Generální ředitel MOL Česká republika Ľuboš Dinka v říjnu oslavil tři roky ve funkci, které pro něj byly poměrně dynamické. A to kvůli válce na Ukrajině, která zažehla energetickou krizi a také změnila toky ropy v Evropě.
„Nebylo to pro mne náročné ani tak z pohledu cen energií, ale kvůli výjimce na dovoz produktů z ruské ropy, kterou měla Česká republika dojednanou,“ říká v Dinko ve své kanceláři českého zastoupení maďarského MOL na pražském Smíchově, odkud řídí všechny aktivity druhé největší sítě čerpacích stanic v Česku s více než třemi stovkami pump na českých silnicích a dálnicích.
„Nechceme v Česku růst jen prostřednictvím rozšiřování sítě samotných čerpacích stanic, ale zkoušíme jít směrem i samostatných poboček značky našeho občerstvení Fresh Corner,“ dotýká se i nově otevřeného občerstvení značky Fresh Corner, které vůbec poprvé v Česku stojí samostatně mimo čerpací stanici MOL. A to přímo v centru Prahy na Václavském náměstí.
MOL chce tuto „nepalivovou“ část svého byznysu dále jen rozšiřovat. Připravuje se tím i na budoucnost bez pohonných hmot, která je ovšem hudbou dálné budoucnosti.
„Poptávka po naftě nebo benzinu bude ještě dlouho dobíhat,“ říká k tomu Dinka, který v následujícím rozhovoru mimo jiné mluví i o rozvoji elektromobility nebo potenciálu vodíkového pohonu. „Rozvoj elektromobility je v tuzemsku pesimističtější, než se očekávalo. Nabíječky fakticky dotujeme,“ říká v rozhovoru.
Ve funkci šéfa MOL ČR jste před necelým měsícem oslavil tři roky. Prošel jste si tak zde od samého počátku náročnou energetickou krizí.
Byly to určitě dynamické roky, v prvním roce jsem k tomu byl zodpovědný ještě i za Slovensko, takže to byla taková dvojitá funkce.
Nebylo to pro mne náročné ani tak z pohledu cen energií, ale kvůli výjimce na dovoz produktů z ruské ropy, kterou měla Česká republika dojednanou.
MOL má ve svém portfoliu stále ruskou ropu, i když od ní postupně zcela ustupuje. Do Česka už tato ropa tedy dnes neproudí?
Ne. Ode dne, kdy skončila zmiňovaná výjimka, prodáváme v Česku výlučně produkty z neruské ropy.
V současné době probíhají jednání o podobě systému EU ETS2, přezdívaného emisní povolenky pro domácnosti. Máte výpočty, jak se při současných cenách forwardových obchodů na evropské energetické burze promítne cena povolenek do ceny litru nafty a benzinu?
Problém s emisními povolenkami spočívá v tom, že se jedná o spekulativní obchod. Jedná se o špatně regulovaný obchod, kde stále existuje možnost, že různí zprostředkovatelé budou spekulovat za účelem zisku a ovlivňovat cenu.
Komise očekávala, že se bude hovořit o maximální ceně emisní povolenky ve výši 45 eur, ale dnes, když se podíváme na ceny forwardových kontraktů, jsme zhruba na dvojnásobku této částky, a jak to nakonec dopadne, nikdo neví.
Nový systém ETS bude mít přísný emisní strop s omezenými a nákladnými možnostmi dekarbonizace odvětví, což společně tlačí nahoru poptávku a ceny. Navíc spekulace na trhu a včasné zajištění ještě více zvyšují ceny ETS2, protože trh již vykazuje očekávání nedostatku kvót a nejistoty ohledně budoucí politiky.
Vzhledem k těmto vysokým nákladům je třeba přijmout uvědomělé, transparentní a sociálně citlivé rozhodnutí o tom, jak bude břemeno přeneseno na domácnosti a uživatele dopravy. Z naší strany můžeme jen doufat, že k takovým změnám v regulaci dojde a že celý systém bude brzy nějakým způsobem regulován.
A jaký dopad na cenu pohonných hmot očekáváte při zmíněných hodnotách ceny povolenek?
