Válka na Ukrajině zcela přepsala energetickou mapu Evropy. Touhu starého kontinentu po nezávislosti na ruských energiích hbitě využily Spojené státy, které se v roce 2022 staly největším dodavatelem zkapalněného plynu (LNG) na světě.
Největším jeho odběratelem jsou přitom země Evropské unie, které se na americkém plynu stávají závislé. A to v době nepříliš vřelých vztahů s prezidentem USA Donaldem Trumpem.
Spojené státy šikovně využily geopolitickou situaci v Evropě ke svým ziskům. A to zejména pokud jde o prodej LNG plynu. Poté, co se Evropa odstřihla od ruského potrubního plynu z východu, v posledních třech letech si vypěstovala závislost na americkém zkapalněném plynu. A ta se bude jen prohlubovat.
„Vlastní produkce plynu v zemích EU pokrývá méně než deset procent celkové poptávky. Protože Evropa závisí na dovozu přibližně devadesát procent svého plynu, musí zůstat mimořádně obezřetná vůči geopolitickým změnám a nadále diverzifikovat své zdroje,“ říká pro Forbes šéf českého zastoupení obchodníka s energiemi MET Group Pavel Balada.
Podle nejčerstvější publikace Mezinárodní energetické agentury (IEA) s názvem Gas 2025, zveřejněné na konci října, objem dovozu plynu LNG do Evropy se v prvních devíti měsících tohoto roku meziročně zvýšil o téměř jednu třetinu (28 procent) na 127 miliard kubíků.
Tahounem tohoto růstu se přitom staly zejména Spojené státy, které navýšily dovoz zkapalněného plynu do Evropy o šedesát procent a fakticky tím pokryly celý přírůstek dovozu tohoto paliva, ze kterého se v Evropě vyrábí zejména elektřina a teplo.
Podíl LNG plynu proudícího na starý kontinent ze Spojených států přitom ve zmiňovaném období stoupl na šedesát procent, za celý loňský rok se tato hodnota pohybovala na úrovni 45 procent.
Spojené státy se tak za necelé čtyři roky po zahájení války na Ukrajině, která roztočila sankční kola proti Rusku a také úspěšné evropské snahy o odstřižení od ruských energií, staly dominantním evropským dodavatelem LNG. Do Evropy míří dvě třetiny exportovaného amerického zkapalněného plynu.
Svědčí o tom i data z námořní dopravy. Počet LNG tankerů křižujících Atlantský oceán mezi břehy USA a Evropy se v posledních třech letech ztrojnásobil na téměř osm set.
Před rokem 2022 směřovalo do Evropy dvě stě až 240 amerických lodních nákladů LNG. V roce 2023 toto číslo vzrostlo na 634 a v roce 2024 dosáhlo již 722.
Závislost Evropy na amerických energiích se má do budoucna jen navyšovat. Vychází to i z červencové energetické dohody mezi šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, podle které má Evropa v následujících třech letech nakupovat americké energie (LNG, tuhá paliva, ropa…) za dohromady 750 miliard dolarů, asi 15,8 bilionu korun.
Při vědomí toho, že sedmadvacítka loni odebrala americké energie za zhruba 76 miliard dolarů, jde v jednom roce rovnou o trojnásobné navýšení nákupu energií ze zámoří.
Otázkou nicméně zůstává, zda je Evropská unie takový skokový nárůst schopna absorbovat. Detaily dohody ve smyslu toho, kolik by Evropa měla odebrat konkrétně amerického LNG nebo ropy, nejsou známy.
Je ale také faktem, že dohoda není nijak právně závazná, jde spíše o politické gesto a snahu o zklidnění letos poněkud napjatějších vztahů mezi oběma kontinenty, které zažehly celní války Donalda Trumpa.
Spojené státy ale do budoucna počítají s tím, že budou do Evropy dlouhodobě dodávat vysoké objemy LNG, o čemž svědčí i výstavba nových a rozšiřování stávajících terminálů na toto palivo, které se nacházejí zejména v Mexickém zálivu ve státech Louisiana a Texas.
S americkým plynem v Evropě pak počítá i Mezinárodní energetická agentura. Navýšené plánované dovozy LNG na starý kontinent v budoucnu fakticky celé pokryjí americké exporty.
