Boj o krvavou břízu. Jak do Evropy i nadále proudí ruské dřevo

Až do začátku války v Ukrajině patřila česká firma Orlimex mezi největší dovozce ruské březové překližky do Evropy. Nyní se na ruské dřevo vztahují sankce a dovoz výrobků z této suroviny je do zemí EU zakázán evropským nařízením o dřevu. Jenže mezery v příliš složité evropské legislativě umožňují, aby ruská bříza byla do EU stále exportována – jen pod jinou značkou a přes zprostředkovatele například z Kazachstánu nebo Gruzie. Podle letošního varování Evropské komise tak mohou výrobky z ruského dřeva i nadále končit rovněž v českých domácnostech.

V areálu továrny Orlimexu je živo. Dělníci nakládají do kamionů hotovou překližku určenou pro zákazníky, z výrobních hal se line vůně čerstvě nařezaného dřeva. Orlimex překližku dováží ze zahraničí a po úpravě ji prodává evropským výrobcům zaměřeným na dřevěné podlahy či nábytek, ale i firmám z dopravního a stavebního průmyslu. V halách se desky lisují, potahují speciálními povrchy a obrábějí podle požadavků odběratelů.

Nakládání překližky do kamionu v areálu firmy Orlimex | Zdroj: investigace.cz

Mezi rozpracovanými díly dětských prolézaček, postýlek a schůdků nás provádí Sergej Pavlovec, spoluzakladatel Orlimexu. Čtyřicátník původem z Běloruska míjí součástky, z nichž vznikají dřevěné hračky, a zastavuje se, aby pozdravil zaměstnance. Jeden stojí u obráběcí linky, další projíždí mezi regály ve vozíku, jiný obsluhuje pilu.

Výrobní závod Orlimexu se nachází v obci Osík, kousek od Litomyšle, kde má firma i své sídlo. V současnosti tu pro Pavlovce pracuje přes šedesát lidí, část z nich přijela z jeho rodného Běloruska. 

Firmu Orlimex založil Pavlovec spolu se svým otcem a českými partnery koncem 90. let. Tehdy ještě žil v běloruském městě Borisov, kde se nacházel jeden ze závodů na výrobu překližky. „Celý byznys Orlimexu tenkrát v podstatě spočíval v dodávkách ze šesti běloruských závodů. S Ruskem jsme tehdy nespolupracovali,“ vzpomíná. V roce 2003 se Pavlovec přestěhoval do Česka a o pár let později se rozjel i obchod s ruskými firmami. „Ruští velcí výrobci začali v první dekádě investovat do vysoce kvalitního vybavení a strojů a začali vyrábět zboží, kterému se žádná jiná produkce v poměru ceny a kvality nevyrovnala,“ vysvětluje přechod k těmto dodavatelům.

Kvalitní levná ruská bříza

Před válkou patřil Orlimex mezi největší dovozce ruské březové překližky v celé Evropě. V roce 2021 tvořili ruští dodavatelé přes 75 % celkového objemu překližky importované Orlimexem. Jedním z velkých dodavatelů společnosti byl v té době ruský holding Sveza, s nímž česká firma začala spolupracovat v druhé polovině nultých let. 

Ruská překližka má podle Pavlovce dvě velké výhody – díky nízkým nákladům na suroviny, pracovní sílu a energii je levná, a také vysoce kvalitní. Běloruský podnikatel ukazuje vzorky březové, eukalyptové a topolové překližky: „Jen si to porovnejte, podívejte se, jak je ta bříza krásná.“ Rusko má oproti Pobaltí nebo Finsku navíc násobně větší plochy obrostlé břízou. 

Mezi klienty Orlimexu patří i dodavatelé švédského nábytkového řetězce IKEA – z překližky Orlimexu se vyrábí většina rozkládacích pohovek, některé druhy polic a stolů. České ani švédské tiskové oddělení IKEA se do doby uzávěrky tohoto textu k našim otázkám nevyjádřilo. 

