Zapomenutý vodní kanál z dob rakousko-uherské monarchie proměnili architekti z ateliéru A8000 v jednu z nejzajímavějších cyklotras u nás. Citlivě ho začlenili do šumavské přírody a dali mu nový smysl. Výsledek spojuje historii, design a udržitelnost.
Mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem teď vede 5,5 kilometru dlouhý úsek Vltavské cyklostezky, který nespojuje jen dvě obce, ale i dvě epochy. Jeho srdcem je Spirův kanál, mohutný železobetonový vodní přivaděč z dob mocnářství, kdysi součást revoluční hydroelektrárny Čertovy proudy.
Desítky let byl zanesený a chátral, dokud ho tým architektů z A8000 neobjevil a spolu s dopravními inženýry neproměnil v trasu, která ctí jeho syrovou krásu a dává mu nový smysl.
Nejdramatičtější část tvoří 250 metrů dlouhý akvadukt, který se klenutě vine vysoko nad řekou. Beton nebyl ukryt ani přetřen do podbízivých barev. Zůstal otevřený, s autentickou texturou, sjednocený bílým nátěrem, který časem stárne v rytmu okolní přírody. Místy dosahují stěny kanálu výšky nad hlavami cyklistů a vytvářejí dojem monumentální galerie, kde hlavním exponátem je sám prostor.
„Chtěli jsme objevit a zpřístupnit existující krásu, ne ji přepsat,“ říká architekt Martin Krupauer z A8000. Přístup založený na respektu a reinterpretaci místo destrukce ukazuje, jak může vypadat udržitelná architektura, která se nechlubí prázdnými slogany, ale reálně mění krajinu a vztah k ní.
Stezka sleduje tok Vltavy a vede i přírodní rezervací Čertova stěna, místem, kde by jinak žádná nová cesta nemohla vzniknout. Díky využití původního kanálu se tu podařilo najít kompromis mezi ochranou přírody a otevřením krajiny lidem.
Start je přímo v Lipně nad Vltavou, s výhledem na přehradu a vodní elektrárnu. Dál trasa míří přes Loučovice, obec s industriální historií, která se čte jako kniha vepsaná do krajiny. Cyklisté projíždějí kolem bývalých Porákových papíren, které kdysi zaměstnávaly přes tisíc lidí, i kolem obytných vil a továrních budov se stopami dávné prosperity. Nechybí ani zastávka u slavné Čertovy stěny, opředené místními pověstmi.




Stezka je koncipovaná jako pohodlný výlet pro rodiny i víkendové nadšence, ale využívají ji i místní. Díky železniční zastávce ve Vyšším Brodě se nabízí i možnost vrátit se vlakem zpět k Lipnu.
Architekt Martin Krupauer připomíná, že projekt má i hlubší rovinu. Loučovice jsou podle něj zrcadlem příběhu českého pohraničí: „Je to kus země, na který ta úspěšnější část společnosti zapomíná.“ Investice Jihočeského kraje přes devadesát milionů korun tak není jen do infrastruktury, ale i do kulturní identity a ekonomického oživení regionu.
Návrat cyklistů a turistů už vítají i místní podnikatelé. Espresso bar Sparks & Shots připravuje přímo u cyklostezky novou kavárnu Spiro. „Chceme vytvořit plánovanou gastro zastávku, která dostane Loučovice na cyklistickou i gastro mapu jižních Čech,“ říká jeho provozovatel Vojen Smíšek.


Výsledek není jen cyklostezka, ale celková proměna místa. Důkaz, že když se krajiny ujmeme jako její opatrovníci, dokáže betonová linka času vyprávět příběh o minulosti a psát další příběhy.
The post Betonová linka času mění krajinu. V jižních Čechách vznikla jedinečná cyklostezka appeared first on Forbes.