Cena za litr pohonných hmot se zvýší o několik korun. Mohlo by to být klidně pět až šest korun za litr.
A ovlivní to způsob, jakým Češi jezdí auty, a tím i spotřebu paliva? Před lety stál litr paliva přes čtyřicet korun a nemělo to významný dopad na celkovou spotřebu…
Bude to kombinace několika faktorů. Bude to také záviset na tom, jaká bude celková inflace, protože ta se kvůli emisním povolenkám jistě projeví v ekonomice. Ceny pohonných hmot závisejí na několika vnějších faktorech a my vždy zdůrazňujeme tvůrcům politik, že je důležité zajistit, aby byla zohledněna cenová dostupnost.
Pokud budou zároveň vysoké i ceny pohonných hmot, předpokládám, že lidé budou méně jezdit. Každý si dvakrát rozmyslí, zda jet všude autem. Nechci říkat, že řízení auta je luxusní záležitost, ale pomalu se jí může stát.
Jaká byla letošní motoristická sezona v Česku z pohledu prodeje pohonných hmot?
Česká republika je specifická tím, že zde jako MOL neregistrujeme pokles spotřeby nafty ani benzinu. Ta situace je podobná i na celém trhu, který mírně roste. Nejde o žádné prudké nárůsty, ale trh si vede dobře.
Souvisí to také s tím, že český zákazník je konzervativní v otázce elektromobility.
Jinde dochází k poklesům?
Například v Německu spotřeba klesá. A v poslední době zaznamenáváme nárůst importů pohonných hmot z Německa do Česka, což ukazuje na to, že poptávka v Německu je slabší.
Do jaké míry se dá pokles spotřeby pohonných hmot v Německu přisoudit poklesu ekonomiky a do jaké tamnímu nárůstu elektrifikace osobní dopravy? Němci v elektromobilitě tak konzervativní nejsou.
Půjde o kombinaci těch faktorů, i když si myslím, že konkrétně v Německu je to více o celkovém poklesu spotřeby než o růstu počtu elektromobilů. Ten je výraznější například v Rakousku než v Německu, ovšem tam k takovým propadům ve spotřebě nedochází, i když spotřeba dieselu v Rakousku mírně klesá.
Není pro českou ekonomiku pozitivním signálem, že tu roste spotřeba pohonných hmot?
Ekonomika si nevede špatně, stále máme pozitivní HDP, takže určitě podporuje vyšší spotřebu. Dalším faktorem ale je, že průměrný věk vozového parku v Česku je 16,5 roku. Tato auta samozřejmě mají vyšší spotřebu.
Navíc podíl elektromobilů je tu stále nízký, poslední statistiky hovoří o 5,5 procenta elektromobilů z celkového počtu vozů v Česku.
Jste druhou největší sítí čerpacích stanic v Česku se zhruba třemi sty stanicemi a pětinovým podílem na trhu. Český trh je ale hodně saturovaný…
V podstatě nejvíce na starém kontinentu. V rámci evropských zemí tu máme nejhustší síť čerpacích stanic. Dohromady jich tu je kolem osmi tisíc, z toho zhruba čtyři tisíce je značkových, které vidíte podél cest.
Pro porovnání, kdybychom sečetli počet čerpacích stanic na Slovensku, Maďarsku a v Chorvatsku, dostaneme se na číslo, které máme jen zde v Česku. Každých čtrnáct kilometrů narazíte na některou z čerpacích stanic.
Příležitosti k expanzi vaší sítě jsou nyní jen na nových silničních a dálničních úsecích?
Určitě v Česku máme i nadále ambici růst a ta příležitost je právě na nových dálnicích. Ale nebráníme se ani dalším příležitostem, které jsou na trhu.
Mluvíte o možné akvizici?
Pokud bude dávat smysl investovat do výstavby nových čerpacích stanic nebo rovnou nějaké koupit, tak do toho půjdeme.
Ale tady chci dodat, že nechceme v Česku růst jen prostřednictvím rozšiřování sítě samotných čerpacích stanic, ale zkoušíme jít směrem i samostatných poboček značky našeho občerstvení Fresh Corner.
