„Filozofie reformy je hotová a dokreslená do uchopitelných textů, které cílí na třicátníky. Máme připravenou i spojitost se třetím pilířem. Dále máme připravenou strategii komunikace, agenturu na kreativu, budget na informační a vysvětlovací kampaň i televizní spot,“ řekla pro CNN Prima NEWS tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Eva Davidová.
Konkrétní opatření komentovat nechtěla, ale CNN Prima NEWS se podařilo zjistit, že se skládá z 11 bodů. O některých z nich už dříve mluvil ministr Marian Jurečka, o jiných se dosud pouze spekulovalo.
1. Zkrácení pojistné doby na 25 let v případě odchodu do řádného důchodu
Zkrácení pojistné doby míří především na cizince, kteří v Česku začnou pracovat třeba až ve 40 letech. Ve chvíli, kdy odpracují 25 let a budou celou tuto dobu platit sociální pojištění a zároveň dosáhnou důchodového věku, získají nárok na důchod.
2. Snížení růstu valorizace
Důchody se dnes valorizují v prvním kroku o inflaci a ve druhém o polovinu růstu reálných mezd. Pokud by inflace dosahovala, dejme tomu, deseti procent a reálné mzdy by přitom rostly o pět procent, musí se důchody zvýšit o 12,5 procenta. A právě valorizaci o polovinu růstu reálných mezd chce vláda zbrzdit. Nově se tak důchody zvýší pouze o třetinu jejich růstu.
S tím souvisí i takzvaný příspěvek na náklady, který by měl kompenzovat mimořánou valorizaci.
3. Omezení předčasných důchodů
Dnes pro předčasný důchod platí dvě základní podmínky:
- Musíte platit sociálního pojištění nejméně 35 let.
- Odejít do něj můžete o maximálně o pět let dříve, než dosáhnete svého důchodového věku, ne ale dříve než v 60 letech.
Platba sociálního pojištění se nově prodlouží na 40 let a odchod do předčasného důchodu bude možný pouze o tři roky dříve, nikoliv o pět.
4. Fiktivní vyměřovací základ
Podle informací CNN Prima NEWS dojde k zavedení fiktivního vyměřovacího základu. Ve zkratce to znamená, že v době, kdy je rodič na mateřské nebo rodičovské a nepracuje, bude se mu započítávat vyšší odvedená hodnota na sociálním pojištění, například podobná době, kdy pracoval. Odvede tak více na daních, a o to vyšší důchod bude mít ve stáří.
V souvislosti s tím ale část vládních stran navrhuje zrušit takzvané výchovné, které platí od letošního roku a znamená 500 korun navíc pro jednoho z rodičů za každé vychované dítě. V minulém volebním období jej prosadili lidovci a nyní jsou to právě oni, kdo zrušení nechtějí.
5. Společný vyměřovací základ manželů
Ke sdílení vyměřovacích základů by se manželé rozhodli dobrovolně s tím, že to mohou kdykoliv zrušit. Jednoduše to bude znamenat, že se jim sečtou vyměřovací základy a důchod pak budou mít stejně vysoký.
V případě rozvodu by se dělení muselo řešit v rozvodovém řízení. Zároveň by mělo být možné sdílení kdykoliv zrušit, pokud o to jeden z nich požádá. Jde o čistě dobrovolnou změnu se snahou podpořit rodinnou solidaritu.
6. Posun věku odchodu do důchodu
V kolika letech přesně půjdou do důchodu současní třicátníci nebo čtyřicátníci, se zřejmě nedozvíme. Jasné je, že ministerstvo změní přepočet a každý rok se bude vyhodnocovat, jak se věk odchodu do důchodu posune.
„Každý by se ve věku 50 let měl dozvědět, kdy půjde do důchodu a jak to pro jeho ročník vychází. Nebude se to vyhodnocovat jednou za pět let, ale každý rok,“ sdělil CNN Prima NEWS zdroj z jednání důchodové komise.
