Co je standardní pití alkoholu a co už nám škodí? Velká část Čechů o tom má zcela mylnou představu. A proč to vlastně děláme?
Zatímco v době pandemie covidu konzumace alkoholu v Česku mírně poklesla, data z posledních dvou let znovu ukazují mírný nárůst. Podle Zprávy o alkoholu v ČR, kterou každoročně vydává Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, dokonce rizikově pije patnáct až osmnáct procent Čechů starších patnácti let.
K nejrizikovějším formám pití patří nadměrná dávka alkoholu při jedné příležitosti, čemuž se také říká heavy episodic drinking či binge drinking, a dlouhodobé každodenní pití alkoholu. Významnou roli přitom hraje množství konzumovaného alkoholu. A právě v tom český odhad tak úplně nefunguje.
Dvakrát víc, než je normální
V Česku se za standardní nápoj považuje jedno pivo (0,5 litru), sklenice vína (2 dl) nebo jeden „panák“ destilátu (5 cl), tedy zhruba šestnáct až dvacet gramů etanolu. Podle WHO se standardním nápojem myslí 280 až 330 ml piva, 150 až 180 ml šampaňského, maximálně 40 ml lihovin, 60 až 80 ml likéru nebo 100 až 120 ml červeného vína, tedy deset až dvanáct gramů čistého alkoholu.
V praxi to tedy znamená, že Češi považují za standardní téměř dvojnásobné množství alkoholu, než je obecně doporučeno. Škodlivá konzumace alkoholu pak znamená množství větší než 60 gramů denně u mužů, což jsou zhruba tři piva, a 40 g denně u žen, což odpovídá dvěma skleničkám vína.
„Postoje české populace k pití alkoholu i užívání léků jsou velmi tolerantní. Pravidelnou konzumaci alkoholu hodnotí jako přijatelnou třetina dospělých. Tolerantní je česká společnost i k reklamě na alkohol,“ říká ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR Lucia Kiššová.
Každý den přitom podle Zprávy o alkoholu v ČR pije jedenáct až devatenáct procent mužů a čtyři až pět procent žen.
Čerstvé výsledky mezinárodní studie o zdraví Stada Health Report vydané jen před pár dny ukazují, že v tomto směru jsme na tom o něco hůř než zbytek světa. Každý den podle ní pije šest procent Čechů, zatímco globálně je to pět procent. Několikrát týdně se napije osmnáct procent z nás, kdežto ve světě šestnáct procent.
Nevíme, proč pijeme
Letošní Stada Health Report se také zabýval důvodem, proč lidé sahají po alkoholu. Zatímco ve zbytku světa byla nejčastějším důvodem pro konzumaci touha cítit se šťastný, v Česku se na otázku proč nejčastěji odpovídalo: „Nevím.“
„Zdravotní dopady konzumace alkoholu jsou přitom vysoké. V evropském regionu představuje až jedenáct procent zátěže nemocemi a až deset procent všech úmrtí,“ upozorňuje Kiššová.
Foto Freepik
V souvislosti s pitím alkoholu u nás ročně zemře šest až sedm tisíc osob, což představuje šest procent celkové úmrtnosti v České republice. Ročně je hlášeno třináct až čtrnáct tisíc hospitalizací na nemoci zcela přiřaditelné alkoholu. Patnáct tisíc lidí musí být hospitalizováno pro úraz pod vlivem alkoholu a téměř 5000 dopravních nehod má na svědomí alkohol.
Navíc podle údajů Všeobecné fakultní nemocnice v Praze právě spotřeba alkoholu, ale také kouření a obezita, způsobují, že průměrný Čech onemocní v 61 letech a v nemoci stráví sedmnáct let života, zatímco třeba průměrný Švéd onemocní o devět let později a v nemoci stráví jen dvanáct let.
Z určitého úhlu pohledu může být dobrou zprávou, že mladší generace pijí méně než ty starší. Jednou týdně se napije jen osmnáct procent mladých ve věku 18 až 24 let, ale 38 procent lidí nad 70 let. Jde tak o další potvrzení často zmiňovaného trendu, že mladí lidé o alkohol už tolik nestojí.
The post Češi neumějí odhadnout, jaké množství alkoholu škodí. Každý pátý muž pije denně appeared first on Forbes.
