V lednu vydala britská environmentální organizace Earthsight podrobnou zprávu s názvem „Krvavá bříza: odhalení obchodu EU s ruskou válečnou překližkou“. Dokument popisuje, že navzdory sankcím EU na ruské a běloruské dřevo proudí do Evropy velké množství ruské březové překližky. Pracovníci organizace se v utajení spojili s několika obchodníky s překližkou, kteří popsali, jak tuto komoditu ruského původu legalizují prostřednictvím firem v třetích zemích, jako je Turecko nebo Kazachstán. Evropská komise na dovoz překližky z těchto zemí přesto stále neuvalila sankce. O tom, proč to neudělala a jak lze s „legalizací“ nelegálního dřeva bojovat, jsme mluvili s Tarou Ganesh, odbornicí na dodržování sankcí v dřevařském průmyslu z britské ekologické organizace Earthsight.
Tara Ganesh
Tara Ganesh se několik věnovala investigacím v oblasti ochrany životního prostředí v ekologické organizaci Greenpeace. V roce 2016 nastoupila do britské neziskové organizace Earthsight, kde nejprve vedla tým zaměřený na odhalování obcházení sankcí při obchodování se dřevem. Od roku 2023 vede v Earthsight tým specializovaný na obchod se dřevem, sankce a severní lesy.
Šéf české firmy Orlimex, jednoho z největších dovozců překližky do EU, s nímž jsme hovořili, nesouhlasí s loňským uvalením antidumpingových cel na kazašskou a tureckou překližku. Podle něj Evropská komise těmito cly fakticky legalizovala obcházení sankcí. Místo toho měla uvalit sekundární sankce na firmy, které zprostředkovávají legalizaci ruského dřeva, a poctivým obchodníkům s kompletní dokumentací naopak umožnit další nákup kazašských výrobků.
Na začátek bych ráda řekla, že nejsme ekonomická organizace a nezaměřujeme se primárně na obcházení cel. Komise však zavedla cla na Turecko a Kazachstán kvůli podezření, že pomáhají obcházet válečné sankce na ruskou překližku. Některé firmy v EU to kritizují. Náš zdroj z ruského holdingu Segezha Group, který se zabývá výrobou překližky, k tomu trefně poznamenal: „Vypadá to jako legalizace obcházení sankcí.“
Podle mého názoru Komise často raději uvaluje cla a nechává obchod běžet dál. Proto mají firmy částečně pravdu, když se ptají: Proč nezakázat dovoz z Turecka a Kazachstánu úplně? Odpovědí je obava z tzv. sekundárních sankcí, které jsou politicky citlivé a otevírají širší geopolitické spory. Nedávno ale Komise naznačila, že jejich zavedení zvažuje. Přesto si nemyslím, že dřevo bude mezi prioritami. Po naší lednové zprávě „Krvavá bříza“ vydalo generální ředitelství FISMA (Generální ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, pozn. red.) první varování před obcházením sankcí právě u březové překližky – ale mezery tu stále jsou. Je důležité dodat, že nemáme důkazy o tom, že by konkrétně Orlimex dovážel zboží v rozporu s právem EU.
Video: Pracovníci britské neziskovky Earthsight v utajení navštívili gruzínskou továrnu Palati, od níž odebírá překližku Orlimex. Zdroj: Earthsight
Je tedy výroba překližky z ruské břízy ve třetích zemích obcházením válečných sankcí, nebo porušením evropského nařízení o dřevě EUTR, které zakazuje dovážet do EU nelegálně vytěžené dřevo?
Je to komplikované. Sankční právo a EUTR se částečně překrývají. EUTR je zásadní, protože vyžaduje, aby firmy prováděly náležitou péči (due diligence) a riziko nelegálnosti nakupovaného dřeva bylo na „zanedbatelné úrovni“ – to je klíčový pojem. U ruského dřeva v současné době ovšem nejde prokázat, že jde o legální dřevo.
