Ještě před třemi lety byla kalifornská firma se zeleným logem, kterou vede tak trochu šílený „muž v kožené bundě“ Jensen Huang, známá hlavně jako návrhář grafických čipů pro herní a tvůrčí scénu. Tedy, pomineme-li relativně krátkou, ale zato intenzivní epizodu, kdy se její čipy staly esenciální součástí pro těžbu některých kryptoměn.
Od své transformace ve světového lídra v oboru AI čipů ale zažívá její byznys a také hodnota jejích akcií bezprecedentní jízdu, jaká nemá v dějinách moderního korporativního kapitalismu obdoby.
Jako by nestačilo, že poslední tři roky byla střídavě nejhodnotnější společností světa, stal se z ní hlavní tahoun akciového indexu S&P 500, což je velmi přesný indikátor zdraví amerického technologického trhu a ukazatel toho, jak moc se překotně budovaná ekonomika postavená okolo umělé inteligence přehřívá. Nyní firma překročila další dechberoucí milník.
Stala se totiž vůbec první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů dolarů (tedy zhruba 104,5 bilionu korun). Je to druhý podobný milník v řadě s odstupem pouhých tří měsíců a při pohledu na žebříček jejích souputníků na piedestalu nejbohatších světových firem (Apple, Microsoft a Google) je vidět, jak se těm ostatním stále více vzdaluje.
Pokud vám to samo o sobě přijde málo šílené, zvažte, že takovou hodnotu dnes svět přisuzuje společnosti, která naposledy vykázala ve svých účetních rozvahách celková aktiva ve výši pouhých 140,74 miliardy dolarů. Děsivý rozdíl, že?
Jasně, na první pohled na tom není vlastně zase tak moc divného, firma měla podle posledních kvartálních finančních výsledků z letošního července stále velmi dobře našlápnutý byznys. Tržby dosáhly 46,7 miliardy dolarů, co byl více než padesátiprocentní nárůst oproti předchozímu roku a šestiprocentní nárůst oproti předchozímu čtvrtletí.
Jenže od té doby se hodně věcí změnilo. Především se zkomplikovaly americké politické vztahy s Čínou, která představovala hlavní motor růstu společnosti v posledních kvartálech.
Jsou to teprve necelé čtyři týdny, co zakladatel a generální ředitel Nvidie Jensen Huang na akci Citadel Securities v New Yorku přiznal, že pozice společnosti v Číně klesla z 95 procent na trhu s pokročilými čipy na úplnou nulu. „V současné době jsme ze sta procent mimo Čínu,“ uvedl tehdy Huang.
Současnou akciovou jízdu, která vyhnala hodnotu Nvidie na pětibilionovou hodnotu (v dolarech), způsobily pravděpodobně dvě události související s jediným čipem – Blackwell.
Tou první byla Huangova prezentace na eventu Nvidia GTC, kde ředitel společnosti ukázal slide, ze kterého to trochu vypadá, že společnost předpokládá pět set miliard dolarů v nových prodejích tohoto čipu v příštích pěti čtvrtletích, což by bylo podstatně více, než trh očekával.
Problém je, že jde o pouhou spekulaci, kterou firma nepotvrdila. Tou druhou událostí, která může být spojenou nádobou, je pak obnovená naděje na export do Číny.
Foto The White House / Wikimedia Commons (Public Domain)
Když totiž americký prezident Donald Trump ve středu odletěl do Jižní Koreje, aby se připravil na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, utrousil několik poznámek, které vyvolaly poplach mezi washingtonskými úředníky a zároveň způsobily nadšení mezi akcionáři a spekulanty s akciemi čipového giganta.
„Budeme hovořit o Blackwellu,“ prohlásil Trump o svém setkání se Si Ťin-pchingem, čímž nepřímo řekl, že USA zvažuje možnost povolit do Číny exportovat nejmodernější čipovou technologii pro AI výpočty, kterou Nvidia disponuje (byť pravděpodobně trochu osekanou).
Pro kontext připomeňme, že dosavadní byznys Nvidie v Číně byl založený na notně osekaných čipových technologiích (naposledy čipu H20). Od roku 2022 měla totiž firma zakázáno do Číny vyvážet pokročilé čipy, které pohánějí aplikace umělé inteligence, včetně modelů A100, H100 a H200.
Letos v dubnu pak Spojené státy zakázaly dodávat Nvidii do Číny úplně. V polovině července se nicméně na stránkách firmy objevil blogový příspěvek, který tvrdil, že prodej čipů do asijské země se brzy obnoví. Jenže pak přišla studená sprcha a tentokrát ne od Trumpovy administrativy, ale přímo z Pekingu.
Několik let trvající omezení totiž dohnala Čínu k rozvoji domácího AI hardwaru (zejména od Huaweie, vlastními AI čipy ale disponuje třeba také Alibaba či Baidu) a k hledání kreativních cest, jak využít zbylé západní zdroje. Právě z tohoto prostředí se zrodil i projekt DeepSeek, který na začátku roku šokoval Západ svým výkonem.
V první polovině srpna pak čínská propaganda vyslala první signál, že se začíná dít něco divného. Čínská média rozjela proti čipům od Nvidie negativní kampaň.
Čip H20 měl být rizikový z hlediska možných zadních vrátek, technologicky zastaralý a nepřívětivý k životnímu prostředí. Nakonec vyzvala čínské kupce, aby jej ve svých nákupních strategiích bojkotovali a kupovali místo toho čipy domácí výroby.
V září pak čínské úřady natvrdo přikázaly největším tamním technologickým firmám přestat AI čipy od Nvidie kupovat a zrušit všechny objednávky, které byly v procesu. Nvidia navíc měla v zemi porušit antimonopolní zákon.
I když se tak možná na čas Nvidia na čínský trh vrátí, a to za cenu, že s Čínou bude sdílet mnohem hodnotnější technologické know-how, než dosud, nemusí se již vracet na stejný trh.
Džin byl již vypuštěný z lahve a Peking svoji snahu zbavit se závislosti na amerických čipových technologiích pro umělou inteligenci nejspíš neopustí. Pokud kdokoli na světě může reálně v dohledné době vybudovat autonomní polovodičový dodavatelský řetězec bez závislosti na USA, pak je to právě Čína.
Otázkou je, co to bude znamenat pro byznys společnosti, jejíž současné tržní ocenění předpokládá, že firma v každém dalším čtvrtletí doručí výsledky, které nejsou jen výborné (to už se bere jako samozřejmost), ale doslova za hranicí dokonalosti.
Sám Huang sice nedávno prohlásil, že je jeho firma v AI čipech deset let před veškerou konkurencí, už to samo o sobě ale začíná připomínat spíš nabubřelost, která v historii lidstva zpravidla vedla k jedinému výsledku.
The post Co dodalo Nvidii křídla a proč nemusí v Číně podruhé vstoupit do stejné řeky appeared first on Forbes.
