V době, kdy se mnoho vlád a královských rodin zbavuje svých létajících, tisíce litrů paliva žeroucích paláců, zatoužil americký prezident po novém čtyřmotorovém jumbojetu. A katarská královská rodina, která vlastní jednu z největších flotil soukromých letadel na světě, se v tichosti zbavuje některých největších strojů.
Ideálního zájemce o jeden ze svých jumbojetů Boeing 747 možná našla v Donaldu Trumpovi, který vyjádřil frustraci nad mnohaletými odklady plánované výměny Air Force One. Ačkoli mnozí spekulují, že Katařané nabídli Trumpovi luxusní letadlo, aby si získali přízeň proslulého transakčního prezidenta, může existovat i jednodušší důvod: prostě už ho nechtějí.
Podle starého inzerátu se královská rodina pokouší letoun prodat už od roku 2020. Pokud by ho darovali, ušetřili by podle leteckých expertů velký balík peněz za údržbu a skladování. Že by tím udělali Trumpovi radost, by byl bonus navíc.
Katar, který už se jednoho nablýskaného letounu 747 zbavil a další dva nejspíš zakonzervoval, ztělesňuje klesající poptávku po těchto obrovských, palivo žeroucích a vysoce personalizovaných letadlech. Zájemců o koupi není mnoho a celá řada vlád a královských rodin, které je vlastní, se jich v posledním desetiletí snaží zbavit.
„Katar, stejně jako mnoho moderních států, přechází na štíhlejší a univerzálnější letadla, která jsou úspornější a diskrétnější při oficiálních cestách,“ řekl časopisu Forbes Linus Bauer, výkonný ředitel dubajské poradenské společnosti BAA & Partners. Darování letadla Trumpovi by podle něj bylo „kreativní strategií likvidace“, která znamená „konec geopolitického divadla na obloze“.
Není to ale tak, že by měla Katarská královská rodina hluboko do kapsy. Vyprahlý poloostrov v Perském zálivu se může pochlubit zásobami ropy a zemního plynu, díky kterým se země stala čtvrtou nejbohatší na světě podle HDP na obyvatele. Odráží se to samozřejmě i na bohatství vládnoucího rodu Tháníů.
Část svého bohatství Rodina investovala do extravagantní flotily asi desítky letadel Airbus a Boeing, která byla přestavěna na luxusní letadla pro malý počet cestujících, a také do menších obchodních letadel od společností Bombardier a Dassault.
Patří mezi ně i letadlo 747, po kterém Trump zatoužil a které dostalo ocasní číslo A7-HBJ, což jsou iniciály miliardáře Hamada bin Jassima bin Jabera Al Thaniho, který byl v letech 2007 až 2013 katarským premiérem.
Jedná se o jeden ze tří letounů 747-8, které jsou v současné době v královské letecké flotile. Když bylo letadlo v roce 2012 zakoupeno, jeho katalogová cena činila 367 milionů dolarů, a to bez započtení interiéru, jehož dokončení trvalo tři roky a pravděpodobně stálo další desítky milionů dolarů.
Na rozdíl od komerční verze 747-8, která pojme 467 osob, je letadlo HBJ létajícím sídlem určeným pro pouhých 89 cestujících, se dvěma ložnicemi, zábavními a zasedacími místnostmi a přepychovým interiérem v béžové a krémové barvě, který vytvořil pařížský designérský dům Cabinet Pinto. Letoun je vybaven nábytkem z platanového dřeva, hedvábnými látkami a přírodní kůží.
Letoun 747, který byl uveden do provozu v roce 1970, způsobil revoluci v dálkové letecké dopravě, která se stala dostupnější pro obyčejné lidi. V dnešní době vyšších cen paliva sebou však jeho čtyři velké motory nesou příliš vysoké náklady. V roce 2019 stál provoz VIP verze 747-8 podle společnosti Corporate Jet Investor těžko uvěřitelných 23 tisíc dolarů za hodinu.
V posledním desetiletí tak letecké společnosti vyřazují letoun 747 a jeho čtyřmotorový ekvivalent od společnosti Airbus A340 ve prospěch efektivnějších dvoumotorových širokotrupých letadel, jako jsou Boeing 787 a Airbus A350, a také úzkotrupých letadel s delším doletem.
Stejně jako Katar se od čtyřmotorových nebeských paláců odklání i řada královských rodin a vlád včetně Saúdské Arábie, Bruneje, Spojených arabských emirátů a Německa.
Kromě vysoké spotřeby paliva představují velká okázalá letadla i bezpečnostní riziko, upozorňuje Richard Aboulafia, konzultant pro letecký průmysl ze společnosti Aerodynamic Advisory. „Jsou to velké cíle.“ A větší letadla mohou přistávat pouze na delších ranvejích, což omezuje jejich využití. „Existuje mnohem víc letišť, kde přistanete, pokud máte úzkotrupý letoun, a ještě mnohem více, pokud máte tradiční business jet,“ řekl.
Podle brožury letadla 747, které Trump možná od Katařanů dostane, nalétalo za pět let používání jen pouhých 1069 hodin.
Jedno ze dvou dalších katarských letadel VIP 747-8 se v posledních letech přestalo objevovat v databázi služeb pro sledování letů, což podle Bauera naznačuje, že bylo možná vyřazeno z aktivního provozu. V roce 2018 předal Katar podobný letoun 747-8 tureckému prezidentovi Reycepu Tayyipu Erdoganovi a starší 747-SP vydal své firmě pro správu majetku, která letoun zřejmě uložila do skladu.
