje v tržbách velkorážová munice kolem čtyř miliard eur ročně.
Pro tu je důležitý i projekt na výrobu TNT, další strategické suroviny, do kterého se CSG pustila společně s řeckým státem na jih od Athén v Lavriu. Tam se dělostřelecké granáty také plní. Řecká strana poskytne k dispozici areál dlouho chřadnoucí muničky, zatímco Strnad nasype do projektu 1,2 miliardy dolarů.
Obě akvizice mají ještě dva mimořádně podstatné byznysové přesahy. Tím prvním je fakt, že stavět továrny na výrobu nitrocelulózy či TNT – obecně složek pro výbušniny – je dnes kvůli různým omezením a odporu samospráv prakticky nemožné. O to cennější jsou ty, které už stojí a mají povolení.
Druhý rozměr je důležitý pro střednědobý horizont a mluvil o něm v rozhovoru pro Forbes finanční ředitel CSG Zdeněk Jurák. Právě na příkladu dělostřeleckých granátů je totiž vidět, že zlatá éra zbrojního byznysu bude ještě drahnou dobu pokračovat. CSG si nechalo na budoucí poptávku zpracovat studii.
„Parametry, ze kterých analýza vychází, jsou poměrně optimistické. Jedním z nich byla produkce munice 155 milimetrů v objemu dvou milionů kusů ročně, což zatím evropské kapacity neumějí. A už vůbec nemohou kapacity jet na sto procent, protože existují kritické komponenty a materiály, kterých je nedostatek. Jako objemové kritérium jsme si dali dvě třetiny z požadavků NATO. I přes to všechno by přezásobení trvalo nejspíše třináct až patnáct let. A to ještě v situaci, kdy válka skončí zítra,“ řekl Jurák.
Celou Strnadovu muniční vertikálu jsme popsali detailně v jednom z našich předchozích článků.
Nový Pandur i integrace muniček
Lahev šampaňského rozbila o obrněnou karoserii Panduru ministryně obrany Jana Černochová letos v květnu. Nový model Pandur 8×8 EVO představilo CSG na zbrojařském veletrhu IDET v Brně. Vozidlo plně vyvinuté a vyráběné v Česku by mohlo být součástí výbavy české armády, soupeří však s finskými AMV XP od Patrie.
Především si od něj ale v království Michala Strnada slibují potenciál pro export.
Podle generálního ředitele Tatra Defence Vehicle, která za vývojem pandurů stojí, Tomáše Mohapla momentálně CSG o dodávkách do zahraničí jedná. „Takto komplexní systém, který je navíc vyvinutý v několika konfiguracích, bychom nezvládli ekonomicky vyvinout jen pro potřeby Armády České republiky,“ řekl Mohapl Forbesu.
Foto Tatra Defence Vehicle
Foto Michal Bernáth
Nemalou část systémů, kterými je Pandur 8×8 EVO osazen, si zatím CSG obstarává externě. Jak ale dodává Mohapl, při dostatečně velkých objemech existují s dodavateli dohody o tom, že by se do českých závodů Strnadovy skupiny přesunula i další specializovaná výroba. „To přijde na řadu v případě, že se nám podaří podepsat objednávky na nižší stovky kusů vozidel,“ doplnil.
Pro Strnadovu vertikálu pozemní techniky, kterou jsme popsali detailně již dříve, je klíčová kopřivnická Tatra, výrobce unikátních tatráckých podvozků. V rámci toho podniku vznikly nicméně letos třenice. Historicky podnik patřil rodinám Strnadů a Materových. Zatímco Jaroslav Strnad předal byznys do rukou syna Michala, René Matera zemřel v roce 2023 a otěže jeho Promet Group převzala dcera Denisa.
Po sporech mezi oběma stranami se Denisa Materová a Promet rozhodly k radikálnímu řešení: prodaly polovinu svého třicetiprocentního podílu do rukou Martina Drdy a jeho STV, jednoho z největších Strnadových konkurentů. STV nejenže vyrábí velkorážovou munici přímo v Česku, působí ale také v segmentu vojenské pozemní techniky.
V červenci také česká vláda odsouhlasila nákup obrněnců TITUS 6×6, které CSG vyvinulo ve spolupráci s francouzským Nexterem. Za celkem čtyřiadvacet vozidel zaplatí armáda CSG 4,1 miliardy korun.
Letos ještě doznívala mamutí akvizice americké muničky Kinetic, kterou Strnad po zdlouhavých jednáních koupil za zhruba 53 miliard korun. Tu se podařilo sloučit do jednoho transatlantického podniku s velkou italskou muničkou Fiocchi, ve které letos v dubnu CSG vykoupila zbývající třicetiprocentní podíl a stala se stoprocentním vlastníkem.
Napojení na americký trh se ostatně Strnadovi vyplatilo obratem. Od americké armády dostala jeho firma MSM North America velkou zakázku za více než třináct miliard korun na postavení továrny pro plnění velkorážové munice. Areál, který vznikne v Iowě, by měl být v plném provozu v roce 2029.