Etika a odpovědnost

Ačkoli Pavlovec ostře kritizuje běloruského diktátora Alexandra Lukašenka a je odpůrcem současné ruské vlády, která Lukašenka podporuje – po volbách v roce 2020 dokonce do rodné země odjel, aby se zúčastnil protestů –, neviděl v odebírání dřeva z Ruska problém. 

„Přísně odděluji osobní postoje od rozhodnutí coby šéfa firmy,“ vysvětluje a dodává, že by nikdy nechtěl propouštět zaměstnance jen proto, aby mohl dodržet vlastní morální zásady a své politické názory.

Spoluzakladatel Orlimexu Sergej Pavlovec s vlajkou běloruské opozice | Zdroj: Archiv Sergeje Pavlovce

K přerušení nákupu ruské překližky firma přesto přistoupila, což Pavlovec upřesňuje datem dva týdny po zahájení ruského útoku na Ukrajinu.

V březnu 2022 uvalila Evropská unie personální sankce na Alexeje Mordašova, tehdy většinového majitele zmíněného holdingu Sveza a jednoho z hlavních předválečných partnerů Orlimexu. Mordašov patřil k ruským miliardářům, kteří se setkali s Putinem v den invaze do Ukrajiny v únoru 2022. Podnikatel sice válku označil za „tragédii dvou bratrských národů“, nikdy ji ale neodsoudil. Mordašov je rovněž hlavním akcionářem a předsedou Severstalu, jednoho z největších ruských ocelářských a těžebních koncernů, jenž vyrábí ocel pro ruská obrněná vozidla a ponorky.

O několik měsíců později, v létě 2022, byly sankce uvaleny na veškerý dovoz ruského a běloruského dřeva do Evropské unie. Zároveň podle Evropského nařízení o dřevu EUTR (EU Timber Regulation), zakazujícího uvádět na trh dřevo a výrobky pocházející z nelegální těžby, v současném Rusku není možné prokázat legální původ dřeva. Nařízení tím pádem zakazuje dovoz i jakýchkoli výrobků z této suroviny – tedy i překližky. 

„Během těch několika měsíců, kdy firmy předem věděly, že sankce přijdou, všichni nakupovali do zásoby. Cena dřeva se tak vyšplhala o desítky procent,“ vzpomíná Pavlovec a doplňuje, že jeho firma holdingu Sveza dodnes dluží. „Protože jsou finanční transakce do Ruska sankcionovány, neexistuje způsob, jak jim dluh zaplatit,“ vysvětluje. 

Kazachstán jako řešení

Sklad v jedné z větších hal Orlimexu je od podlahy až ke stropu zaplněn paletami s překližkou. Leží tu překližka od dodavatelů z celého světa – z Ukrajiny, Lotyšska, Estonska, Gruzie, Kazachstánu, ale i z Ruska. Několik palet je označeno názvem „Segezha Group“, tedy jménem jednoho z největších výrobců dřeva v Rusku. „Jsou to zásoby z předválečných dob,“ říká Pavlovec a ukazuje označení s datem jako důkaz svých slov.

Palety s překližkou od ruského dodavatele Segezha Group ve skladu Orlimexu | Zdroj: investigace.cz

S kazachstánským dodavatelem SFK (Severní fanerový kombinát), jehož překližka je rovněž k vidění ve skladu Orlimexu, začala firma spolupracovat v roce 2021 po uvalení antidumpingových cel na ruskou břízu, což znamená, že se cena tohoto artiklu zvýšila. Kombinát v Kazachstánu zahájil výrobu na začátku roku 2021 v pohraničí s Ruskem, majitelem je Turek Čelik Oguzhan a vznik továrny finančně podpořila kazachstánská vláda. Na otázku redaktorky investigace.cz, zda sídlo firmy nepůsobí podezřele, běloruský podnikatel odpovídá s jistotou: „V září roku 2024 naši zaměstnanci navštívili závod SFK, kde je v provozu veškeré potřebné vybavení pro výrobu překližky – loupací stroje, sušičky, lisy, brusky i laminovací linka. Výrobci nám nejen předložili originály kazachstánských těžebních dokumentů v souladu s požadavky EUTR, ale také ukázali samotný les, kde těžba probíhá. Máme k tomu i fotografie s GPS souřadnicemi,“ vysvětluje Pavlovec.