Chcete tedy posilovat nepalivovou část byznysu?
Určitě, je to součást naší skupinové strategie. Před chvílí jsme se bavili o tom, že pokles spotřeby pohonných hmot v Česku zatím nenastává, ale musíme se připravit na to, že jednou přijde. A právě proto je pro nás stále důležitější nepalivová část byznysu.
Už dnes na našich čerpacích stanicích tvoří nepalivový sortiment přes polovinu příjmu dané stanice.
Když vidíte nízká čísla počtu elektrovozů na českých silnicích a vidíte, i jak jsou Češi k elektromobilitě stále pesimističtí, nemění to vaše plány ohledně rozvoje dobíjecí sítě a podobně?
Je pravdou, že sledujeme prognózy pro růst elektromobility v Česku a ukazuje se, že její rozvoj je v tuzemsku pesimističtější, než se očekávalo. Jako MOL situaci samozřejmě sledujeme a jsme připraveni v případě poptávky síť dobíjecích bodů rozšiřovat.
Jinými slovy: musíme být a chceme být u elektromobility, na druhé straně je tu aktuálně nízký podíl elektromobilů ve vozovém parku. A tomu odpovídá i využití sítě dobíjecích stanic.
V naší síti zaznamenáváme aktuálně v průměru jedno dobití na stojan za den, takže poptávka po dobíjení je zde velmi nízká.
Pokles spotřeby pohonných hmot v Česku zatím nenastává, ale musíme se připravit na to, že jednou přijde.
Jedno nabití denně nemůže nabíječky zaplatit, takže je dotujete?
Dnes jsou faktický dotované.
Kolik jich v Česku dohromady máte?
V rámci sítě MOL máme dohromady 45 dobíjecích stanic včetně partnerských.
Jaký počet nabíjení denně by dával ekonomický smysl?
To je těžké říct, ale i kdyby to šlo o sto procent nahoru, tedy že by se denně nabíjela dvě auta, tak nám to stále zdaleka nebude dávat pozitivní finanční čísla.
Co to tedy znamená pro budoucí rozvoj sítě dobíječek na stanicích MOL?
Budeme pokračovat v nastolené strategii, to znamená, že při budování nových stanic a rekonstrukci stávající sítě budeme připravovat i nové nabíjecí body. Budeme tvořit potřebnou infrastrukturu, abychom pak byli připraveni v případě, že se zvýší poptávka.
Nabíječky pro kamiony jsou pro vás tématem?
Podle mě jde zatím o téma budoucnosti, přičemž velká nákladní doprava se může vydat i jinou cestou, mluví se třeba o vodíku. Nejsem ale velký optimista, že se vodík stane velkým gamechangerem v kamionové dopravě.
Dnes se každá velká společnost pořádně rozmýšlí, kterou cestou se vůbec vydat.
Na vodík se také v MOL připravujete?
Otevřeli jsme letos jednu plnicí vodíkovou stanici v našem provozu ve Slovnaftu, ale poptávka je zatím malá. Je tvořena zejména veřejnou dopravou.
Naší strategií je být technicky připraveni na různé scénáře, které mohou přijít z trhu. Skupina MOL uvedla loni do provozu v rámci rafinerie Százhalombatta závod na výrobu zeleného vodíku s kapacitou desíti megawattů. Jsme tak schopni vyrábět 1600 tun čistého, uhlíkově neutrálního zeleného vodíku a v tomto ohledu jde o největší zařízení ve střední Evropě.
Dnes zelený vodík přispívá ke snížení emisí v rafinerii a slouží jako surovina ve výrobním procesu, ale v budoucnu může sloužit pro vodíkovou mobilitu.
Na případný rozvoj vodíkové mobility jsme tedy fakticky připraveni, otázkou je, zda přijde poptávka. Zase jsme u toho, že osobních vodíkových aut je v Česku minimum.
Z toho, co mi dosud odpovídáte, vyplývá, že nafta bude na českých silnicích ještě hodně dlouho….
Stále se hovoří o zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem v roce 2035. I kdyby k tomu opravdu v tomto roce došlo, protože už nyní se začíná hovořit o určité revizi a posunutí termínu, tak stále tu dnes máme 16,5 roku starý vozový park. To napovídá tomu, že poptávka po naftě nebo benzinu bude ještě dlouho dobíhat.