Ufinancovat tak dynamickou expanzi není jednoduché, CSG však pomohl trend dobře fungujících firemních dluhopisů. Po těch od Strnadovy skupiny se jen zaprášilo – ať už šlo o deset miliard korun se splatností v roce 2030, nebo jedna miliarda eur a další miliarda dolarů se splatností v roce 2031.
Ve zmiňované investorské prezentaci také CSG poprvé oficiálně oznámila, že zvažuje význačný krok: vstup na burzu. Podle některých odhadů by ocenění českého zbrojního giganta mohlo přesáhnout i třicet miliard eur, tedy asi 729 miliard korun. S takovou tržní kapitalizací by Strnad přeskočil třeba i polostátní ČEZ, jehož tržní kapitalizace byla v říjnu 2025 na úrovni 705 miliard korun.
Šlapat do technologií
Pokud si skutečně CSG dojde pro gigantickou finanční injekci formou úpisu svých akcií na některé ze světových burz, bude chtít své portfolio do té doby ještě co nejvíce naleštit. V tomto směru jde především o snahu vymanit se čistě ze světa přesného strojírenství.
Jádro byznysu – od munice přes obrněná vozidla – totiž leží převážně právě tam. CSG se nicméně hodně snaží tuto reputaci napravovat – už na novém Panduru je řada systémů, jejichž výrobu se české zbrojovce podařilo lokalizovat do Česka.
Ze stejných důvodů vznikla pod divizí Aerospace subdivize věnující se umělé inteligenci, která sdružuje softwarové týmy napříč skupinou zahrnující přes stovku firem.
Krok podobným směrem udělala CSG už vloni, když spolu se společností Presto Ventures vytvořila investiční fondy Presto Tech Horizons zaměřené na nejmodernější technologie, které by mohly najít uplatnění i v segmentu defense. Celkem chce Strnadova skupina vložit do fondu 150 milionů eur.
V portfoliu fondu je tak například startup Bavovna, který vyvíjí autonomní navigaci pro drony, BlueQubit zaměřený na kvantové technologie či nejnovější přírůstek Firehawk Aerospace, výrobce raketového paliva pomocí 3D tisku.
Foto Anna Kovačič
Do toho začátkem října oznámila CSG vstup do zcela nového segmentu – bezpilotních prostředků. Že by Strnad rád přidal do svého portfolia high-tech zbraňové systémy, bylo veřejné tajemství.
„Naším cílem je stát se významným hráčem v oboru vojenských bezpilotních a pokročilých zbraňových systémů. Když se nám během několika let podařilo vybudovat silnou pozici v oblasti malorážové munice, máme ambici dosáhnout něčeho podobného i v segmentu high-tech obranných technologií,“ uvedl v tiskové zprávě Michal Strnad.
Strnadovu stopu v tomto segmentu bude reprezentovat nově založená společnost AviaNera, která má zpočátku spolupracovat především s Excalibur International.
Klíčovou akvizicí je hlavně personální obsazení postu ředitele – CSG se podařilo přetáhnout Pavla Čechala z PBS, která vyrábí turbínové motory či pomocné motorové jednotky.
Hodí se však také připomenout, že ne vše se CSG podařilo koupit, ačkoli to měla v plánu. Například už zmíněnou PBS chtěl Strnad koupit již minulý rok, k jeho nabídkám však zůstaly uši majitele PBS Williama Diddena hluché. Podobně mělo CSG dlouhodobě zájem o výrobu nitrocelulózy v pardubické Synthesii. Tu mu ale nakonec vyfoukl Colt miliardáře Reného Holečka v obřím dealu za zhruba 22 miliard korun.
Nakupuje i sám Strnad
Ne všechny akviziční aktivity ale Strnad činí skrze CSG, hodně aktivní je také on sám. Tou možná nejvýraznější je získání většinového podílu ve fotbalové Viktorii Žižkov, čímž se zařadil po bok dalších miliardářů z top desítky nejbohatších Čechů. Konkrétně majitele pražské Sparty Daniela Křetínského a také jejich rivalů Slavie Praha Pavla Tykače.
„Chci ujistit všechny fanoušky, že mým cílem je, aby klub i nadále stabilně patřil mezi špičku českého fotbalu a byl tak i pravidelným účastníkem evropských pohárů,“ uvedl Strnad.
Obchodem zcela mimu sféru zbraní a střeliva byl také nákup dovozce luxusních vozů Scuderia, který dováží do Česka auta značky Ferrari a zařizuje jejich servis.
Foto Anna Kovačič
Strnad si v rámci osobních aktivit podal byznysově ruku i s dlouhodobě nejbohatší Češkou Renátou Kellnerovou a její PPF. Společně koupili hotelový projekt Four Seasons v srdci Prahy, Strnadův podíl bude třicet procent.
Přeskočit přitom na pozici jedničky v žebříčku nejbohatších Čechů Renátu Kellnerovou má nakročeno právě Michal Strnad. Tím spíše, pokud uskuteční vstup CSG na burzu se zamýšlenou valuací přes 720 miliard korun. Majek Renáty Kellnerová Forbes vyčíslil na necelých 380 miliard korun.
The post Živelné impérium jménem CSG. Co se děje a dít bude v království Michala Strnada appeared first on Forbes.