Nicméně už na začátku roku 2022 kazachstánská média informovala o tom, že kombinátu schází dřevo. „Přibližně 60 % surovin společnost dováží, zbytek je místní. Letos ministerstvo ekologie zahájilo inventarizaci lesního hospodářství, která potrvá až do konce roku. Provádí se jednou za deset let. V souladu s tím se nebudou vypisovat tendry pro uživatele lesa ani se nebude realizovat dřevařská produkce. Kombinát bude muset 100 % surovin nakupovat v zahraničí,“ řekl serveru nettimes.kz ředitel regionální hospodářské komory Alibek Ašmetov. 

Jeho slova potvrzují i data exportní databáze, podle nichž SFK odebírá břízu v Rusku. Jejím hlavním dodavatelem byla v letech 2022 až 2023 firma Severnyj les v nedalekém Omsku. Majitelem ruské firmy byl ve stejné době Čelik Oguzhan, majitel kazachstánské SFK.

Výrobní hala firmy SFK v Kazachstánu | Zdroj: SFK

Šéf Orlimexu během naší prohlídky továrny prohlásil, že o Oguzhanově dalším dřevařském podniku v Rusku nevěděl: „Tak hluboce jsme to nezkoumali.“ Během pozdější mailové komunikace Pavlovec doplnil, že podnik Severnyj les byl v roce 2024 v likvidaci. „K roku 2024 měl Čelik Oguzhan skutečně společnost v Rusku, ta však podle jeho slov od roku 2022 nevykonávala žádnou obchodní činnost,“ dodal. Jenže podle ruského finančního rejstříku měla firma v roce 2023 tržby z prodeje dřeva ve výši 13,5 milionů rublů (v přepočtu 3,5 milionů korun). V roce 2024 sice žádnou obchodní činnost nevykazovala, nicméně podle dostupných informací je Severnyj les stále aktivní.

Obcházení sankcí, nebo šedá zóna?

V květnu roku 2024 uvalila Evropská komise antidumpingová cla na veškerou kazachstánskou a tureckou překližku. Důvodem bylo podezření z obcházení sankcí a dovozu překližky vyrobené z ruského dřeva přes Kazachstán, o výjimku požádala i firma SFK. Bezúspěšně. 

Podle zprávy Komise zjistila, že u části výrobků SFK byl nesprávně uveden původ dřeva – místo ruského byl deklarován kazachstánský. Sama společnost označila chybné uvedení původu dřeva za administrativní chybu, nikoli za úmyslné klamání. Komise však všechny výpovědi SFK prohlásila za nedůvěryhodné. 

Legalizace ruské překližky, tedy změny původu zboží z ruského na kazachstánské, podle Komise naznačují i celkové exportní statistiky. Po uvalení sankcí na ruské dřevo se podle jejích zjištění vyšplhal dovoz překližky z Kazachstánu do Evropské unie z nuly na skoro sto tisíc krychlových metrů, a to mezi lety 2022 a 2023, tedy skoro tři tisíce náklaďáků plných překližky. Zároveň vyskočil objem dovážené překližky z Ruska do Kazachstánu – rovněž z nuly v roce 2021 na 275 tisíc krychlových metrů za roky 2022 a 2023. V letošním březnu vydala Evropská komise varování před legalizací ruské překližky, přičemž specificky zmínila Kazachstán, Turecko nebo Čínu.