Foto se souhlasem skupiny ČEZ
„Spojené státy a Katar dohromady tvoří sedmdesát procent z přibližně tří set miliard kubíků nově budované roční kapacity zkapalňování LNG, která by měla být spuštěna do provozu do roku 2030,“ píše se ve střednědobé zprávě IEA Gas 2025.
Katar, který v současnosti zajišťuje jedenáct procent dovozu LNG do Evropské unie, se ale dnes ohrazuje proti plánované evropské směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD), která se má odrazit ve výši zdanění dovozu zboží včetně energií do států sedmadvacítky.
A zároveň hrozí, že pokud nedojde k úpravě nebo nejlépe zrušení celé směrnice, LNG plyn do Evropy přestane dovážet úplně. Po podobné úpravě ale volají i některé americké firmy včetně ExxonMobilu.
Během těchto politických přestřelek v realitě probíhají další jednání o upevňování amerického LNG na evropském trhu. Posledním příkladem je středeční zpráva agentury Reuters, která přinesla informace o tom, že Polsko chystá dohodu o dovozu LNG ze Spojených států na Slovensko a Ukrajinu.
„Spolupracujeme s našimi partnery – Američany, Slováky a Ukrajinci – na možnostech dovozu amerického plynu s cílem posílit energetickou bezpečnost našeho regionu,“ uvedlo ve středu večer pro agenturu Reuters polské ministerstvo energetiky a potvrdilo tak probíhající vyjednávání.
„Podobné dohody tak postupně snižují závislost Evropské unie na ruských energiích, což může zajistit větší energetickou bezpečnost a zároveň může výrazně oslabit ruskou válečnou mašinerii tím, že zasáhne Kreml přímo do kapsy,“ všímají si kolegové z amerického Forbesu.
Orientace na americký plyn LNG pak může přinést i cenovou stabilitu. Přestože se ceny plynu v posledních letech na evropském spotovém trhu (TTF) zklidnily a dnes jsou na relativně nízkých úrovních kolem 35 eur za megawatthodinu, tento trh je v současné době velmi náchylný na jakékoli geopolitické události. Příkladem může být energetická krize z roku 2022, kdy ceny plynu vystřelily až desetinásobně.
Naproti tomu americký index Henry Hub si dlouhodobě udržuje mnohem klidnější vývoj.
„Evropský trh je navázán na spotový index TTF, který je vysoce volatilní a citlivý na geopolitické události. Naproti tomu americký index Henry Hub vykazuje mnohem stabilnější vývoj cen,“ říká šéf MET Česká republika Pavel Balada.
Posilování dodávek z USA tedy jednak sehrává zásadní roli při stabilizaci cen energií na starém kontinentu a zároveň Evropě zajišťuje větší bezpečnost.
Tím ale šachová partie USA na evropském trhu s plynem nekončí. Donald Trump se v posledních měsících silně angažuje ve snahách ukončit válku na Ukrajině a během těchto snah se snaží dojednávat i výhodné obchody pro Spojené státy.
Už 30. dubna tohoto roku podepsala Ukrajina s USA v rámci dojednávání míru bilaterální ukrajinsko-americkou dohodu o nerostných surovinách. Podle ní má Ukrajina poskytnout Američanům přístup ke svým přírodním zdrojům.
„Jde o dohodu za spravedlivých podmínek, kdy Ukrajina i Spojené státy, které nám pomáhají v obraně, mohou vydělávat peníze,“ uvedl tehdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Dokument zmiňoval ukrajinské zásoby a ložiska přes pět desítek nerostů a ropy či zemního plynu, konkrétní detaily celé dohody ale dosud neznáme.
Na západní Ukrajině jsou nicméně velká a dosud ne plně otevřená naleziště zemního plynu a vzhledem k tomu, že přes napadenou zemi vedou stále funkční plynovody z Ruska do Evropy, by se zemní plyn, jehož těžbu by podle dohody měly realizovat Spojené státy, mohl transportovat již existujícími plynovody do Evropské unie včetně Česka.
Američané by tak v budoucnu mohli zásobovat Evropu ze západu LNG plynem a zároveň i z východu potrubním zemním plynem.
The post Američané obsazují evropský trh s plynem. V LNG už dominují teď, zajímá je i Ukrajina appeared first on Forbes.