Během naší investigativní práce jsme často ukazovali, třeba u firmy IKEA, že riziko zanedbatelné rozhodně nebylo. Proto jsme v případě překližky šli cestou utajené investigace a v lednové zprávě „Krvavá bříza“ jsme popsali fenomén, kterému říkáme „ryzí legalizace“.
Co tím myslíte?
„Původ“ lze totiž chápat různě. Pro EUTR a nově i EUDR (nové evropské nařízení o odlesňování, pozn. red.) je zásadní místo, kde byl strom skutečně pokácen. Kazachstán ale nemá tolik břízy, aby obhájil objemy překližky, které vyváží. Obchodní nebo celní původ se zase určuje podle toho, kde došlo k významnému zpracování. Pokud se ruské dýhy opracují v Kazachstánu či Gruzii, mohou papírově získat kazašský nebo gruzínský původ.
Po zavedení sankcí prudce vzrostl dovoz březové překližky přes třetí země – a není divu, jde o jeden z hlavních ruských vývozních artiklů. Firmy dokládaly certifikáty a dokumenty, jež potvrzovaly, že jde o místní výrobek, tedy že pochází z třetí země, přitom samotné zpracování bylo často zanedbatelné. Šlo pouze o přebalení, někdy o broušení nebo lepení – zkrátka ryzí legalizaci dřeva. Takové kroky ale nestačí k ospravedlnění změny původu výrobků. Objevily se i falešné doklady předložené orgánům EUTR o místě těžby, což je další zásadní problém.
Lepení dýhových listů – výroba překližky – tedy není skutečná výrobní činnost, která stačí k tomu, aby se na jejím základě deklaroval nový původ výrobků?
Pokud jsou ruské dýhy zpracovány na březovou překližku ve třetí zemi, podle sankčního práva EU to není problém, podle EUTR ale ano. Je to bizarní situace.
Firmy mohou tvrdit, že provádějí „skutečnou výrobu“, avšak ve skutečnosti slouží jako krycí společnosti. Mohou mít stroje, zaměstnance i certifikáty, a přesto jde v praxi o legalizaci ruského dřeva. Právně je to složité prokázat, ale princip je jasný. Jeden kazašský dodavatel nám dokonce přímo nabídl, že pro nás „přebalí“ ruskou překližku a k ní doloží doklady o kazašském původu, případně provede drobnou úpravu, pokud by to bylo nutné.
V případu dřeva z Myanmaru, který se řešil u soudu, musel Evropský soud rozhodnout, do jaké míry samotné zpracování opravňuje ke změně původu. Verdikt zněl, že jednoduché zpracování – odvětvování, řezání – k ospravedlnění nového původu nestačí. Soud zároveň stanovil, že celní orgány nejsou v případě pochybností vázány certifikáty o původu a jsou oprávněny takové případy vyšetřovat. Slibným nástrojem je dnes technologie chemického testování dřeva, která dokáže určit skutečný původ – třeba zda jde o dřevo z Ruska, nebo z Lotyšska. To sice nevyřeší otázku původu obchodu, ale může to odhalit nepravdivé tvrzení poskytnuté orgánům EUTR o tom, kde byly stromy použité k výrobě produktu pokáceny.
Pokud dovozce nezjistí základní informace o svých dodavatelích – neprověří vlastníky a jeho vazby na další firmy –, je to porušení požadavků EUTR?
Ano, to je klasické selhání náležité péče. EUTR vyžaduje, aby firmy znaly své dodavatele a dokázaly riziko nákupu nelegálního dřeva snížit na minimum. U některých dodavatelů březové překližky by i rychlé vyhledávání na Googlu odhalilo zásadní rizika.
Co se stane, když společnost poruší nařízení EUTR? Jaké sankce jí hrozí?
Členské státy mají podle nařízení EUTR povinnost nastavit účinné, přiměřené a odrazující tresty – mohou dokonce zabavit dřevo nebo odebrat licence. V praxi je ale vymáhání slabé, většinou se končí u varování. Sankce, když už přijdou, se týkají hlavně chybějící due diligence. A přestože EUTR přímo zakazuje dovoz nelegálního dřeva, tento zákaz se téměř nepoužívá. Což je při rozsahu dovozů do EU těžko obhajitelné.
Výše zmíněné nové nařízení o odlesňování (EUDR), které začne platit v prosinci tohoto roku, zavádí povinnost dokládat geolokační údaje místa, kde bylo dřevo vytěženo. Vidíte v něm mezery, které by se daly zneužít?
V současné podobě je EUDR silné – odstraňuje kategorie „bezrizikových zemí“ (tedy zemí s nízkou mírou odlesňování, u nichž by se tolik neověřoval původ dřeva – mezi takové země by mohla patřit například Čína –, Česko bylo jedním ze států, které tuto kategorii prosazovaly, pozn. red.). K prokázání legality původu nebude stačit ani získání certifikátů FSC (Forest Stewardship Council) nebo PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification Schemes).
Pokud bude nařízení dobře implementováno, může přinést zásadní změnu. Samozřejmě se ho firmy budou snažit obcházet, třeba falešnými geolokačními údaji nebo použitím stejné dokumentace pro různé zásilky. Už teď máme podezření, že to gruzínské a kazašské firmy dělají. Ale EUDR je nastaveno tak, aby legalizaci nelegálního dřeva zkomplikovalo – díky předložení satelitních dat, odhadům těžební kapacity z konkrétních těžišť i koordinaci mezi jednotlivými evropskými úřady.
Riziko přesto zůstává, ale nové nařízení EUDR je mnohem silnější než EUTR. Proto proti němu dřevařský průmysl tak tvrdě lobbuje.
Letos v létě uvalila Komise antidumpingová cla zrovna na čínskou překližku. Po Číně je nyní v hledáčku Vietnam?
Ano, Vietnam a další asijské země mohou být další na řadě, čas ukáže. Na rozdíl od Kazachstánu nebo Gruzie mají tyto státy vlastní rozsáhlý dřevařský průmysl, takže se legalizace hůře odhaluje. Máme již ale náznaky toho, že dodavatelé v těchto třetích zemích jsou velmi ochotni používat ruské suroviny. Možná to není „ryzí legalizace“, ale nařízení EUTR to porušuje.
Kvůli velké poptávce EU po březové překližce se budou podobné praktiky přesouvat do dalších zemí, jakmile se ty dosavadní dostanou pod tlak. Proto jsme vyzvali EU, aby rozšířila sankce i na ruské suroviny. Sjednotilo by to právní rámec a ztížilo falešná tvrzení o původu.
A co gruzínští vývozci? Zdá se, že firmy z EU přesouvají svůj zájem o nákup překližky i tam.
Přesně tak. Jakmile se v Kazachstánu zpřísnil dohled, firmy začaly využívat Gruzii. Je to patrné i na změnách dovozních cest do EU. Gruzie je přitom velmi podezřelý případ – země bez tradice výroby překližky začala po ruské invazi do Ukrajiny náhle vyvážet obrovské objemy tohoto produktu. Analýza ukazuje, že Gruzie dováží z pobaltských zemí mnohem méně dýh, než by bylo potřeba k výrobě velkého množství překližky, kterou země vyváží. Tento rozdíl dost jasně naznačuje, že součástí obchodu jsou ruské dodávky dřeva. Zdá se, že alespoň část produktů, které gruzínské společnosti prodávají do EU, je vyrobena ze dřeva pocházejícího z podezřelých zdrojů.
Celní kontroly dosud nezjistily na gruzínské překližce „žádný problém“, což podle nás odráží povrchní vymáhání práva, zejména v rámci nařízení EUTR. Vzhledem k číslům je však Gruzie nyní předním dodavatelem nelegální překližky – letos dokonce překonala Čínu v exportu březové překližky do EU.
Autorka rozhovoru: Kristina Vejnbender
The post Odbornice na nelegální dřevo: Gruzie se stala hlavní branou ruské překližky do EU appeared first on investigace.cz.