Palety s překližkou od kazašského dodavatele SFK ve skladu Orlimexu | Zdroj: investigace.cz

Orlimex i nadále dováží překližku kazachstánského závodu SFK, ale v nižších objemech než v roce 2024. Přestože je spoluzakladatel firmy přesvědčený, že neodebírá výrobky z ruského dřeva, domnívá se, že ani tak by nešlo o porušení válečných sankcí. „Evropské sankce se vztahují na konkrétní celní kódy, včetně překližky a řeziva. Během výroby se však celní kód mění a zemí původu se stává třetí země – na takové výrobky se sankce nevztahují,” tvrdí Pavlovec.

Redakce investigace.cz se zeptala Ministerstva financí, zda považuje za obcházení či porušování sankcí modelovou situaci, kdy Rusko vyveze březovou dýhu či nezpracované dřevo, aby z něj firma v Gruzii či Kazachstánu vyrobila překližku a tu vyvezla do České republiky. „Sankce na ruské dřevo jsou velmi široké. Zakázaný je jakýkoli dovoz, ať už přímý, nebo nepřímý. Tento zákaz se vztahuje na dřevo, ale i dřevěné výrobky. Proto je popsaný případ s velkou pravděpodobností porušováním těchto sankcí, byť konkrétní závěry nelze učinit bez znalosti konkrétních okolností,“ sdělil mluvčí Ministerstva financí Ondřej Macura. 

Podle jeho názoru by sankce v tomto případě obcházely právnické i fyzické osoby z dodavatelského řetězce, které jsou unijními občany či společnostmi, případně se nacházejí či podnikají na území EU. 

Ruský management a ruská bříza v Gruzii

Od roku 2023 začal Orlimex nakupovat překližku od gruzínské společnosti Palati, založené po začátku války v roce 2022. Gruzínská redakce iFact, s níž jsme na textu spolupracovali, zjistila, že Palati je jediným gruzínským exportérem, který prodává březovou překližku do EU.

Podle šéfa Orlimexu část managementu gruzínské firmy přímo pochází z ruské společnosti Starwood NN, jež prodává překližku.

Riziko, že by Palati mohla nakupovat ruskou břízu nebo dodávat do Česka přímo ruskou překližku, šéf Orlimexu přesto označuje za „minimální“. Vlastníky podniku jsou podle jeho informací Gruzínci a při výrobě překližky údajně používají lotyšskou břízu. 

Video: Pracovníci britské neziskovky Earthsight v utajení navštívili továrnu Palati. Zdroj: Earthsight

„V roce 2022 jsem spolu s partnerem osobně navštívil výrobu, znám technické i obchodní vedení a seznámil jsem se i s vlastníkem společnosti. Naši nákupčí tam pravidelně létají a prověřují jak originály předkládaných dokumentů, tak i to, zda skutečné výrobní kapacity, zásoby surovin a hotových výrobků odpovídají deklarovaným kritériím,“ říká Pavlovec. 

Navzdory tomu jeho firma letos v srpnu dočasně pozastavila nákupy i od Palati – dřevo, které by mělo být dovezené na podzim tohoto roku, by totiž mělo splňovat požadavky nového evropského nařízení o odlesňování EUDR (EU Deforestation Regulation, nová verze EUTR). Ta ukládá importérům povinnost doložit geolokační údaje, tedy přesné zeměpisné souřadnice míst, kde bylo konkrétní dřevo vytěženo. „Doufáme, že Palati bude schopna jim vyhovět,“ říká Pavlovec.

Podle údajů z mezinárodní exportní databáze Volza nepochází z ruského Starwoodu pouze část managementu gruzínské Palati, ale také podstatná část dřeva používaného k výrobě jejich překližky. Jak zjistila gruzínská redakce iFact, podnik Starwood odebírá překližku od nižněnovgorodské firmy, kterou ovládají tamní poslanci městského zastupitelstva z Putinovy strany Jednotné Rusko. 