Délka průměrného důchodu bude stanovena na 21,5 roku a odchod do něj se posune každý rok podle průměrné délky dožití. S ohledem na demografický vývoj je ale zřejmé, že se pro současné třicátníky vyšplhá ke zmiňovaným 67 nebo 68 letům.
7. Snížení nově přiznaných důchodů
Podle informací CNN Prima NEWS dojde ke změně propočtu u takzvaných redukčních hranic, což ve výsledku nebude znamenat nic jiného než o stovky až tisíce nižší důchod. Jde zřejmě o nejzásadnější, ale také nejsložitější změnu, kterou bude muset ministerstvo veřejnosti pečlivě vysvětlit.
„Reálně jde o to, že se seniorům s postupným náběhem sníží penze o stokoruny. Redukčními hranicemi se řeší pouze základní procentní výměra důchodů, která se nezmění a zůstane na 10 procentech průměrné mzdy. Změna nastane u zásluhové složky, která vychází z toho, že se nyní do 44 procent průměrné mzdy plně započítává osobní vyměřovací základ. Nově by to tak asi nebylo, čímž by došlo i ke snížení koeficientu pro další redukční hranice,“ uvedl zdroj z jednání.
Ke změně by podle CNN Prima NEWS mělo dojít už od roku 2026. Jak přesně bude výpočet vypadat, zveřejní až ministerstvo. Už nyní je ale jasné, že se sice reálné důchody seniorů včetně těch nově přiznaných budou zvyšovat, ale sníží se startovací částka a růst penzí zpomalí.
8. Snížení náhradového poměru
Tím, že dojde k úpravám mezi redukčními hranicemi, sníží se i takzvaný náhradový poměr neboli poměr mezi průměrnou hrubou mzdou a výší důchodu, který se dnes šplhá až k 50 procentům.
„Padesátníkům a mladším se trochu sníží, ale není to nic drastického. Klesne na zhruba 35 procent a průměrný důchod se sníží třeba o dva tisíce korun. Idea je taková, že zbytek by si lidé měli ideálně vykompenzovat třetím pilířem,“ řekl CNN Prima NEWS zdroj z jednání.
Vláda potřebuje docílit, aby v roce 2050, kdy se očekává nejhorší poměr počtu seniorů a pracujících, už byly penze snížené i pro ty, kteří v důchodu budou. Cílem je, aby k roku 2050 došlo k úspoře tří procent HDP, což je přepočtu na současný stav ekonomiky zhruba 210 miliard korun. Maximální deficit důchodového účtu chce vláda snažit držet maximálně na 140 miliardách korun.
9. Odpuštění odvodů u pracujících seniorů
Pracující senioři nebudou muset platit sociální pojištění. Zároveň si o tuto částku ale nebudou moct zvyšovat důchod.
10. Zvýšení odvodů u OSVČ
Poslední bod v rámci prvního pilíře se týká zvýšení záloh pro podnikatele. Vláda je dlouhodobě připravena k tomuto kroku sáhnout, zatím ale nikdo neřekl, o kolik přesně by vzrostly. V původním návrhu MPSV je o 600 korun měsíčně. Je možné, že to ale bude ještě více.
11. Změny u příspěvku na penzijní spoření
Změna u příspěvku na penzijní spoření je jediná, která se týká takzvaného třetího pilíře, tedy toho, do kterého si lidé sami dobrovolně přispívají a stát jim finančně vypomáhá. Ministr financí Zbyněk Stanjura již dříve avizoval, že se u měsíčního spoření ve výši 300 korun zruší státní podpora. Aby na ni lidé dosáhli, budou muset ukládat minimálně 500 korun. Naopak se ale zvýší maximální částka, na kterou stát přispěje.
Ke změně dojde i u seniorů, kteří si dnes paradoxně zakládají penzijní spoření a čerpají státní příspěvky. To by se nově mělo zrušit. Spořit si budou moct, státní příspěvek už ale nedostanou.
