Období oslav sklizně vinné révy vrcholí. Oblíbená vinobraní už nejsou jen doménou Moravy, významné akce se pořádají i v českých vinařských městech, včetně metropole. Ochutnávky vína a burčáku sice stále hrají prim, vinobraní často ale připomínají spíš velké hudební festivaly. A točí se v nich velké peníze.
V ulicích Uherského Hradiště o druhém zářijovém víkendu pršelo, ale ani to neodradilo dva a půl tisíce účastníků zapojit se do krojovaného průvodu. Tato tradice je součástí Slováckých slavností, které jsou každoroční oslavou folkloru, lidových tradic a lidových řemesel s noblesní kulisou královského města.
„Slavnosti vína a otevřených památek mají dlouhodobě vysokou návštěvnost, která je ve své podstatě dána kapacitou města Uherské Hradiště. Každoročně přijíždí na naše dvoudenní slavnosti zhruba padesát tisíc návštěvníků. Letos to bylo kvůli avizovanému nepříznivému počasí o něco málo méně,“ říká ředitel Antonín Mach.
Foto Slovácké slavnosti
Slavnosti v Uherském Hradišti jsou nekomerční akcí, návštěvníci tedy nemusejí platit vstupné. I tak se tu protočí hodně peněz. „Máme spočítáno, že slavnosti vygenerují v rámci HDP více než 50 milionů korun. Vycházíme z predikce, že každý návštěvník utratí průměrně na slavnostech 500 korun za jídlo, pití, ubytování, dopravu a další požitky a služby. Ty musí pro návštěvníka někdo připravit, obsloužit jej, a z toho všeho se státu odvádí daně. Byznys je to v každém případě,“ přibližuje ředitel akce, jejíž rozpočet šplhá ke čtyřem a půl milionu korun.
Vinobraní se pořádá tradičně na podzim při sklizni vinné révy ve všech větších městech s vinařskou tradicí. Každá obec si akci, která je většinou spojená s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína a burčáku, organizuje samostatně, což s sebou nese i nevýhody.
„Nevím o žádném uskupení, které by organizaci vinobraní sdružovalo. I proto se možná tři největší akce tohoto druhu na jižní Moravě konají ve stejný termín,“ upozorňuje ředitel českého Vinařského fondu Zbyněk Vičar, který každoročně několik těchto událostí navštíví.
Podle celorepublikového výzkumu agentury STEM/MARK z letošního září ale víno není hlavním tahákem, proč na vinobraní lidé jezdí. Na prvním místě je podle dotázaných atmosféra a pozitivní naladění všech zúčastněných. Až poté oceňují nabídku a kvalitu vína.
Podle výzkumu nejčastěji vyrážejí na vinobraní Pražané a lidé s vysokoškolským vzděláním, téměř polovina dotázaných tu utratí do jednoho tisíce korun. Naopak nejmenší zájem o tyto akce má nejmladší věková kategorie do 29 let. Právě na ni se snaží pořadatelé cílit atraktivním kulturním programem.
Pro pořadatele vinobraní znamená slušný byznys, během jediného víkendu mohou ve městech a obcích protéct stovky milionů korun, což platí hlavně pro velké komerční akce.
Mezi ně patří třeba Pálavské vinobraní v Mikulově, kde vstup na místě vyjde na 1300 korun a letošní ročník přilákal během tří dnů 46 tisíc lidí. „Je to o dva tisíce více než loni, pohybujeme se tak stabilně v rozmezí 40 až 46 tisíc návštěvníků ročně. Tento počet považujeme za ideální, město zůstává příjemně zaplněné a atmosféra stále přátelská,“ říká za organizátory Dominik Ryšánek. V Mikulově přitom trvale žije jen kolem 7500 lidí.
Foto Michal Sekanina
Mikulovské vinobraní, které letos oslavilo už 78. výročí, se navíc přizpůsobuje moderní době. Pořadatelé přidali platební terminály i posílené vlakové spoje z Brna a Znojma. Obrat akce nechce organizátor komentovat, rozpočet se šplhá do milionů korun.
Velký význam akcím přikládají i sami vinaři. „Každoročně se účastníme Pálavského vinobraní v Mikulově. Je to pro nás velmi důležitá událost, která je zajímavá jak z obchodního hlediska, tak z pohledu marketingu a PR,“ vysvětluje Petr Marcinčák z Rodinného Bio vinařství Víno Marcinčák z Mikulovské vinařské podoblasti.