Z dokumentace vyplývá, že dovozy březové dýhy z pobaltských zemí do Gruzie navíc zdaleka nestačí k pokrytí objemů překližky, které Gruzie následně vyváží do EU. „Gruzie dováží z pobaltských zemí mnohem méně dýh, než by bylo potřeba k výrobě velkých objemů překližky, které vyváží. Tento rozdíl silně naznačuje, že součástí obchodu jsou dodávky ruského dřeva,“ komentuje obchodní toky Tara Ganesh, odbornice na sankcionované dřevo z britské ekologické neziskovky Earthsight.

Evropská komise podle vyjádření své tiskové kanceláře monitoruje zvyšující se import překližky z Gruzie do EU. „Ačkoli je nahrazování dodavatelských kanálů běžným důsledkem zavedení dovozních zákazů a/nebo opatření na ochranu obchodu, cílem útvarů Komise je odhalovat jakékoli náznaky obcházení těchto opatření a v případě potřeby přijmout odpovídající následná opatření,“ sdělila tisková kancelář redakci. 

Společnost Palati žádost o rozhovor od našich kolegů z gruzínské iFact odmítla. 

Za rok 2024 vyvezlo Lotyšsko do Gruzie podle dat Eurostatu kolem 1 652 metrů krychlových dýhy. Z tohoto množství se vyrobí odhadem 1 500 metrů krychlových překližky. Gruzie však v roce 2024 vyvezla do EU zhruba 26 500 metrů krychlových překližky (metry krychlové jsme vypočítali s hustotou 690 kg/m3, což je průměrná hodnota pro lotyšské a ruské dřevo). Ani případné zásoby lotyšského dřeva by na výrobu překližky nestačily, neboť v předchozích letech dodalo Gruzii Lotyšsko maximálně 162 metrů krychlových dýhy. | Zdroj infografiky: investigace.cz

Zvláštní status

Pracovníci britské neziskovky Earthsight v utajení navštívili továrnu Palati. Zaměstnanci jim potvrdili, že část dřeva skutečně pochází z Ruska. „Pokud budou vaše úřady potřebovat dokumentaci v souladu s EUTR, pak vám poskytneme potřebné doklady, v nichž Rusko nebude figurovat,“ sdělila zástupkyně Palati a dodala, že evropské celní úřady po dovozcích jejich překližky certifikát původu obvykle stejně nevyžadují.

Zástupkyně firmy vysvětlila, že důvodem je skutečnost, že od roku 2023 má společnost zvláštní status „ověřeného vývozce“, určený pro vybrané gruzínské výrobce – investigace.cz dokument, potvrzující tento status, viděla. Jedna se o výstup z obchodní dohody mezi EU a Gruzií s platností od roku 2016. Smlouva obsahuje preferenční pravidla původu zboží a celní postupy, díky nimž mohou gruzínští vývozci využívat celních výhod při dovozu do EU. 

Zdroj videa: Earthsight

Firma s tímto statusem tak může samostatně vystavovat prohlášení o původu zboží. Gruzínští odborníci však varují před udělováním takového statusu podnikům, které obchodují se surovinami klíčovými pro ruský průmysl.

„Slabý dohled může ze statusu oprávněného vývozce udělat nástroj k obcházení sankcí. Zatímco u vína riziko nehrozí, u dřeva je situace jiná – surovina přichází rovněž z Ruska. Pokud by takové firmy status získaly, mohly by fungovat jako re-exportéři a zkreslovat původ, což by v případě odhalení poškodilo mezinárodní image Gruzie,“ uvedl ekonom Ramaz Gerliani pro iFact.

Evropská komise odmítla redakci investigace.cz komentovat roli „ověřeného vývozce“ v obcházení nařízení. 

Autoři textu: Barbora Šturmová, Kristina Vejnbender ve spolupráci s redakcí iFact

The post Boj o krvavou břízu. Jak do Evropy i nadále proudí ruské dřevo appeared first on investigace.cz.