Do Česka přišla před jednatřiceti lety. Začínala s pár půjčenými šicími stroji a první zakázkou na plavky. I přes obtížný start a jazykovou bariéru zde Galya Sargsyan dokázala vybudovat stabilní rodinnou firmu specializující se na spodní prádlo. Ta dnes vyrobí několik milionů kusů ročně a je čím dál oblíbenější. Jaký je její příběh?
„Šití pro mě bylo vždy univerzální jazyk, kterému jsem rozuměla nejlépe. Jako první jsem si v kulturním domě u Velkého Meziříčí otevřela malinkou dílnu. Měla jsem k dispozici pár šicích strojů, sehnala pět žen z okolí a vyráběla plavky pro tradičního českého výrobce Modeta Style. Později se plavky z naší dílny objevovaly například i v Miss ČR. S odstupem času se tomu směju. Měla jsem tehdy zkušenosti jen z kožedělného průmyslu a plavky jsou to nejtěžší, co můžete šít,“ vypráví hned z úvodu Galya Sargsyan.
Dnes třiasedmdesátiletá zakladatelka stejnojmenné značky, která vznikla v roce 1997, nakonec od plavek přešla ke spodnímu prádlu. Postupně získávala potřebné know-how, navázala mezinárodní kontakty a nastavila vysoký standard kvality. Hlavní myšlenkou pro ni od začátku bylo vytvářet prádlo tak, aby se dokonale přizpůsobilo tělu, nikoli naopak.
„Prádlo, které je nošené celý den, ovlivňuje komfort i zdraví. Úzce proto spolupracujeme s gynekology, dermatology i fyzioterapeuty. Každý střih či detail je promyšlený. Tělo neomezuje, nesvazuje, ale naopak jeho křivky podporuje. Šijeme z nejkvalitnější supima bavlny, jejíž původ je stoprocentně transparentní. Naše švy nikde netlačí, látka dýchá a přirozeně splývá s kůží. Za kvalitu ručím vlastním jménem,“ vysvětluje Sargsyan.
Foto David Pařík
Výsledkem jsou minimalistické, funkčně laděné modely, jako jsou podprsenky bez kostic, bezešvé kalhotky nebo basic tílka pro ženy i muže v klasické bílé, černé nebo příjemných nude odstínech.
V roce 2008 se ale relativně pevně vybudované základy začaly otřásat. Ze dne na den značka ztratila hlavního německého klienta, pro něhož šila desetitisíce boxerek. Výroba se zastavila, ovšem majitelka se rozhodla dílnu nezavřít. Zaměstnanci si dokonce směli domů odnést stroje. Důležité bylo, aby s firmou zůstali v kontaktu.
Zatímco mnoho podobných provozů tehdy skončilo, jim se podařilo přežít a chátrající byznys resuscitovat. I díky optimalizování a modernizaci celého šicího provozu. Do nových technologií bylo přitom vloženo s podporou banky deset milionů korun.
Foto David Pařík
Dnes fungují se stabilním týmem o 105 lidech, od švadlen až po vývojáře modelů prádla. V čele vedení jsou kromě zakladatelky také její tři synové a postupně se přidávají i vnuci.
Podle syna Armena Sargsyana není jejich rodinný brand pouze podnikání, ale především možnost předávání poctivosti, vytrvalosti i úcty k řemeslu. „Každý z nás v rodině do značky vkládá kousek sebe a díky tomu nevzniká jen produkt, ale i příběh, který pokračuje. Věřím, že právě spojení rodiny, tradice a společné vize nám dává smysl a sílu do budoucna,“ doplňuje.
Centrem i pomyslným srdcem výroby je menší obec Jamné u Jihlavy. Tady se připravují návrhy, šije i kompletuje prádlo nejen pro vlastní podnikání, ale řadu dalších světových značek. Přibližně třetina současné výroby už však nese logo této značky. Za osmadvacet let fungování prošlo výrobnou téměř dvacet milionů kusů. V současnosti podnik míří k obratu třiceti milionů korun ročně.
„Osvědčilo se nám aplikovat klasický baťovský model. Část zaměstnanců zde bydlí, pěstuje na zahradách růže a tráví spolu čas i mimo práci. I to si myslím, že přispívá ke spokojenosti a tím i úspěchu,“ míní Galya Sargsyan.
Ta dokazuje, že i z velmi skromných podmínek lze vytvořit byznys, který obstojí i v mezinárodním měřítku. Značka neustále roste a snaží se přizpůsobovat tempu moderní doby. Také proto své produkty poprvé ukázala i mimo kulisy online prostředí.
Dvě kolekce představující průřez toho nejlepšího byly součástí instalace v rámci pop upu Má Vlast Edit prezentované na uplynulém podzimním Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku.
Foto David Pařík
Letos v říjnu brand ještě rozšíří své produktové portfolio o dětské varianty spodního prádla a o měsíc později přibyde lounge wear. Vizí na příští rok je dokonce otevření vlastního kamenného butiku. „Prádlo se musí zažít. Je nutné se ho dotknout, cítit materiál i jeho jemnost na těle,“ uzavírá Sargsyan.
The post Před válkou utekla z Arménie. Pustila se do šití a dnes stojí za úspěšnou značkou appeared first on Forbes.