Foto Pavel Hotárek
Nejen Morava
Významné akce vyrostly i v českých vinařských městech. Třeba na Mělnickém vinobraní se letos návštěvnost přiblížila ke 30 tisícům lidí. Akce připomíná rodinný festival, kromě ochutnávek vín nabízí po tři dny několik pódií včetně loutkové scény, zámecké scény nebo vinařského dvora. Tento rok na hlavním pódiu vystoupili třeba Chinaski, Jiří Korn, Sofian Medjmedj nebo Majk Spirit.
„Kvalita Mělnického vinobraní po všech stránkách roste. Týká se to jak úrovně interpretů, tak i návštěvnosti, služeb nebo nabídky stánků. Letošní ročník byl mimořádně úspěšný i finančně. Prakticky už v době jeho zahájení jsme věděli, že jsme na nule,“ říká hlavní manažer slavností a místostarosta Mělníka Petr Kowanda.
Vstupenka stojí na místě 500 korun, příjmy plynou také z pronájmů stánků a prostorů v neplacené zóně, část peněz pochází i od sponzorů. „Akce je výrazně v zisku, obrat letos přesahuje čtrnáct milionů korun, což je dosavadní rekord,“ uvádí Kowanda. Část zisku by organizátoři rádi vrátili do města a využili na konkrétní projekty. „Pravděpodobně o tom necháme rozhodnout občany. Tato myšlenka je ale zatím v plenkách,“ říká místostarosta o největší kulturní akci roku, která letos rovněž nedělní program nabídla zdarma.
Kowanda vidí ve vinobraní pro Mělník velký přínos na několika úrovních. „Slouží k propagaci města jakožto turistického cíle a zviditelňuje ho jako vinařskou oblast. Je příležitostí pro místní podnikatele, restaurace, kavárny. Své místo v programu mají i místní soubory, zájmové organizace a spolky. I pro ně je to příležitost se ukázat,“ vypočítává Kowanda s tím, že už teď po skončení letošního ročníku začínají připravovat program na ten následující.
„Podle ohlasů ze strany interpretů má akce rostoucí prestiž. Neopakovatelná atmosféra a naši diváci si je stále více získávají. Proto se dá čekat, že program bude ještě atraktivnější než letos,“ dodává Kowanda.
O atmosféru vinobraní nejsou ochuzení ani obyvatelé hlavního města. Ukončení sklizně vinné révy se slaví tradičně na Pražském hradě, v Grébovce, v Mahlerových sadech pod Žižkovskou věží, ale také na Vinici svaté Kláry v Botanické zahradě Praha.
Tam museli loňské vinobraní kvůli extrémním dešťům a povodním zrušit, o to více se těšili na letošní ročník. „Ten byl v mnoha ohledech výjimečný. Kromě vlastní produkce z Vinice svaté Kláry jsme představili dosud nejširší nabídku vinařů z Čech a Moravy, kterých se letos zapojilo téměř třicet. Z hlediska rozmanitosti vín i doprovodného hudebního programu šlo o velmi pestrý a zdařilý ročník, což potvrzují i pozitivní reakce návštěvníků,“ říká ředitel Bohumil Černý.
Letos přivítali na vinobraní v botanické zahradě téměř šest tisíc lidí. Jak se ale shodují všichni organizátoři, návštěvnost je úzce spojená s počasím. „To se potvrdilo i letos. Zatímco v sobotu byla účast vysoká, v neděli kvůli dešti dorazila jen zhruba pětina sobotního počtu. Celkově sledujeme rostoucí zájem nejen o vinobraní, ale také o další akce spojené s vínem, třeba velmi oblíbené prohlídky Nedělní sklep,“ konstatuje Černý.
V botanické zahradě není vinobraní jen oslavnou sklizně a ochutnávání vína, ale také o vzdělávání a prezentaci pěstování révy. Na vinici mají totiž kromě produkční části i ukázkovou vinici s více než 120 odrůdami převážně stolních vín a také expozici korku.
„Návštěvníci mohou nahlédnout do celého procesu od pěstování až po výrobu,“ dodává Černý s tím, že tato vína je navíc možné ochutnat a zakoupit výhradně v botanické zahradě.
The post Během vinobraní protékají městy stamiliony. Mladé netáhne víno, ale kultura appeared first on Forbes.
