I díky tomu, že hodně sportujeme, vydržíme více než sousedé, zároveň ale rozhodně nepřetékáme optimismem. Vyplývá to z unikátního průzkumu institutu Solvo, za nímž stojí jedna z nejvlivnějších Češek Ivana Tykač. Výsledky prezentovala na ideové konferenci Forbesu Lepší Česko.
Evropský kontinent je v situaci, jakou nezažil po desetiletí. Těsně za jeho hranicemi se vedly krvavé střety v Gaze a hlavně, geograficky přímo v Evropě, zuří už téměř čtyři roky válka na Ukrajině.
Pojem odolnost nabývá na významu, ve fyzické i psychické podobě. Proto vznikl průzkum, který zkoumal, jak na tom Češky a Češi jsou.
„Nedívali jsme se na země jako celek, tím se zabývá dost jiných institutů. Zajímalo nás, jak je odolný každý jedinec, každý muž, každá žena. Ti totiž ve finále onen celek tvoří,“ vysvětlila v Karlových Varech na konferenci Lepší Česko Ivana Tykač, manželka pátého nejbohatšího Čecha Pavla Tykače.
Čísla sbíral její think-tank Solvo, v němž působí například profesor egyptologie Miroslav Bárta či známý politický marketér Alexander Braun, a téma vykrystalizovalo na základně debat poradního sboru Solva. Samotnou Tykač, kterou Forbes pravidelně zařazuje mezi nejvlivnější ženy Česka, téma odolnosti podle jejích slov začalo intenzivněji zajímat právě kvůli velkým konfliktům současnosti. Cílem bylo mezinárodní srovnání.
„Vše jsme zkoumali v Česku, ale nemohli jsme vynechat ani naše bratry na Slovensku, to je hodně zajímavý úhel pohledu,“ vysvětlovala přítomným v budově Císařských lázní. „Třetí zkoumanou zemí bylo Německo, neboť s ním hodně spolupracujeme a hodně jsme k němu vzhlíželi. A pak je tu Švédsko, o němž si myslíme, že je velmi odolnou zemi. Zařadili jsme ho schválně i jako jeden ze států, o kterých se říká, že jsou svým způsobem ráj na zemi.“
Co tedy ze srovnání postkomunistické střední Evropy, německého giganta a bohatého skandinávského národa vyplynulo?
„Vyšli jsme dobře, na druhém místě hned po Švédsku, což je velmi dobrá zpráva,“ uvedl Tykač.
Jak popsala, odolnost se v jejich průzkumu skládala jak z hodnot, které lidé uznávají, tak z důvěry v instituce. Zkoumali rovněž soudržnost lidí napříč společností či adaptabilitu, ale také duševní zdraví a dovednosti lidí. „Tedy zda si umíme něco vyrobit, upéct chleba nebo si opravit kolo,“ dodala Tykač s tím, že poslední součástí zkoumaného bylo materiální zabezpečení, fyzická aktivita a zdraví.
Poté rozebrala české výsledky z obou stran.
„Když začnu u negativ, největší slabinou Češek a Čechů je jejich psychická odolnost,“ zdůraznila šéfka institutu Solvo. „Třicet procent z nás je na hranici duševního selhání, má psychické problémy. To je hodně vysoké číslo.“
Podle Ivany Tykač za tím může i být „duch doby“, vedoucí k neustálému rozebírání všeho. „Jsem k těm číslům trochu skeptická a chci vás upokojit svým názorem. Myslím si totiž, že se svoji vlastní psychikou zabýváme příliš,“ řekla. „Že málo sportujeme, že máme příliš uspokojivý život, a tak hledáme na všem něco. Myslím, že jsme na tom lépe, než co říkají čísla, a že nás nebude stát takové úsilí, aby to bylo ještě lepší.“
Jejímu optimismu pak nahrávají také tvrdá data. V Česku by totiž podle výsledků průzkumu vydrželo bez pravidelného příjmu po dobu více než šesti měsíců 21 procent lidí.
„To je ohromný úspěch, neboť ve Švédsku vyšlo 12 procent. Odpovídá to tomu, že v Česku se dobře žije,“ dodala a na poznámku o tom, zda to nevychází ze zvyku šetřit a nezadlužovat se, což byly obvyklé imperativy minulého režimu, odpověděla: „Je pravda, že Češi jsou zvyklí být připravení na horší časy, úspory jsou hodně vysoké. Asi to souvisí i s naší minulostí, ale přece jen, už je 35 let po revoluci.“
Češky a Češi jsou také v kondici, podle dat Solva sportuje více než třikrát týdně 44 procent z nás. „U Slováků jde o 31 procent, od toho se odvíjí i fakt, že tam jsou lidé méně zdraví než v Česku,“ řekla Tykač.
Takže – ve zdravém těle zdravý duch? Ne tak docela.
„Bohužel 55 procent Čechů věří, že se dnešní děti budou mít hůř, než se máme my, je tady určitý skepticimus. Ještě horší představu o své budoucnosti mají Slováci (69 procent). Naopak Švédové jsou velmi pozitivní a věří, že instituce jim vždycky pomohou,“ vyzdvihla Tykač rozdíl mezi střední Evropou a Skandinávií.
Podle ní se cesta k vyšší odolnosti nabízí a souvisí právě s pohybem, se sportem. „Vidím to tak, že odolnost se hodně odvíjí od fyzické aktivity, i ta duševní. Když je člověk fit, má samozřejmě lepší náladu a lépe se na všechno dívá,“ uzavřela Ivana Tykač.
The post Bez příjmu by půl roku vydrželo 21 procent Čechů. To je úspěch, říká Ivana Tykač appeared first on Forbes.