Foto se souhlasem MOL Česká republika
Jedním z posledních milníků MOL je, že jste se svou značkou občerstvení Fresh Corner před dvěma týdny vůbec poprvé vystoupili i mimo čerpací stanice, když jste první samostatnou pobočku otevřeli na Václavském náměstí v Praze.
Je to tak. Jde o pobočku, kde neprodáváme žádné pohonné hmoty a nic, co by souviselo s provozem vozidla.
Na pobočce na Václavském náměstí prodáváme výhradně jen produkty Fresh Corneru, tedy kávu, hot dog, sendviče, minerální vody a další sortiment potravin a suchého zboží.
Během deseti let jsme v rámci skupiny MOL vybudovali v devíti zemích více než 1300 poboček. Věříme v sílu toho konceptu, a do budoucna s ním proto plánujeme stále častěji pracovat i v lokalitách mimo čerpací stanice MOL.
V Maďarsku se s ním potkáte například na vlakovém nádraží Keleti v Budapešti, v Bratislavě pak na mezinárodním letišti. Pro první samostatnou pražskou pobočku jsme vybrali prestižní lokalitu v těsné blízkosti Václavského náměstí.
Budete počet těchto poboček navyšovat?
Letos slavíme deset let Fresh Corneru a otevírání samostatných poboček je pro nás milník, ve kterém určitě chceme dál pokračovat.
Jak dnes čerpací stanice nejlépe zaujmou zákazníka, pokud nejde o paliva? Kde v oblasti dalších služeb se dnes láme chleba?
Lámání chleba je v tom, že zákazník je čím dál tím více náročný a očekává na cestách komplexní nabídku služeb. Proto my u nás již neříkáme čerpací stanice, ale spíše servisní stanice.
To znamená, že zákazník na stanice nejezdí jen natankovat své auto, ale odpočinout si vyřídit potřebné věci a doplnit energii pro další cestu.
To znamená, že si tam chce dát občerstvení, kávu, hot dog nebo rovnou hotová jídla, vyžaduje komplexní nabídku služeb, aby se na stanici cítil komfortně. Chce wi-fi, dobíjení telefonu nebo dětský koutek pro děti, které zdlouhavé cesty nebaví a umějí to dát během ní najevo.
Každou servisní stanici se snažíme přizpůsobovat potřebám zákazníka a je jasné, že na dálnici budou jiné než ve městě. A tomu všemu sekunduje digitalizace, na kterou se zákazník čím dál více soustřeďuje a využívá ji.
MOL stejně jako jeho konkurenti má svou aplikaci. Kolik lidí ji dnes v Česku využívá?
Naši MOL Move aplikaci dnes využívá sedm set tisíc aktivních uživatelů. Je to pro nás významná platforma pro komunikaci s našimi zákazníky.
Přes aplikaci můžeme zároveň přizpůsobovat, nebo dokonce šít na míru nabídku přímo pro zákazníka, personalizovat ji a on si v ní pak vše dokáže jednoduše najít. Aplikace samozřejmě funguje ve všech zemích, kde je MOL aktivní.
Když se ale podíváme ještě dál do budoucnosti, co na čerpacích stanicích můžeme najít za deset let, o čem se tu dnes nebavíme?
Budou se víc a víc rozšiřovat nepalivové služby, které budou reagovat na poptávku. Kromě již řečeného mohu zmínit například to, že se tam bude moci třeba pojistit, vyzvednout jakékoli zásilky a podobně.
Už dnes například v Bratislavě testujeme službu v podobě pronájmu vybavené zasedací místnosti, protože lidé chtějí efektivně využít čas a rádi se k jednání usadí přímo na cestách.
Naše stanice jim poskytne vše potřebné pro celý důležitý mítink, samozřejmě včetně občerstvení.
Jsou to ale věci, u kterých teprve testujeme, jak na ně bude reagovat trh.
The post Prognózy elektromobility v ČR se mýlily. Nabíječky dotujeme, říká šéf českého MOL appeared first on Forbes.