Masivní, vysoce upravená letadla s výstřední výzdobou interiéru není snadné prodat. „Trh s takovými letadly je neuvěřitelně malý,“ řekl Aboulafia.
Nejlepším příkladem omezené použitelnosti takového stroje je honosný letoun 747-8 objednaný pro saúdského korunního prince Sultána bin Abdulaziz Al Sauda před jeho smrtí v roce 2011. V roce 2022 byl vyřazen na náhradní díly s náletem pouhých 42 hodin.
Aktivní flotila saúdskoarabských královských letounů se postupně zúžila na jeden 747, přičemž dva letouny byly v posledních třech letech uvedeny jako zakonzervované. Korunní princ Mohammed bin Salmán využívá menší letadla, jako jsou Boeing 737 a 787-8.
Letoun 747-8 je nicméně stále velmi žádaný pro přepravu nákladu vzhledem ke svému obrovskému vnitřnímu objemu. Dvě třetiny ze 155 letadel, která Boeing prodal, byly nakonfigurovány jako nákladní, včetně posledního, které opustilo továrnu v roce 2023.
Letadla jako katarské 747-8 se už však podle Bauera k přestavbě na nákladní letouny příliš nehodí, protože byla konstrukčně a mechanicky optimalizována pro lety na dlouhé vzdálenosti s malým počtem cestujících a s vlastním interiérem.
„Vyžadovalo by to vybourání interiéru, zesílení podlahy, vyříznutí nákladních dveří a nové certifikace strukturální integrity – což je nesmírně nákladný a složitý proces,“ řekl.
“Předání letounu 747-8 do USA by také umožnilo Katařanům vyhnout se nákladům na údržbu, které neustále stoupají kvůli úbytku letadel 747 po celém světě a menšímu počtu mechaniků, kteří na nich umějí pracovat,” řekl John Goglia, bývalý letecký mechanik a člen americké Národní rady pro bezpečnost dopravy.
V prodejní brožuře pro rok 2020 bylo uvedeno, že letadlo má být v roce 2024 podrobeno generální opravě podvozku a v roce 2027 dvanáctileté kontrole. Kontrola, při níž se letadlo a motory rozebírají, se obvykle provádí každých šest až dvanáct let, může trvat měsíce a stát miliony dolarů.
Naproti tomu Trump, který se netají svým rozhořčením nad několikaletým zpožděním Boeingu v plnění smlouvy za 3,9 miliardy dolarů na přestavbu dvou letadel 747 na prezidentské letouny, v úterý prohlásil, že katarské letadlo ušetří americkým daňovým poplatníkům stovky milionů dolarů. „Jen hlupák by jménem naší země tento dar nepřijal,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Odborníci na letectví a kosmonautiku si tím však nejsou tak jistí. Letadlo by se muselo rozebrat a vyčistit od chyb.
Pokud tým amerického prezidenta navíc nebude chtít přijmout riziko slabšího zabezpečení, bude se letoun muset přebudovat podle požadavků amerického letectva, aby mohl sloužit jako letecké velitelské centrum, se šifrovanými komunikačními systémy, stíněním chránícím elektroniku před účinky jaderného výbuchu a obranou proti raketám.
To je ostatně proces, z něhož má Boeing již několik let za sebou na svých dvou rozpracovaných letadlech a který může za zpožděním jejich dodání. Na nových prezidentských letadlech začala firma pracovat v roce 2018 během Trumpova prvního funkčního období.
“Pokud by nedošlo ke zmírnění bezpečnostních požadavků, trvalo by to opět nejméně pět let,” odhaduje Aboulafia.
„Nedovedu si představit, že by nějaký dobře vyškolený vysoký důstojník letectva řekl, že je to dobrý nápad,“ řekl. Demokraté a někteří republikáni jsou také znepokojeni etickými aspekty přijetí tak drahého daru od cizí země.
Pro Katar, malou zemi s mocnými sousedy, jako jsou Írán a Saúdská Arábie, je potenciální dar dalším příkladem využití svých bohatých finančních zdrojů ke kultivaci spojenců.
Katar například vynaložil miliardy dolarů na podporu posádky deseti tisíc amerických vojáků na své letecké základně Al Udeid, největší americké baště na Blízkém východě. Země také věnovala miliardy americkým univerzitám a think-tankům a navázala obchodní vztahy s rodinou Trumpových. V Kataru se připravuje výstavba golfového hřiště s Trumpovou značkou a katarský státní investiční fond uskutečnil několik investic s Jaredem Kushnerem, Trumpovým zetěm.
Pokud Trump skutečně letoun 747 přijme, budou mít Katařané stále k dispozici spoustu dalších letadel ze stáje Amiri Flight a také přístup k flotile manažerských letadel společnosti Qatar Airways, poznamenává konzultant v oblasti business aviation Brian Foley. „Nemyslím si, že jim bude chybět.“
Pokud jde o letouny, které má americká vláda objednané od společnosti Boeing, původně stanovený termín jejich dodání se posunul z roku 2024 na rok 2028 nebo 2029, ale společnost Boeing nedávno oznámila, že by mohla stihnout termín dokončení v roce 2027, pokud dojde ke zmírnění některých požadavků. Trumpova administrativa navíc pověřila miliardáře Elona Muska, aby našel způsob, jak proces urychlit.
Boeing se potýkal s problémy s dodavateli vnitřních součástí letounu, s konstrukcí kabeláže a také s hledáním pracovníků s bezpečnostní prověrkou pro práci na tak citlivém projektu.
The post Dar nedar. Proč se Katařané ještě rádi zbaví Boeingu 747 a dají ho Trumpovi? appeared first on Forbes.
