Na západě vypukly protesty, na východě válka a u nás bitcoinová aféra. Představujeme sedm knih, které vám pomohou zorientovat se v hlavních událostech měsíce a poznat je i z jiných perspektiv.
Blažkovy bitcoiny
Zhruba miliardu korun v kryptoměně bitcoin letos přijalo ministerstvo spravedlnosti tehdy vedené ministrem Pavlem Blažkem. Dostalo ji jako dar od Tomáše Jiřikovského, odsouzeného provozovatele nelegálního internetového tržiště s drogami a zbraněmi Sheep Marketplace, kde se kryptoměnou platilo.
Když se Jiřikovský z vězení vrátil, dostal zpět i peněženky s bitcoiny. Třicet procent z jejich hodnoty se rozhodl darovat státu – až poté, co je stát vydražil, však jejich noví majitelé zjistili, že jejich původ není legální. Pocházely totiž z dalšího tržiště se zbraněmi a drogami Nucleus.
Blažek následně podal demisi a později také pozastavil členství v ODS. Na pozici ministra spravedlnosti místo něj nastoupila poslankyně Eva Decroix.
Rinsed: From Cartels to Crypto – Geoff White
Foto Penguin Business
Kryptoměny lze na internetu používat nejen k nákupu nelegálních produktů a služeb, ale také k praní špinavých peněz. Investigativní novinář Geoff White v knize Rinsed popisuje nejen to, proč je praní špinavých peněz málo pochopené téma, ale kromě dnešních elektronických metod vysvětluje i ty, které museli zločinci volit v minulosti.
Dnešní technologie přitom umožňují prát mnohem větší částky, a to mnohem efektivněji – zatímco v minulosti musel zločinec postupně přidávat špinavé peníze k čistým, aby skryl jejich původ, dnes stroje točí peníze téměř samy.
Další válka na Středním východě
V pátek třináctého Izrael zaútočil na íránské území a zaměřil se na osoby a místa spojená s tamní armádou a předpokládanou snahou muslimského státu vyrobit jadernou bombu. Ten odpověděl raketovými útoky, které Izrael opětoval.
Po několika dnech útoků obou stran, při nichž Izrael zaútočil i na televizní stanici a íránské rakety zasáhly několik obydlených domů, se do války zapojily i Spojené státy. Prezident Donald Trump zaútočil na tři íránská jaderná zařízení a následující den vyhlásil mezi zúčastněnými zeměmi příměří.
Kniha osudu – Parínúš Saníí
Foto Jota
Loni v Česku vyšla Kniha osudu, kterou v Íránu dvakrát zakázali. Ukazuje totiž, jak se tam žije obyčejné dívce, která si dovolí se zamilovat. Je za to tvrdě fyzicky potrestána a její rodina jí zařídí sňatek s jiným mužem.
Během pěti desetiletí, která kniha sleduje, projdou hrdinka i Írán dramatickými změnami a oba prožijí mnoho těžkých situací. S cílem být ve svém popisu ženy ze země Středního východu co nejpřesnější, reflektuje autorka Parínúš Saníí rozhovory, které vedla s íránskými ženami z různých vrstev.
Protesty v Los Angeles
Skončilo to povoláním tisíců gardistů a vynaložením nejméně 360 milionů korun na potlačení protestů, začalo to masivními raziemi v losangeleských obchodech. Když Úřad pro imigraci zadržel 44 osob podezřelých z porušení imigračního zákona, shromáždily se stovky protestujících, kteří požadovali jejich propuštění.
O den později, 7. června, se počet protestujících již vyšplhal na tisícovku a v následujících dnech se jejich počet jen zvyšoval. Donald Trump reagoval povoláním Národní gardy i bez souhlasu kalifornského guvernéra Gavina Newsoma, což v takových případech bývá obvyklé.
Přestože protesty později v médiích zastínily války a aféry, nepokoje neustaly. Když 20. června vtrhli muži v maskáčích s dlouhými zbraněmi do myčky aut a nejméně jednoho jejího zaměstnance povalili na zem a zatkli, shromáždily se kolem podniku desítky nespokojených místních obyvatel.
Bestie: Na migrantech nesejde – Óscar Martínez
Foto Absynt
Náročnou cestou, kterou musejí jihoameričtí migranti absolvovat, aby se dostali do Spojených států, prošel i salvadorský novinář Óscar Martínez ve snaze ji pravdivě popsat. V knize popisuje autentické zážitky z jízdy na střechách vlaků zvaných Bestie, stejně jako útoky zločineckých gangů na uprchlíky a všudypřítomná náhodná i úmyslná úmrtí.
Zaměřuje se také na vztah mezi kartely, které každý rok unášejí tisíce uprchlíků, a mexickou policií – ta má totiž stát spíše na straně kriminálníků než prchajících.
Titulová kauza
Další skandál zasáhl vládu hned po jmenování Evy Decroix ministryní spravedlnosti. Ta absolvovala právnické studium ve Francii, kde získala po čtyřech letech studia titul Master 1. Podle Deníku N však poslední ročník nutný k dosažení titulu Master 2 již nedokončila, přesto jí Univerzita Karlova uznala toto vzdělání jako ekvivalent českého pětiletého studia práva.
Mohla tedy pokračovat v doktorském studiu, získaný titul však nostrifikace nezměnila. Když se tak u jejího jména objevoval třeba na stránkách sněmovny nebo advokátní komory český titul Mgr., používala jej neoprávněně. To podle svých slov hodlá co nejrychleji napravit.
The President’s Lawyer – Lawrence Robbins
Foto Atria Books
Prolínání politiky a práva se věnuje také kniha Lawrence Robbinse, loni zesnulého právníka, který dvacetkrát vystoupil před Nejvyšším soudem Spojených států. Své zkušenosti ze soudních síní a vysoce medializovaných případů popsal prostřednictvím fiktivního příběhu bývalého prezidenta, který čelí obvinění z vraždy své milenky.
Na pomoc mu přijde přítel z dětství, zkušený obhájce z Washingtonu, který se muže se sklony k nevěře, agresivitě a neobvyklým sexuálním praktikám snaží ochránit. Po čase však začne o exprezidentově nevině pochybovat i on.
Pád Boeingu v Indii
Další měsíc, další letecká tragédie. A opět Boeing. Letadlo 787 Dreamliner letící do Londýna vydrželo ve vzduchu pouhých třicet sekund, pak následovala exploze a obří stroj se zřítil do zástavby v indickém Ahmedábádu.
Při tragédii zahynuli kromě většiny cestujících v letadle také lidé v budovách, do kterých letadlo narazilo. Jediný, kdo havárii přežil, byl cestující ze sedadla 11A. Část letadla, kde seděl čtyřicetiletý Brit indického původu, se odlomila a jemu se podařilo uniknout rozbitým nouzovým východem.
Přestože zázračně přežil, velký důvod k radosti nemá – jeho bratr, který seděl o několik řad dál, neměl takové štěstí jako on.
Přežít – Piers Paul Read
Foto XYZ
Příběh neuvěřitelného přežití nehody letadla zažila i posádka letu z Chile, která se roku 1972 v pátek třináctého zřítila do krutých podmínek zasněžených And. Bez jídla, v mrazu a s mrtvými těly všude kolem muselo šestnáct mužů přežít deset týdnů.
Přestože přeživší byli katolíci, nakonec se dohodli, že budou muset jíst syrové maso mrtvých. To sice po jejich záchraně vyvolalo veřejnou debatu a pobouření ze strany rodin obětí, církev však přeživší ujistila, že zachránit se tímto způsobem není hřích, a jejich kanibalismus byl dokonce schválen i papežem Pavlem VI.
Rozkol mezi Trumpem a Muskem
Nejbohatší muž světa Elon Musk se v období kolem amerických prezidentských voleb a mnoho měsíců po nich téměř neustále objevoval po boku jejich vítěze Donalda Trumpa. Když však Trump začal prosazovat Muskem nenáviděný zákon o snížení daní a výdajů, „One Big Beautiful Bill Act“, a Musk navíc skončil v pozici hlavního hledače „zbytečných výdajů“, velké přátelství se rozpadlo.
Trump pohrozil, že Muskovým společnostem odebere vládní zakázky a dotace, a Musk oznámil, že jeho SpaceX vyřadí z provozu vesmírnou loď Dragon, na kterou spoléhá NASA. A pak prohlásil, že muž, kterému svou podporou pomohl do Bílého domu, je pedofil.
Akcie společnosti Tesla se v důsledku toho propadly, a přestože se Musk později za některé útoky omluvil a příspěvky smazal, přátelství to nezachránilo.
Rudý zákon – Bill Browder
Foto BizBooks
Konflikty mezi vládci a bohatými podnikateli však nejsou v historii vzácné – dvě dekády zpět si takový prožil i americký investor Bill Browder a ruský prezident Vladimir Putin.
Generální ředitel Hermitage Capital Management dokázal v devadesátých letech svou firmu vybudovat do největšího zahraničního investora v Rusku, získanou moc ale využil k tlaku na největší ruské firmy a odhalování korupce, což se Putinovi nelíbilo.
Bowdera vykázal, nazval ho hrozbou národní bezpečnosti a po osmnácti měsících od deportace vtrhli do kanceláří firmy zaměstnanci ministerstva vnitra. Když pak právník Sergej Magnitskij důvody razie prozkoumával, policie ho zatkla a po roce oznámila jeho smrt za nevyjasněných okolností.
Umělé zatmění Slunce
Dvojice evropských družic Proba-3 vzlétla začátkem loňského prosince a od té doby se jí podařilo uskutečnit deset úspěšných umělých zatmění Slunce. Systém, v němž jedna družice zakrývá hvězdu a druhá pozoruje situaci zpoza ní, umožňuje lidstvu aktivně studovat sluneční korónu, větry a erupce.
Díky projektu Evropské kosmické agentury tak vědci už nemusejí na zatmění čekat a plánují toho během dvou let využít k více než tisíci hodinám pozorování tohoto jevu. Výsledky by pak mohly pomoci například při ochraně komunikačních systémů před slunečními erupcemi.
Tajemná zatmění – Petr Horálek
Foto CPress
Ačkoli už dnes zvládneme zatmění vytvořit sami, v minulosti je lidstvo považovalo za zlá znamení od bohů. Pak si však lidé všimli, že se úkaz pravidelně opakuje, a začali ho zkoumat i předvídat.
Zatmění zaujalo i astrofotografa Petra Horálka, jehož záběry NASA několikrát vybrala jako astronomický snímek dne. V knize Tajemná zatmění s předmluvou od astronoma Jiřího Grygara představuje historii lidské fascinace tímto jevem, zákony, kterými se řídí, a vlastní i archivní fotografie vzácného úkazu.
The post Bitcoiny, tituly a rozkol miliardářů. Sedm knih jako ohlédnutí za děním v červnu appeared first on Forbes.
