Ceny ropy v pátek brzy ráno prudce vzrostly poté, co Izrael provedl sérii úderů proti cílům v Íránu. Přestože nebyla zasažena ropná infrastruktura, analytici jsou extrémně nejistí. Hrozba širšího konfliktu přináší rizika pro globální trhy i ceny pohonných hmot.
Útok izraelských sil na íránské území, zaměřený na jaderný a raketový program Teheránu, způsobil okamžité pnutí na světových trzích. Investoři se uchýlili k bezpečným aktivům, zatímco ropa zažila svůj nejprudší jednodenní nárůst od pandemického roku 2020. Brent i WTI v jednu chvíli vyskočily až o třináct procent.
Podle Borise Tomčiaka, analytika ze společnosti Finlord, byl prudký cenový skok reakcí na šok a nejistotu. „Cena ropy rostla celý týden, ale dnes po útoku Izraele na Írán nastalo brzy ráno prudké zdražení až na 78 dolarů za barel. Momentálně je cena na úrovni koelm 74 dolarů,“ říká. Trh je podle něj extrémně rozkolísaný a obchodníci nevědí, co mohou ještě očekávat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že země zahájila cílenou vojenskou operaci, jejímž cílem je narušit íránský jaderný program. Zatímco Írán odpověděl vypuštěním zhruba stovky bezpilotních letounů směrem na Izrael, žádné přímé poškození ropné infrastruktury nebylo zatím potvrzeno. To je podle Tomčiaka klíčové. „Produkce ani export z Íránu zůstávají na normální úrovni. Totéž platí pro celý Perský záliv.“
I přes absenci přímých škod ale panuje obava z eskalace. Írán je třetím největším producentem ropy v rámci OPEC, s denní produkcí kolem 3,3 milionu barelů, což představuje zhruba tři procenta světové nabídky. OPEC jako celek dodává na trh přes 26 milionů barelů denně.
Právě rozsah případné odvety může ovlivnit další vývoj. „Írán už plánuje odvetná opatření. Ale nedokážeme teď odhadnout, kam se konflikt posune. Pokud by došlo k výraznému zasažení produkce v Íránu, cena ropy by se mohla posunout k hranici 90 dolarů za barel,“ varuje Tomčiak. Ještě závažnějším scénářem by podle něj byla blokace Hormuzského průlivu.
Právě tímto strategickým koridorem, který Teherán v minulosti několikrát verbálně ohrožoval, proudí přibližně 20 procent světové ropné produkce. „Blokace Hormuzského průlivu by způsobila růst ceny nad 150 dolarů za barel. Ale toto jsou málo pravděpodobné negativní scénáře,“ dodává analytik Finlordu.
Ropa není jediným aktivem, které zareagovalo. Výrazné zisky zaznamenalo zlato, které vystoupalo na téměř dvouměsíční maximum, a rostly také ceny amerických státních dluhopisů. Výnosy na desetiletých a třicetiletých obligacích klesly zhruba o tři bazické body.
Zatímco bezpečné přístavy rostly, akciové trhy oslabily. Indexy v Evropě otevřely se ztrátami přes jedno procento a futures na americké indexy ukazují podobný směr. „Vyšší cena ropy znamená růst inflačních tlaků, což by mohlo zpomalit snižování úrokových sazeb ze strany centrálních bank,“ připomíná Tomčiak. To je v ostrém kontrastu s očekáváním trhů z posledních týdnů, které počítaly s brzkým uvolněním měnové politiky.
Přesto současná cena ropy kolem 74 dolarů za barel podle něj zatím nepředstavuje zásadní ohrožení pro globální ekonomiku. „Cena zatím není tak vysoká, aby to způsobilo větší propad průmyslové produkce. Významnější problémy by přišly až po překročení hranice 90 dolarů za barel,“ vysvětluje Tomčiak.
Trh si navíc uvědomuje, že OPEC má stále zájem o stabilizaci trhu spíše cestou navyšování produkce. K tomu se přidává očekávané zvýšení těžby v USA, kde výrobci břidlicové ropy tradičně reagují rychle na cenové impulzy. „Stále platí, že OPEC chce zvyšovat produkci, takže ropy je na trhu aktuálně dostatek. Také platí, že růst ceny podpoří produkci ropy v USA,“ potvrzuje Tomčiak.
Ceny pohonných hmot by však mohly reagovat už v nejbližších dnech. „Na čerpacích stanicích by už koncem příštího týdne měly vzrůst o 40 haléřů na litr oproti aktuální úrovni,“ předpovídá. Další vývoj bude podle něj záviset na dynamice konfliktu – trhy momentálně pracují spíš se strachem než s realitou.
Napětí v oblasti podtrhují i diplomatické výroky. Zatímco izraelský premiér mluví o pokračující operaci, která má „trvat, dokud nebude hrozba odstraněna“, americký ministr zahraničí Marco Rubio zdůraznil, že Spojené státy se na útoku nepodílely. „Nejsme zapojeni do útoků na Írán. Naší prioritou je ochrana amerických sil v regionu,“ uvedl.
Zda bude možné obnovit jednání o jaderném programu Íránu, zatím není jasné. Prezident Trump během středečního podcastu vyjádřil pochyby o tom, že by dohoda mohla být dosažena. „Už si tím nejsem tak jistý,“ řekl.
Z geopolitického hlediska je páteční vývoj výstrahou pro trhy i politiky. Ropa je stále citlivá na geopolitiku, ale reakce trhů je dnes rychlejší a více řízena algoritmy a očekáváními než reálnými daty. Zásadní roli nyní hraje i psychologie. A právě ta bude v příštích dnech určovat, zda se ropa vrátí ke stabilní trajektorii, nebo se vydá směrem k devadesátidolarovým hodnotám a výš.
„Obchodníci s ropou jsou aktuálně ve fázi napjatého vyčkávání. Pokud se ukáže, že útok byl izolovanou epizodou, trh se stabilizuje. Pokud ale dojde k přímému ohrožení infrastruktury nebo dopravy, ceny mohou vystřelit o desítky dolarů výš,“ uzavírá Tomčiak.
The post Ceny ropy po útocích v Íránu vyskočily. Brzy to zřejmě pocítíme i v peněženkách appeared first on Forbes.
