Aféra s náhrdelníkem. Příběh Beatrice Forbes a její lásky k diamantům od Cartiera

Forbes Před 4 dny

Londýnské Victoria & Albert Museum před pár dny zahájilo nejvýraznější expozici své letošního výstavní sezony. Cartier ve spolupráci s Royal Collection Trust tu vypráví příběhy více než 350 unikátních klenotů.

Je to bezpochyby událost evropského výstavního roku. Hlavním lákadlem aktuální výstavy v renomovaném Victoria & Albert Museum v londýnské čtvrti South Kensington jsou samozřejmě osobní zápůjčky krále Karla III. a královské klenotnice Royal Collection Trust.

Cartier tak vystavuje klenoty nedozírné hodnoty, tiary, náhrdelníky, diamanty, které jsme dosud vídali na korunovaných hlavách a jen při slavnostních příležitostech: tiaru od Cartiera měla ostatně ve svůj svatební den na sobě i Catherine, současná princezna z Walesu, když se vdávala za prince Williama.

K vidění jsou klenoty z majetku Koruny, které patřily královně Alžbětě II., její matce Elizabeth, královně Marii z Tecku i královně Alexandře Dánské, snachy královny Viktorie.

Mnohé z nich jsou veřejně vystaveny vůbec poprvé, jejich hodnota je nevyčíslitelná – ať ji posuzujete z hlediska finančního, nebo z pohledu historického, kulturního i společenského dědictví naší civilizace. Některé i díky tomu nikdy nesmí opustit Britské ostrovy, jediná možnost je vidět je teď, v Londýně.

Vedle královských klenotů jsou však v Londýně až do poloviny listopadu k vidění i diamanty jiných princezen. Těch amerických. A jejich příběhy jsou podobně dechberoucí.

Cartier, založený v roce 1847 v Paříži Louis-Francoisem Cartierem, totiž globální světové slávy dosáhl až počátkem minulého století s trojicí vnuků otce zakladatele: Louise, Pierra a Jacquese Cartierových, kteří domácí řemeslnou šperkařskou dílnu přebudovali v mezinárodní síť, když počátkem dvacátého století vedle Cartier Paris založili pobočky Cartier London a Cartier New York a systematicky budovali jejich mezinárodní věhlas.

Jak se to Cartierovým v průběhu minulého století vlastně povedlo? Díky záviděníhodnému seznamu zákazníků z řad evropské šlechty, kteří už tehdy u Cartiera rádi a hodně nakupovali v rámci bontonu, byl už jen krok k tomu, oslavit novodobou šlechtu americkou. Ta se té evropské chtěla ve všem podobat – a navíc měla takřka neomezené finanční možnosti.

Šlo o filmové herečky z dynamicky se rozvíjejícího Hollywoodu, ale ještě předtím o dědičky naftových dolů, železnic, sléváren, oceláren a loděnic. Přezdívalo se jim „dolarové princezny”. I ty pomohly Cartieru ke slávě.

Expozice v Londýně tak vedle příběhů evropské šlechty a jejích klenotů barvitě popisuje i další fenomén doby, totiž The Gilded Age, onoho „Pozlaceného věku” americké průmyslové konjunktury.

Příběhy bohatých amerických dědiček, které své jmění často a rády vyměňovaly s britskými aristokratickými manžely za šlechtický titul a pak na anglických venkovských sídlech žily svůj americký sen v nové podobě, jsou takřka neznámé. Přitom jsou nesmírně pozoruhodné.

Tiary a náhrdelníky od Cartiera například velmi často a ráda objednávala třeba Beatrice Forbes z mocné a vlivné americké dynastie z Newportu. Jejím otec byl významný americký finančník, její sestra se provdala za Henryho Carnegieho. Taktéž Beatrice, narozená v roce 1883, velmi krásná dívka s velkou kuráží, mimo jiné milovnice dostihů a rychlé jízdy, mířila vysoko. A tak zamířila až mezi britskou aristokracii.

14. ledna 1909 se provdala za Bernarda, 8. hraběte z Granardu, usídlila se v Anglii a stala se jednou z nejvýraznějších členek tamní „nové aristokracie”. Svému hraběcímu manželovi porodila čtyři děti, dvě dcery a dva syny. Všichni se dožili dospělosti a založili nové větve současných britských aristokratických rodin.

Manželství hraběte a hraběnky z Granardu bylo šťastné a netrpělo nedostatkem, jak dokládá aktuální výstava v Londýně, neboť Lady Granard patřila ve své době k nejvýznamnějším klientkám francouzského klenotnického domu.

Expozice ukazuje například její legendární diamantovo-platinový náhrdelník s obrovským smaragdem o váze 143,23 karátů. Pokud by se točilo nové pokračování slavného dobového filmu Aféra s náhrdelníkem, byl by to nepochybně tenhle kus.

Další takovou „dolarovou princeznou”, jak se do Británie provdaným americkým dědičkám ve své době přezdívalo, byla Consuelo Montagu, pozdější vévodkyně z Manchesteru.

Narodila se v New Yorku jako Maria Francisca de la Consolacion Yznaga do bohaté americko-kubánské rodiny, která zbohatla na cukrové třtině a oceli. Dědictví a věno bohaté dolarové princezny v době sňatku obnášelo dva miliony dolarů, v současném kurzu přibližně šedesát milionů dolarů, které byla tato mladá dáma připravena přinést do manželství. To přišlo vhod nesmírně urozenému, ale koncem 19. století už ne tolik solventnímu vikomtu lordu Mandevillovi.

Výsledkem bylo manželství uzavřené roku 1876, z něhož vzešly tři děti – a mnoho diamantových šperků. Jedním z nich je legendární Cartierova tzv. Manchester Tiara z roku 1903, které se přezdívá „srdce v plamenech” kvůli ornamentům na přední části čelenky, která obsahuje neuvěřitelných celkem 1513 diamantů a je inspirována Francií 18. století, tedy érou královny Marie Antoinetty.

Tento impozantní klenot ostatně celou výstavu ve Victoria&Albert Museum otevírá.

Pokud se do Londýna chystáte, vězte, že výstava potrvá do 16. listopadu a vzhledem ke královské zápůjčce nemůže být prodloužena.

Victoria & Albert Museum vzhledem k obrovskému zájmu o tuto expozici důrazně doporučuje zamluvit si vstupenky předem. Rezervace na konkrétní čas by si měli zajistit i mecenáši muzea, kteří mají jinak celoroční vstup zdarma. Vyhnete se tak frontám, které se před muzeem v prvních týdnech výstavy vzhledem k její unikátnosti neustále tvoří. Více informací a vstupenky zde.

The post Aféra s náhrdelníkem. Příběh Beatrice Forbes a její lásky k diamantům od Cartiera appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek