Odložené a rozložené platby jsou v Česku i zahraničí stále oblíbenější. Přesto se některým společnostem, které je poskytují, nedaří. A to navzdory tomu, že Američané jsou ochotni kupovat na splátky i jídlo. První polovinu konceptu „kup teď, zaplať později“ si totiž zákazníci oblíbili více než tu druhou.
Ještě před dvěma týdny plánovala společnost poskytující rozložené platby Klarna vstup na burzu ve Spojených státech, nyní od toho ale odstoupila. Oficiálně kvůli chaosu, který na finančních trzích vyvolala Trumpova cla, k rozhodnutí ale zřejmě přispěla i její čísla za první kvartál.
Od ledna do března letošního roku Klarna, která působí i v Česku, více než zdvojnásobila meziroční čistou ztrátu na 99 milionů dolarů – a to i přesto, že její tržby šly nahoru o třináct procent. S více než sto miliony aktivních uživatelů si tak na nedostatek zájmu o své služby stěžovat nemůže.
A podobný růst oblíbenosti odložených plateb vykazují i čísla z Česka. Například společnost Skip Pay patřící do skupiny ČSOB tento měsíc oznámila, že jí za minulý rok vzrostl počet transakcí o necelou třetinu. Od letoška se navíc rozrostla i na Slovensko a relativně dobré výsledky u nás mají i další hráči.
Jedním z nich je i služba PlatímPak, která spadá pod Raiffeisenbank. „Za poslední rok dosáhla platforma růstu ve všech ukazatelích. Měsíčně zpracováváme tisíce žádostí v celkovém objemu desítek milionů korun,“ přibližuje mluvčí skupiny Tereza Kaiseršotová.
I Twisto, další hráč na českém trhu, zaznamenal setrvalý růst zájmu o své služby. „Za poslední rok o deset procent. Zájem o platbu ve třech splátkách dokonce vzrostl o sto procent,“ přibližuje Nemika Menevse, generální ředitelka společnosti.
Podle Petry Psotkové ze společnosti Datart i maloobchodní prodejce elektroniky zaznamenal meziroční nárůst plateb prostřednictvím služeb Skip Pay či Twisto v řádu stovek procent.
Jak se tedy může stát, že i přes světový nárůst zájmu trápí Klarnu finance? Podle ní za tím jsou jednorázové náklady spojené s odpisy, akciovými odměnami a restrukturalizací. Jenže tam zásahy do peněz nekončí.
Na financích společnosti se podle dat firmy projevuje i neschopnost některých zákazníků odložené platby splácet. Výsledky Klarny ukazují na meziroční nárůst takto vzniklých ztrát o sedmnáct procent na 136 milionů dolarů.
Ve Spojených státech to přitom podle organizace Lending Tree ohrožuje všechny takto zaměřené společnosti. 41 procent dotazovaných uživatelů funkce „kup teď, zaplať později“ se v její studii přiznalo, že minulý rok alespoň jednou nezvládli zaplatit ani v prodloužené době. Zda dochází k podobnému problému i v Česku, však Forbesem oslovené firmy, které tyto platby poskytují, říct nechtějí.
Finanční potíže, které neschopnost zaplatit způsobují, přitom vedou takové zákazníky k dalšímu a častějšímu užívání těchto služeb. Počet amerických uživatelů, kteří přes ni kupují na splátky i jídlo, se tak za rok zvedl o jedenáct procent na čtvrtinu.
Toho si všimla i Klarna, která se letos v USA domluvila s dovážkovou službou DoorDash a partnerství má také s řetězcem rychlého občerstvení McDonald’s – na čtyři splátky si tak zákazníci mohou koupit třeba cheeseburger. Celkem šestina ze všech Američanů, kteří využívají pozdější platby či splácení, tak činí při platbách za rozvoz jídla nebo koupi jídla z restaurací.
U nás však tento způsob placení za stravu zatím není příliš rozšířený. Přestože se Češi učí tuto možnost využívat i při menších platbách, podle Kaiseršotové takto stále nakupují hlavně elektroniku, dárkové předměty, vouchery a cestovní služby, jako jsou letenky a jízdenky. To ostatně potvrzují i další firmy. „Průměrná cena těchto nákupů se pohybuje kolem tří tisíc korun,“ dodává Kaiseršotová.
Psychologie půjček
U většiny společností, které půjčky poskytují, je služba v základu bez poplatku a zákazník tak při řádném splácení nedá více, než by za produkt zaplatil při normální koupi. Některé platformy si ovšem nechají za rozdělení na splátky zaplatit a vydělávají i na provizích od e-shopů či poplatcích za přesáhnutí lhůty pro zaplacení.
Tyto poplatky se týkají především těch zákazníků, kteří jsou nuceni využívat odložené platby z důvodu nedostatku finančních prostředků. Přestože společnosti, které odložení plateb poskytují, je propagují jako možnost lepší kontroly nad svými financemi, podle psychologa Marka Traverse je jejich cílem opak – zákazníka zahltit.
„Než se většina nakupujících dostane k platební obrazovce v e-shopu, má za sebou desítky mikrorozhodnutí – jakou značku, jakou velikost, jakou barvu, jakého prodejce a jakou možnost dopravy. Obrovské množství informací zpracovávaných na této cestě nenápadně vyčerpává mozek,“ píše psycholog v článku pro americký Forbes.
Kvůli tomu se varianta koupit něco hned a zaplatit později zdá být nejjednodušší možností, jak konečně získat požadovaný produkt, aniž by musel zákazník přemýšlet o tom, jak za něj zaplatí.
To se stává problémem ve chvíli, kdy zákazník nebude mít peníze ani později, ale také když začne tuto možnost využívat pravidelně a bez přemýšlení. Nejenže na první pohled menší částka může vést k nákupu věcí, které si zákazník nemůže dovolit, ale kumulace plateb může také ztížit správu splátek – zejména pokud člověk využívá více služeb najednou.
To může mít negativní dopad na generaci Z, která se podle ředitelky Twista Menevse o možnost odloženého zaplacení zajímá stále více. Společnost proto připravuje komunikační kampaň zaměřenou na mladší uživatele, která jim pomůže lépe porozumět fungování těchto produktů.
„Rozhodně si nepřejeme, aby mladí lidé vstupovali do dospělého života s problémy spojenými s neplacením závazků. Včasné vzdělávání zákazníků o dopadech neplacení – včetně vlivu na jejich budoucí finanční možnosti, kreditní skóre a schopnost dlouhodobě si půjčovat – jim dává možnost činit informovanější rozhodnutí a budovat zdravé finanční návyky,“ přibližuje generální ředitelka Twisto.
Samotný koncept přitom sám sebe ohrožuje, jelikož mezi jeho zákazníky patří i ti, kteří si jinou formu placení kvůli tíživým financím dovolit nemohou. Společnost poskytující pozdější platby tak sice může vydělávat na poplatcích za překročení doby splatnosti, ale stává se, že se jim občas nevrátí vůbec nic.
Zřejmě i proto firmy v současnosti míří také na zámožnější klienty, včetně manažerů. Ti mají podle Psotkové z Datartu vnímat možnost rozložení plateb jako efektivní nástroj pro řízení a plánování osobního či rodinného rozpočtu.
Movitější klienti jsou však mezi uživateli takových služeb v menšině, alespoň v USA. Podle Federální rezervní banky vydělává 72,6 procenta z těch, kteří využívají posunutí plateb, méně než 75 tisíc dolarů za rok. Průměrná roční mzda ve Spojených státech přitom loni činila zhruba 67 tisíc dolarů.
The post Burger na splátky. Zájem o odložené platby roste, je tu ale jeden háček appeared first on Forbes.
